dnes je 2.12.2022

Input:

Evidenční funkce insolvenčního rejstříku

20.6.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.1.2.2
Evidenční funkce insolvenčního rejstříku

Evidenční funkce insolvenčního rejstříku

 

Insolvenční rejstřík podle § 419 odst. 2 IZ obsahuje

- seznam insolvenčních správců,

- seznam dlužníků,

- insolvenční spisy.

Z tohoto pohledu lze hovořit o evidenční funkci insolvenčního rejstříku. Přitom je zřejmé, že zápisy do insolvenčního rejstříku nemají konstitutivní povahu.

 

 

Seznam insolvenčních správců

Podle předchozí úpravy vedl každý konkursní soud svůj seznam správců konkursních podstat, přičemž oprávnění do něj nahlížet, popř. pořizovat si z něj opisy a výpisy, bylo umožněno pouze věřitelům, a to jenom v úředních hodinách soudu pod dozorem pověřeného pracovníka. Oproti tomu insolvenční rejstřík je centrálním a jednotným registrem všech insolvenčních správců (včetně hostujících insolvenčních správců), přičemž z něj lze (podle zmocňovacího § 18 ZIS) zjistit kromě identifikačních údajů i údaje o vzniku, zániku (pozastavení) práva vykonávat činnost insolvenčního správce.

 

Členění seznamu insolvenčních správců

Seznam insolvenčních správců, respektuje požadavek obsažený v § 17 ZIS, je členěn na

- obecnou část určenou pro evidenci „běžných správců“ a

- zvláštní část určenou pro evidenci správců oprávněných vykonávat funkci insolvenčního správce dlužníka, který je podle IZ finanční institucí se zvláštním režimem nebo obchodníkem s cennými papíry, depozitářem, provozovatelem vypořádacího systému, organizátorem trhu s investičními nástroji, investiční společností, investičním nebo penzijním fondem;- tyto osoby jsou zapsány i v obecné části seznamu, v němž je také odlišen tzv. hostující správce podle páté hlavy ZIS; kromě toho systém zaznamenává údaje o podmínkách zápisu do seznamu (např. o absolvovaných zkouškách, vystavených osvědčeních či povoleních) nebo o počtu věcí, v nichž je insolvenční správce ustanoven do funkce, což umožňuje sledovat vytíženost správců seznamu insolvenčních správců viz podrobněji část 3/3.1

 

Seznam dlužníků

Na rozdíl od evidence úpadců (tj. dlužníků, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs dle ZKV) prezentované na internetových stránkách www.justice.cz, je seznam dlužníků registrem subjektů, vůči nimž směřuje insolvenční návrh. Jde o logický důsledek účinků, které nová úprava spojuje již s podáním insolvenčního návrhu (viz část 4/3.1). Dlužník, je-li fyzickou osobou, je podle § 420 odst. 1 IZ v seznamu identifikován jménem, příjmením, bydlištěm, popř. sídlem, rodným číslem, a nemá-li rodné číslo, datem narození; jde-li o fyzickou osobu - podnikatele, zapisuje se do seznamu dlužníků vedle těchto údajů i dodatek odlišující jeho firmu, používá-li ho při svém podnikání, dále místo podnikání, jestliže se liší od bydliště, a identifikační číslo ( § 420 odst. 2 IZ). Je-li dlužník právnickou osobou, zapisuje se podle § 420 odst. 3 IZ do seznamu dlužníků jeho obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo. Ustanovení § 420 odst. 4 IZ ukládá insolvenčnímu soudu zapsat tyto údaje do insolvenčního rejstříku nejpozději do 7 dnů po zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení ( § 101 odst. 1 IZ - viz také část 4/1.2). Seznam dlužníků je možno rovněž využít k vyhledání odpovídajícího insolvenčního řízení (resp. elektronického insolvenčního spisu).

 

Vyškrtnutí dlužníka ze seznamu dlužníků

Bez návrhu

Podle § 425 odst. 1 věty první IZ po uplynutí 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo skončeno insolvenční řízení bude dlužník ze seznamu vyškrtnut a údaje o něm budou znepřístupněny. Pětileté období od skončení insolvenčního řízení, v němž bude osoba dlužníka a údaje o něm nadále zveřejněny v insolvenčním rejstříku, má význam pro insolvenční soud při posouzení okolností, z nichž lze usuzovat na nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení oddlužení (viz § 395 odst. 3 IZ a část 9/3.1) nebo návrhem na povolení reorganizace (viz § 326 odst. 2 písm. a) IZ a část 8/4.5.1)

 

Na návrh dlužníka

Zákonem č. 334/2012 Sb., jenž nabyl účinnosti dne 1. 11. 2012, byla do IZ vtělena úprava, jež dlužníkovi umožňuje, aby v určitých případech podal návrh na vyškrtnutí ze seznamu dlužníků. Ustanovení § 425 odst. 1 věty druhé IZ totiž určuje, že pokud insolvenční řízení skončí rozhodnutím podle § 142 písm. a) až c) tj. 1) odmítnutím insolvenčního návrhu pro vady nebo pro zjevnou bezdůvodnost, 2) zastavením řízení pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit nebo který se nepodařilo odstranit, nebo pro zpětvzetí insolvenčního návrhu, 3) zamítnutím insolvenčního návrhu, anebo 4) zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku (k tomu viz část 4/5.4) insolvenční soud vyškrtne dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní. Učiní tak do 15 dnů od doručení návrhu (žádosti) dlužníka, který je dlužník oprávněn podat nejdříve po uplynutí 3 měsíců od právní moci některého z výše zmiňovaných rozhodnutí.

 

Tato úprava představuje „výjimku z pravidla“, že dlužník je z insolvenčního rejstříku vymazán až po uplynutí 5 let od skončení insolvenčního řízení. Důvodem pro stanovení této výjimky je okolnost, že pokud nebylo rozhodnuto o úpadku dlužníka, nejeví se účelným po takto dlouhou dobu zveřejňovat údaj o tom, že vůči němu bylo vedeno insolvenční řízení. Zveřejnění tohoto údaje však může mít pro dlužníka svůj význam. Především tehdy, pokud insolvenční řízení, které vůči němu zahájil některý z jeho věřitelů, skončilo jinak než rozhodnutím o úpadku, jeho prostřednictvím může totiž dlužník svým obchodním partnerům doložit, že insolvenční řízení bylo vůči němu vedeno od počátku neoprávněně. Proto se rozhodnutí o tom, zda bude dlužník vyškrtnut ze seznamu, ponechává na jeho vůli, a proto je předpokladem výmazu jeho návrh

Nahrávám...
Nahrávám...