Daňové pohledávky s nárokem na uspokojení ze zajištění

 NahoruDaňové pohledávky s nárokem na uspokojení ze zajištění

Správce daně kromě pohledávek za majetkovou podstatou bude v insolvenčním řízení přihlašovat k soudu daňové pohledávky s nárokem na uspokojení ze zajištění. Podle § 2 písm. g) IZ zajištěným věřitelem se rozumí takový věřitel, jehož pohledávka je - některým ze způsobů v tomto ustanovení uvedeným - zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty (viz část 2/1.2). V případě správců daně to bude zástavní právo zřízené podle § 72 ZSDP.

Uplatňování nároků ze zajištění

Z hlediska existence i z hlediska vzniku nároku na uspokojení ze zajištění je správce daně omezen § 109 odst. 1 písm. c) IZ (viz část 4/3), avšak třeba podotknout, že definice správce daně coby zajištěného věřitele při uplatňování nároků z titulu zajištění není v § 40a odst. 3 ZSDP zcela totožná s dříve uvedeným ustanovením insolvenčního zákona. To se odráží zejména v okamžiku vzniku nároku na uspokojení ze zajištění, kdy zákon o správě daní a poplatků umožňuje z hlediska časového vznik tohoto nároku i poté, co již nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Z toho důvodu bude zajímavé sledovat, jakým směrem se bude ubírat vývoj při uplatňování nároků ze zajištění. Má-li správce daně pozici zajištěného věřitele, musí rovněž přihlásit svou…