dnes je 30.6.2022

Input:

"Cramdown" - zvláštní případ schválení reorganizačního plánu

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.7.6.7.1
"Cramdown" - zvláštní případ schválení reorganizačního plánu

“Cramdown„ - zvláštní případ schválení reorganizačního plánu

 

Charakteristika zvláštního pravidla schválení reorganizačního plánu

Cramdown je slangový výraz používaný v americkém insolvenčním právu, kterým se vyjadřuje, že věřitelé jsou “vtlačeni„ do určitého prostoru, který je jim zákonem vymezen, a tím donuceni k přijetí reorganizačního plánu. Uvedený princip byl převzat i do našeho insolvenčního zákona a je vyjádřen v § 348 odst. 2 ve spojení s § 349 . Jde o pravidlo, podle kterého jsou věřitelé donuceni k přijetí reorganizačního plánu, i když jej odmítli nebo s ním nevyslovili souhlas. Základní podmínkou pro tento postup je však přijetí reorganizačního plánu alespoň jednou skupinou věřitelů, jejichž pohledávky jsou reorganizačním plánem dotčeny, nebo existence skupiny věřitelů, u níž se má za to, že reorganizační plán přijala (tj. skupiny věřitelů, jejichž pohledávky nejsou reorganizačním plánem dotčeny). Účelem splnění této podmínky je zajistit alespoň elementární podporu reorganizačního plánu ze strany věřitelů; tato podmínka je i výrazem legality reorganizačního plánu jako způsobu narovnání mezi dlužníkem a věřiteli. Z této zásady a contrario vyplývá, že insolvenční zákon neumožňuje, aby insolvenční soud schválil reorganizační plán, který nepřijala ani jedna skupina věřitelů, resp. neumožňuje schválit reorganizační plán, který neustanovil skupinu věřitelů, jejichž pohledávky nejsou reorganizačním plánem dotčeny.

 

Vyvratitelná právní domněnka

Shora uvedené pravidlo je vyjádřeno formou vyvratitelné právní domněnky, podle které se reorganizační plán považuje ve vztahu k jednotlivým skupinám věřitelů za spravedlivý za podmínek definovaných v § 349 IZ, a tudíž jej insolvenční soud může schválit, i když jej přijala pouze jedna skupina věřitelů.

 

Zvláštní podmínky schválení reorganizačního plánu

Podmínka pro schválení reorganizačního plánu uvedená v § 348 odst. 1 písm. c) IZ (viz část 8/6.7) tak může být dle § 348 odst. 2 IZ nahrazena rozhodnutím insolvenčního soudu o schválení reorganizačního plánu při kumulativním splnění těchto podmínek:

a) reorganizační plán byl přijat alespoň jednou skupinou věřitelů s dotčenými pohledávkami (s výjimkou skupiny věřitelů, do níž jsou zařazeni společníci a členové dlužníka) nebo platí alespoň ohledně jedné skupiny věřitelů zařazené do reorganizačního plánu fikce jeho přijetí podle § 347 odst. 4 IZ (viz část 8/6.6);

b) v rámci každé skupiny věřitelů, která reorganizační plán nepřijala, je zajištěno rovné zacházení s každou zjištěnou pohledávkou;

c) ve vztahu ke každé skupině věřitelů, která reorganizační plán nepřijala, je reorganizační plán spravedlivý;

d) lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že schválení a uskutečnění reorganizačního plánu nepovede k dalšímu úpadku dlužníka nebo k jeho likvidaci, ledaže je likvidace reorganizačním plánem předvídána.

 

Domněnka spravedlivého reorganizačního plánu

Interpretace tohoto pojmu není ponechána na úvaze soudu, ale je v § 349 IZ normativně definována právními domněnkami, podle nichž se reorganizační plán považuje za spravedlivý:

a) pro skupinu zajištěných věřitelů, mají-li věřitelé získat k zajištění svých pohledávek stejný nebo obdobný druh zajištění, a to v témže pořadí, a ke stejnému nebo obdobnému majetku dlužníka, příp. i k jinému majetku dlužníka, a to nejméně stejné hodnoty, která se stanoví ke dni účinnosti reorganizačního plánu, a současně mají obdržet plnění, jehož současná hodnota ke dni účinnosti reorganizačního plánu se bude rovnat nejméně hodnotě zajištění, tak jak je stanovena ve znaleckém posudku;

b) pro skupinu nezajištěných věřitelů, má-li každý věřitel získat plnění, jehož současná hodnota ke dni účinnosti reorganizačního plánu není nižší než nominální hodnota jeho zjištěné pohledávky s úrokem ke dni účinnosti reorganizačního plánu, nebo nemá-li žádný z věřitelů pohledávky podřízené pohledávkám této skupiny obdržet žádné plnění;

institut podřízených pohledávek je přitom pro účely insolvenčního zákona definován v § 172 odst. 2 IZ (jednak se za ně považují pohledávky z podřízeného dluhopisu podle zákona o dluhopisech, jednak pohledávka, která má být podle smlouvy uspokojena až po uspokojení jiné pohledávky dlužníka, příp. všech ostatních pohledávek dlužníka);

c) pro skupinu věřitelů, do níž jsou zařazeni společníci a členové dlužníka, má-li každý z těchto věřitelů ke dni účinnosti reorganizačního plánu obdržet nejméně takové plnění, kterého by se mu zřejmě dostalo, kdyby po skončení řízení, v němž by byl dlužníkův úpadek řešen konkursem, proběhla likvidace takového dlužníka; tato podmínka se neuplatní, je-li dlužník v úpadku pro předlužení, a to vzhledem k tomu, že insolvenční zákon jej v takovém případě nepovažuje za věřitele (viz část 8/6.6).

 

Zvláštní úprava pro společníky a členy dlužníka

Insolvenční zákon pro tuto skupinu věřitelů konstruuje v § 349 odst. 4 speciální výjimku z výše uvedeného pravidla, a to formou fikce, že reorganizační plán se pro tuto skupinu považuje za spravedlivý, nezíská-li podle něj některá skupina

Nahrávám...
Nahrávám...