dnes je 29.3.2024

Input:

141/1950 Sb., Občanský zákoník, platné do 31.12.1991

č. 141/1950 Sb., Občanský zákoník, platné do 31.12.1991
[zrušeno č. 513/1991 Sb.]
OBČANSKÝ ZÁKONÍK
ze dne 25. října 1950.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST PRVÁ.
Úvodní ustanovení.
§ 1
Základem občanských práv je ústavou zaručený společenský řád lidově demokratické republiky a její socialistická výstavba.
§ 2
Občanská práva jsou chráněna zákonem.
§ 3
Nikdo nesmí zneužívat občanských práv ke škodě celku.
ČÁST DRUHÁ.
Obecná ustanovení.
HLAVA PRVÁ.
OSOBY.
Osoby fysické.
Způsobilost k právům a povinnostem.
§ 4
Způsobilost člověka mít v mezích právního řádu práva a povinnosti vzniklá narozením a zaniká smrtí.
§ 5
(1) Dítě, které je počato, posuzuje se, pokud jde o jeho práva, jako by se již narodilo, narodí-li se pak živé.
(2) Jsou-li pochyby, zdali se dítě narodilo živé či mrtvé, má se za to, že se narodilo živé.
§ 6
Jsou-li pochyby, kdo z několika lidí zemřel dříve, má se za to, že všichni zemřeli současně.
Prohlášení za mrtvého.
§ 7
(1) Nezvěstný může být na návrh prokurátora nebo každého, kdo má na tom právní zájem, prohlášen soudem za mrtvého, jestliže uplynulo pět let od konce roku, v kterém podle poslední zprávy ještě žil, anebo pohřešuje-li se v souvislosti se zvláště nebezpečnou událostí, jestliže od ní uplynul alespoň rok.
(2) Prohlásí-li někoho soud za mrtvého, určí den, který se považuje za den smrti. Není-li možno zjistit den, kterého nezvěstný pravděpodobně zemřel nebo který pravděpodobně nepřežil, určí soud za den smrti poslední den uvedené doby pětileté nebo roční.
§ 8
(1) Bude-li za mrtvého prohlášen manžel, zaniká jeho manželství dnem, kdy rozhodnutí o prohlášení za mrtvého nabude právní moci. Při počítání času, který je rozhodující pro zjištění otcovství, má se však za to, že manželství zaniklo dnem, který byl v rozhodnutí o prohlášení za mrtvého určen jako den smrti.
(2) Bude-li prohlášení za mrtvého zrušeno, neobnoví se manželství zaniklé, jestliže manžel osoby prohlášené za mrtvou uzavřel manželství nové.
Způsobilost k právním úkonům.
§ 9
Způsobilost vlastními úkony nabývat práv a zavazovat se (svéprávnost) vzniká v plném rozsahu dosažením zletilosti.
§ 10
(1) Zletilosti se dosahuje dovršením osmnáctého roku.
(2) Nezletilec se stane zletilým také uzavřením manželství; zletilosti nepozbude ani zánikem manželství, ani bude-li manželství prohlášeno za neplatné.
§ 11
Kdo je mladší než šest let, je k právním úkonům naprosto nezpůsobilý; za něj jedná jeho zákonný zástupce.
§ 12
(1) Kdo dovršil šestý rok, je sám způsobilý jen k právním úkonům, které jsou výhradně k jeho prospěchu, a k uzavírání smluv, při nichž se plní hned při jejich uzavření a které jsou přiměřené jeho věku.
(2) Kdo dovršil patnáctý rok, je sám způsobilý také k uzavírání smluv pracovních a k nakládání s odměnou za vlastní práci.
§ 13
(1) Kdo je zcela zbaven svéprávnosti anebo pro duševní poruchu není vůbec schopen obstarat si své věci sám, je k právním úkonům naprosto nezpůsobilý; za něj jedná jeho zákonný zástupce.
(2) Kdo je zbaven svéprávnosti jen částečně anebo není schopen pro duševní poruchu schopen obstarat si sám své věci náležitě, je co způsobilosti k právním úkonům roven tomu, kdo dovršil patnáctý rok.
§
Nahrávám...
Nahrávám...