Dopad
insolvenčního řízení dlužníka do účetnictví obchodních partnerů (věřitelů i dlužníků)
Opravné položky
k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení
Problematika pohledávek za
dlužníkem v insolvenčním řízení a opravných položek k nim je podrobně popsána /4.8.2. K tomu jen
následující poznámky:
- V případech, kdy k pohledávce za dlužníkem v insolvenčním řízení nelze vytvářet opravnou položku dle § 8 ZRE, je nutno při řádné inventarizaci vyhodnotit, zda v majetku účetní
jednotky stále je a lze tedy zinventarizovat i pohledávku samotnou, tj. zda
nepominuly důvody pro existenci vlastní pohledávky a zda neměla být
odepsána.
- Vinou
nepřesného textu zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů řešila řada
účetních jednotek v účetní závěrce za rok 2008 následující problém: V § 8 ZRE je uvedeno, že opravné položky je možno tvořit až do výše
rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek přihlášených u soudu ve lhůtě
stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, a to v období, za které se podává daňové
přiznání a v němž byly přihlášeny. Jak ale postupovat ve zdaňovacím
období, ve kterém pohledávky byly do insolvenčního řízení přihlášeny, zejména
jednalo-li se o věřitelský návrh, jehož je přihláška součástí, ale v tom
samém období nebylo ještě vydáno rozhodnutí o úpadku?Tento problém podrobně řešil
Koordinační výbor ministerstva financí a Komory daňových poradců - č. zápisu: 263/18.03.09
- Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení. Nejdůležitějším
závěrem z tohoto zápisu je to, že v případě, kdy období pro přihlašování
pohledávek zasahuje do dvou zdaňovacích období, lze při splnění všech podmínek
stanovených v ZOR vytvořit dle § 8 ZOR
OP k přihlášené pohledávce v tom zdaňovacím období, ve kterém byla skutečně
přihlášena. Pokud v následujícím zdaňovacím období nebude vydáno soudem
rozhodnutí o úpadku (proces rozhodování o insolvenčním návrhu by neměl být ani
při využití institutu moratoria delší než několik měsíců), je nutné v tomto zdaňovacím
období zvýšit základ daně o vytvořenou OP. Obdobně bude postupovat poplatník i
v případě, kdy soud rozhodne o insolvenčním návrhu tak, že bude aplikovat
při svém rozhodování o podaném insolvenčním návrhu některou z variant, které
jsou shrnuty v § 142 IZ podle okolností toho kterého případu. Tento názor potvrdil naši dříve
publikovanou domněnku. Následně byl v tomto smyslu ZOR novelizován.
- Opravnou
položku nutno zrušit (účtujeme 391/558, konzervativní účetní zápornou částku
558/391) a pohledávku, nebyla-li uhrazena, možno daňově účinně odepsat (dle § 24 odst. 2 písm. y) bod 2. ZDP, účtujeme 546/31x, resp. 378) „na základě
výsledků insolvenčního řízení". Jaképak je ale datum uskutečnění těchto
účetních případů? V případě, kdy je úpadek řešen konkursem, domníváme se, že
je to dnem nabytí právní moci rozvrhového usnesení, v případě reorganizace
je to dnem nabytí právní moci rozhodnutí o splnění reorganizačního plánu ( § 364 odst. 2 IZ). V případě oddlužení je to opět nabytím právní moci rozhodnutí
insolvenčního soudu při splnění oddlužení dle § 413 IZ.
Plnění ve prospěch předběžného
nebo insolvenčního správce
Jak je i patrné ze zpráv
podávaných insolvenčními správci, i účetní věřitelů, jejichž dlužníci se ocitli
v insolvenčním řízení, doposud málo znají změny, které insolvenční zákon
oproti zákonu o konkursu a vyrovnání přinesl. Proto také věnují malou pozornost
tomu, že předběžným opatřením jim může být uloženo, a od rozhodnutí o úpadku vždy
mají povinnost, plnění napříště poskytovat nikoliv dlužníkovi, ale insolvenčnímu
správci, jinak hrozí, že nebudou svého závazku zproštěni (předběžné opatření
viz § 113 IZ, výklad /3.1.2; rozhodnutí o úpadku viz § 136 odst. 2 IZ, podrobněji část 4/5.3).
Započtení pohledávek
dle insolvenčního zákona
Stejně tak je účetní veřejnosti
málo známa možnost zápočtu pohledávek s dlužníkem v insolvenčním řízení,
a to i tehdy, je-li úpadek řešen konkursem. Započíst lze nejen pohledávky
v daňovém řízení, ale i pohledávky z obchodních vztahů. Podrobnosti
k tomuto viz…
