Evidenční
funkce insolvenčního rejstříku
Insolvenční
rejstřík podle § 419 odst. 2 IZ obsahuje
- seznam insolvenčních správců,
- seznam dlužníků,
- insolvenční spisy.
Z
tohoto pohledu lze hovořit o evidenční funkci insolvenčního rejstříku. Přitom
je zřejmé, že zápisy do insolvenčního rejstříku nemají konstitutivní povahu.
Seznam insolvenčních správců
Podle předchozí úpravy vedl každý konkursní soud svůj
seznam správců konkursních podstat, přičemž oprávnění do něj nahlížet, popř. pořizovat
si z něj opisy a výpisy, bylo umožněno pouze věřitelům, a to jenom v úředních
hodinách soudu pod dozorem pověřeného pracovníka. Oproti tomu insolvenční
rejstřík je centrálním a jednotným registrem všech insolvenčních správců (včetně
hostujících insolvenčních správců), přičemž z něj lze (podle zmocňovacího § 18 ZIS) zjistit kromě
identifikačních údajů i údaje o vzniku, zániku (pozastavení) práva vykonávat činnost
insolvenčního správce.
Členění seznamu insolvenčních
správců
Seznam insolvenčních správců, respektuje požadavek obsažený v § 17 ZIS, je členěn na
- obecnou část určenou pro evidenci „běžných správců“ a
- zvláštní část určenou pro evidenci správců oprávněných vykonávat funkci
insolvenčního správce dlužníka, který je podle IZ finanční institucí se zvláštním
režimem nebo obchodníkem s cennými papíry, depozitářem, provozovatelem vypořádacího
systému, organizátorem trhu s investičními nástroji, investiční společností,
investičním nebo penzijním fondem;- tyto osoby jsou zapsány i v obecné části
seznamu, v němž je také odlišen tzv. hostující správce podle páté
hlavy ZIS; kromě toho systém zaznamenává údaje o podmínkách zápisu do seznamu
(např. o absolvovaných zkouškách, vystavených osvědčeních či povoleních) nebo o
počtu věcí, v nichž je insolvenční správce ustanoven do funkce, což umožňuje
sledovat vytíženost správců seznamu insolvenčních správců viz podrobněji část
3/3.1
Seznam dlužníků
Na rozdíl od evidence úpadců (tj. dlužníků, na jejichž majetek byl
prohlášen konkurs dle ZKV) prezentované na internetových stránkách
www.justice.cz, je seznam dlužníků registrem subjektů, vůči nimž směřuje
insolvenční návrh. Jde o logický důsledek účinků, které nová úprava spojuje
již s podáním insolvenčního návrhu (viz část 4/3.1). Dlužník, je-li
fyzickou osobou, je podle § 420 odst. 1 IZ v
seznamu identifikován jménem, příjmením, bydlištěm, popř. sídlem, rodným číslem,
a nemá-li rodné číslo, datem narození; jde-li o fyzickou osobu - podnikatele,
zapisuje se do seznamu dlužníků vedle těchto údajů i dodatek odlišující jeho
firmu, používá-li ho při svém podnikání, dále místo podnikání, jestliže se liší
od bydliště, a identifikační číslo ( § 420 odst. 2 IZ). Je-li
dlužník právnickou osobou, zapisuje se podle § 420 odst. 3 IZ do
seznamu dlužníků jeho obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo. Ustanovení § 420 odst. 4 IZ ukládá
insolvenčnímu soudu zapsat tyto údaje do insolvenčního rejstříku nejpozději do
7 dnů po zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení ( § 101 odst. 1 IZ - viz
také část 4/1.2). Seznam dlužníků je možno rovněž využít k vyhledání
odpovídajícího insolvenčního řízení (resp. elektronického insolvenčního spisu).
Vyškrtnutí dlužníka ze seznamu dlužníků
Bez
návrhu
Podle § 425 odst. 1 věty první IZ po
uplynutí 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo skončeno
insolvenční řízení bude dlužník ze seznamu vyškrtnut a údaje o něm budou znepřístupněny.
Pětileté období od skončení insolvenčního řízení, v němž bude osoba dlužníka a
údaje o něm nadále zveřejněny v insolvenčním rejstříku, má význam pro insolvenční
soud při posouzení okolností, z nichž lze usuzovat na nepoctivý záměr sledovaný
návrhem na povolení oddlužení (viz § 395 odst. 3 IZ a část 9/3.1) nebo návrhem na povolení
reorganizace (viz § 326 odst. 2 písm. a) IZ a část 8/4.5.1)
Na návrh dlužníka
Zákonem
č. 334/2012 Sb., jenž nabyl účinnosti dne 1. 11. 2012, byla do IZ vtělena
úprava, jež dlužníkovi umožňuje, aby v určitých případech podal návrh na
vyškrtnutí ze seznamu dlužníků. Ustanovení § 425 odst. 1 věty druhé IZ totiž určuje, že pokud insolvenční řízení skončí rozhodnutím podle § 142 písm. a) až c) tj. 1)
odmítnutím insolvenčního návrhu pro vady nebo pro zjevnou bezdůvodnost, 2)
zastavením řízení pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit nebo
který se nepodařilo odstranit, nebo pro zpětvzetí insolvenčního návrhu, 3)
zamítnutím insolvenčního návrhu, anebo 4) zamítnutím insolvenčního návrhu pro
nedostatek majetku (k tomu viz část 4/5.4) insolvenční soud vyškrtne dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní. Učiní tak do 15
dnů od doručení návrhu (žádosti) dlužníka, který je dlužník oprávněn
podat nejdříve po uplynutí 3 měsíců od právní moci některého z výše
zmiňovaných rozhodnutí.
Tato
úprava představuje „výjimku z pravidla“, že dlužník je z insolvenčního rejstříku
vymazán až po uplynutí 5 let od skončení insolvenčního řízení. Důvodem pro
stanovení této výjimky je okolnost, že pokud nebylo rozhodnuto o úpadku dlužníka,
nejeví se účelným po takto dlouhou dobu zveřejňovat údaj o tom, že vůči němu
bylo vedeno insolvenční řízení. Zveřejnění tohoto údaje však může mít pro dlužníka
svůj význam. Především tehdy, pokud insolvenční řízení, které vůči němu zahájil
některý z jeho věřitelů, skončilo jinak než rozhodnutím o úpadku, jeho
prostřednictvím může totiž dlužník svým obchodním partnerům doložit, že
insolvenční řízení bylo vůči němu vedeno od počátku neoprávněně. Proto se
rozhodnutí o tom, zda bude dlužník vyškrtnut ze seznamu, ponechává na jeho vůli,
a proto je předpokladem výmazu jeho návrh…
