dnes je 29.3.2024

Input:

Další daně

1.2.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Další daně

Silniční daň

Silniční daň je upravena zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v platném znění (dále jen „ZDS”). Poslední novela ZDS byla provedena zákonem č. 299/2020 Sb., kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 a zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů, novela ale měla jen 1 bod a 3 body přechodných ustanovení. Předmětem změny bylo snížení sazeb daně vymezených v § 6 odst. 2 ZDS o 25%. Uplatňují se u všech vozidel kromě osobních automobilů. Jednalo se tedy o novelu významnou.

Předmětem této daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v ČR, ale ne všechny. Pouze ta, která jsou používána k podnikání, ovšem s výjimkou vozidel nad 3,5 tuny, jak je uvedeno dále. Skutečnost, zda je vozidlo předmětem daně, není nijak vázána na to, zda je toto vozidlo součástí obchodního majetku či nikoliv. Záleží pouze na tom, zda bylo použito k podnikání, či přesněji k činnosti nebo v přímé souvislosti s činností, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona  č 586/1992 Sb., o dani z příjmů.

Příklad

Pan Novák nepodniká, má pouze příjmy ze závislé činnosti, tj. pobírá mzdu. Pan Novák vlastní osobní automobil Škoda Octavia. Tento automobil předmětem silniční daně není, protože není používán k podnikání.

Příklad

Pan Malý je podnikatelem, podniká jako řemeslník, provozuje řemeslnou živnost. Je vlastníkem automobilu Ford Mondeo, tento automobil ale k podnikání nevyužívá, využívá jej výhradně pro soukromé účely. Tento automobil není předmětem silniční daně.

Pan Malý je ale dále vlastníkem automobilu Ford Transit, který k podnikání využívá. Využíval jej po celý rok 2021, kromě měsíců srpen a prosinec.

Tento automobil je předmětem silniční daně po celý rok 2021 s výjimkou měsíců srpna a prosince. Znamená to tedy, že pan Malý je povinen uhradit 10/12 roční daňové povinnosti.

Vždy, tedy bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání či nikoliv, jsou předmětem daně nákladní automobily s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny registrované v České republice a přípojná vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny registrovaná v České republice. Jedná se o implementaci předpisů EU do českých právních předpisů.

V návaznosti na tuto úpravu obsahuje ZDS ustanovení v § 6 odst. 9 ZDS, na základě kterého se snižuje sazba daně o 100 % u nákladních automobilů a přípojných vozidel s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny a méně než 12 tun, pokud tato vozidla nejsou používána k podnikání. Nejedná se ale o všechna vozidla, pouze o ta, která jsou používána veřejně prospěšnými poplatníky, fyzickými osobami nebo jako výcviková.

Příklad

S. r. o. má v majetku nákladní automobil s největší povolenou hmotností 8 tun. Předpokládejme, že za zdaňovací období roku 2021 bude mít s. r. o. pro tento automobil minimální využití a k podnikání jej použije pouze v měsících květen a červen. Přesto bude s. r. o. hradit silniční daň za toto vozidlo za celé zdaňovací období roku 2021, protože tato vozidla jsou předmětem daně bez ohledu na skutečnost, zda jsou používána k podnikání či nikoliv. Stejně by bylo postupováno i v případě, kdy by vozidlo pro účely podnikání nebylo použito v příslušném zdaňovacím období vůbec.

Snížení sazby o 100 % nelze využít, protože na s. r. o. se tato možnost nevztahuje.

Obdobná úprava je obsažena v § 6 odst. 10 ZDS pro nákladní automobily a přípojná vozidla s největší povolenou hmotností 12 a více tun, daň se ale v tomto případě snižuje o 48 %. Toto snížení se ale opět týká pouze veřejně prospěšných poplatníků, fyzických osob a výcvikových vozidel, nikoliv tedy např. obchodních korporací.

Poplatníkem silniční daně je nejčastěji provozovatel vozidla zapsaný v technickém průkazu.

Dalším častým případem poplatníka je pak zaměstnavatel, který vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla. Poplatníkem se ale zaměstnavatel stává pouze za předpokladu, že daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla.

Příklad

Podnikatel má pronajatý formou finančního leasingu osobní automobil. V technickém průkazu je jako vlastník uvedena leasingová společnost a jako provozovatel automobilu potom podnikatel. Poplatníkem silniční daně v tomto případě bude provozovatel automobilu zapsaný v technickém průkazu, tedy podnikatel.

Příklad

S. r. o. jako zaměstnavatel vyšle na pracovní cestu svého zaměstnance. Se zaměstnancem se dohodne, že na tuto pracovní cestu zaměstnanec použije svůj osobní automobil. Za použití osobního automobilu vyplatí zaměstnanci cestovní náhrady.

S. r. o. jako zaměstnavatel se v tomto případě stává poplatníkem silniční daně, jestliže u tohoto vozidla nevznikla daňová povinnost již zaměstnanci např. z titulu jeho případného podnikání.

Základ daně a sazby silniční daně

Způsob stanovení základu daně se liší podle toho, zda se jedná o osobní automobily, návěsy, anebo o ostatní vozidla.

Pozor

U osobních automobilů je základem daně zdvihový objem motoru v cm3.

U návěsů je základem daně součet největších povolených hmotností na nápravy (povolené zatížení náprav) v tunách a počet náprav.

U ostatních vozidel je základem daně největší povolená hmotnost (celková hmotnost vozidla) v tunách a počet náprav. Jedná se zejména o autobusy, nákladní automobily, přívěsy, tahače atd.

Potřebné údaje se zjistí z technického průkazu vozidla. Základ daně se stanoví za každé vozidlo samostatně, tedy např. zvlášť za silniční motorové vozidlo a zvlášť za jeho přípojné vozidlo.

Sazby daně jsou stanoveny jako roční a pro osobní automobily jsou stanoveny v § 6 odst. 1 ZDS – pohybují se od 1 200 Kč do 4 200 Kč, a návěsy a ostatní silniční vozidla jsou stanoveny v § 6 odst. 2 ZDS – výše je od 1 800 Kč do 37 800 Kč (sazby byly sníženy poslední novelou zákona).

Speciální sazba je stanovena pro zaměstnavatele, který vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla. V tomto případě je možné využít sazbu 25 Kč/den použití vozidla, pokud je to pro poplatníka výhodnější. Znamená to tedy, že zaměstnavatel má možnost si zvolit, který z těchto postupů uplatní.

Sazba daně se u osobních i nákladních vozidel snižuje o 48 % po dobu následujících 36 kalendářních měsíců od data jejich první registrace, o 40 % po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců a o 25 % po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců. Nárok na příslušné snížení sazby daně vzniká počínaje kalendářním měsícem prvé registrace vozidla a končí u téhož vozidla po 108 kalendářních měsících.

Příklad

Podnikatel pořídil v roce 2019 osobní automobil s objemem motoru 1 350 cm3, roční sazba daně tedy činí 2 400 Kč. Jedná se o první registraci vozidla. Po dobu prvních 36 měsíců se sazba daně snižuje na 1 248 Kč ročně, po dobu následujících 36 měsíců na 1 440 Kč a po následujících 36 měsíců na 1 800 Kč ročně. Od 109 měsíce již bude sazba daně činit 2 400 Kč ročně.

Samotná daň se hradí formou záloh na daň, které jsou splatné do 15. 4., 15. 7., 15. 10. a do 15. 12. Záloha se vypočte jako součin 1/12 roční sazby daně za každý měsíc, ve kterém daňová povinnost vznikla, trvala nebo zanikla. Příslušné kalendářní měsíce se posuzují za rozhodné období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí s výjimkou zálohy k 15. 12.

Pozor

Rozhodné období pro platbu zálohy:

  • u zálohy splatné do 15. 4. je to leden, únor, březen,

  • u zálohy splatné do 15. 7. je to duben, květen, červen,

  • u zálohy splatné do 15. 10. je to červenec, srpen, září,

  • u zálohy splatné do 15. 12. je to říjen a listopad,

  • daň za prosinec se zálohově neplatí, ale doplácí se při podání daňového přiznání.

Zálohy na daň je ale i možné zaplatit najednou dopředu na celé zdaňovací období, čímž se alespoň sníží administrativní nároky spojené se zálohami.

Pozor

Jak bylo uvedeno, zaměstnavatel má možnost si zvolit tu sazbu daně (25Kč/den nebo roční sazba daně), která je pro něj výhodnější. Podle toho začne platit také zálohy na daň, tj. zpravidla podle stavu v prvním čtvrtletí, za které zálohu platí. Potom ale musí hradit zálohy na daň touto zvolenou sazbou po celý kalendářní rok a způsob výpočtu daně má možnost změnit až při podání daňového přiznání.

Zdaňovací období – silniční daň

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, tedy vždy období od 1. 1. do 31. 12. Jiná alternativa u silniční daně není možná.

Daňové přiznání – silniční daň

Daňové přiznání podává poplatník, kterému v příslušném zdaňovacím období vznikla či trvala daňová povinnost, podává se nejpozději do 31. 1. následujícího roku.

Pozor

Jedná se o speciální ustanovení k § 136 DŘ - daňového řádu, a tento termín platí i pro poplatníky, za které daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce.

V daňovém přiznání je poplatník povinen daň sám vypočítat a zaplatit ji v termínu pro podání daňového přiznání. V daňovém přiznání v rámci výpočtu daňové povinnosti se samozřejmě uplatní zaplacené zálohy na daň, takže při standardním postupu by se měla doplácet pouze daň za prosinec. Praxe však bývá podstatně pestřejší, vliv může mít osvobození od daně, slevy na dani, možnost sjednat zálohy jinak, změna způsobu uplatnění sazby u vozidla zaměstnance atd.

Příklad

Nahrávám...
Nahrávám...