9.1.2.9 Zvýhodnění věřitele
JUDr. Lucie Kolářová
1) Kdo jako dlužník, který je v úpadku, zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele zvýhodněním jiného věřitele, a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu.
3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán:
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
b) způsobí-li takovým činem jinému úpadek.
Nahoru Skutková podstata trestného činu
Jak bylo uvedeno u trestného činu poškozování věřitele, rovněž tento trestný čin patří mezi tzv. úpadkové delikty, kterým pachatel porušuje práva věřitele na uspokojení jeho pohledávky dle zásad insolvenčního řízení. Objektem je tedy ochrana majetkových práv věřitelů. Podstatou tohoto trestného činu je, že majetek dlužníka je použit k uspokojení věřitelů nerovnoměrně, čímž dochází ke zvýhodnění určitých věřitelů oproti jiným. Tento postup pak musí být v rozporu insolvenčním zákonem, konkrétně § 1, § 5 písm. a), b), § 244 a § 306 odst. 3 IZ. S tím souvisí povinnost dlužníka – dle insolvenčního zákona pouze fyzické osoby podnikající a osoby právnické – podat insolvenční návrh ihned poté, co se o své insolvenci dozvěděl nebo při náležité pečlivosti dozvědět mohl. V případě akciové společnosti má tuto povinnost její představenstvo.
Nahoru Objektivní stránka
K naplnění objektivní stránky pachatel musí jednat tak, že zmaří, byť jen částečně, uspokojení svého věřitele tím, že zvýhodní jiného svého věřitele na úkor těch ostatních. Mezi dlužníkem a věřitelem musí existovat závazkový právní vztah, který dlužník poruší tím, že neplní věřiteli to, co by za normálních okolností plnil. Věřitel je zvýhodněn tím, že dostane od dlužníka v úpadku plnění, které neodpovídá rovnoměrnému a poměrnému uspokojení s tím, že je to na úkor ostatních věřitelů. Z podstaty věci vyplývá, že věřitelů musí být více, minimálně dva.
Zvýhodňujícím právním úkonem bude např. splnění dluhu ještě před jeho splatností, dohodnutá změna ve svůj neprospěch nebo prominutí dluhu svému dlužníkovi. Naopak, za znevýhodňující jednání nebude možné považovat např. zřízení zajištění závazku dlužníka za přiměřenou protihodnotu či právní úkony učiněné v době moratoria.
K trestní odpovědnosti nestačí, pokud je uspokojení ostatních věřitelů pouze oddáleno nebo ztíženo, existuje-li jiný majetek dlužníka, že kterého věřitele uspokojit lze. K naplnění základní skutkové podstaty se pak vyžaduje způsobení škody nikoli malé, tedy ve výši nejméně 25 000 Kč na majetku dotčeného věřitele. Vzhledem k zásadě subsidiarity trestní represe bude nutno v každém jednotlivém případě posoudit, zda je úpadek stavem trvalým, nikoliv pouze přechodným. Trestní postih působí zejména proti…
