Audit
účetní závěrky
Povinnost mít ověřenu účetní závěrku auditorem stanoví § 20 ZoÚ. Tuto povinnost může stanovit i jiný právní předpis (vyskytuje
se zejména u různých právních forem neziskových subjektů). Povinnost auditu se
vztahuje jen na řádné a mimořádné účetní závěrky, nikoliv na
mezitímní účetní závěrku.
Povinnost mít ověřenu účetní
závěrku auditorem mají akciové společnosti, pokud za účetní období, za které se má účetní závěrka ověřovat, a za účetní období bezprostředně předcházející dosáhly nebo překročily alespoň jedno
z následujících tří kritérií:
1. aktiva celkem více než
40 mil. Kč; aktivy celkem se pro účely
tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky
podle § 26 odst. 3. Podrobíme-li tuto definici pojmu aktiva celkem" podrobnější
analýze, zjistíme, že se jedná o celkový součet aktiv v ocenění brutto;
2. roční úhrn čistého
obratu více než 80 mil. Kč; čistým obratem uváděným v daňovém tvrzení k dani z příjmů a současně též pojmem obrat v § 314 IZ použitým pro stanovení horní hranice nepatrného konkursu se rozumí výše
veškerých výnosů, tj. součet účtů účtové třídy 6 za účetní období -
z účetnictví je obrat snadno zjistitelný, ve výkazu zisku a ztráty bohužel
přímo uvedený není, a pokud je zjišťován z něj, je nutno sečíst všechny řádky
uvozené římskými číslicemi. Roční úhrn čistého obratu je pak obrat za účetní
období - pokud je účetní období kratší než 12 měsíců, pak dělený počtem započatých
měsíců, po které trvalo, a vynásobený dvanácti;
3. průměrný přepočtený
stav zaměstnanců v průběhu účetního období více
než 50, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu.
Zde je uvedena odvolávka na zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.
V tomto zákoně však návod na výpočet průměrného přepočteného stavu zaměstnanců
nenajdeme. Měl by být spočítán jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných všemi
zaměstnanci zaměstnavatele, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání
dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za niž jsou
poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu pracovní
doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu.
Ostatní obchodní společnosti,
družstva a fyzické osoby, které jsou účetními
jednotkami, mají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, pokud za účetní období, za které se má účetní závěrka ověřovat, a za účetní období
bezprostředně předcházející dosáhly nebo překročily alespoň dvě
z předchozích tří kritérií.
Stejně tak jako pro případy
konkursů probíhajících podle zákona o konkursu a vyrovnání, zákon o účetnictví nevyžaduje
ověření účetních závěrek sestavených v průběhu konkursu dle insolvenčního
zákona, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců,
počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky
prohlášení konkursu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský
výbor. Omezení na 36 měsíců není příliš srozumitelné a důvod k němu těžko
odhadovat. Byl-li prohlášen konkurs např. k 1. 3. 2008, účetním obdobím účetní
jednotky je kalendářní rok, bude podléhat ověření auditorem v případě, že
konkurs bude trvat déle, účetní závěrka k 31. 12. 2010 (po 34 měsících)
nebo k 31. 12. 2011 (po 46 měsících)? Věřme, že nová právní úprava
insolvenčního řízení přinese opravdu zrychlení těchto řízení a že na tuto
otázku nebudeme muset v příštích letech často hledat odpověď.
Dále zákon o účetnictví nevyžaduje
ověření v…