dnes je 19.4.2024

Input:

Firemní analýza: Položky Výsledovky: Q. Daň z příjmů za běžnou činnost

30.6.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.0.25
Firemní analýza: Položky Výsledovky: Q. Daň z příjmů za běžnou činnost

Vlasta Vašková

Položka "Q. Daň z příjmů za běžnou činnost" obsahuje jak daň z běžné činnosti splatnou, tak odloženou.

(591, 595, 599 + 592)

Výpočet daně z příjmů poplatníka (dotyčné účetní jednotky) za účetní (zdaňovací) období – která se označuje jako splatná daň z příjmů - se provádí mimoúčetně v daňovém přiznání. U účetních jednotek se pochopitelně vychází z účetních výsledků, ale protože má ZDP na řadu účetních výnosů a nákladů poněkud odlišný názor od vcelku prostého účetního přístupu, je nutno provádět řadu daňových úprav účetního výsledku hospodaření. Důsledkem je, že účetní výsledek hospodaření ("účetní" zisk nebo ztráta) se může i dost výrazně lišit od "daňového" zisku alias základu daně z příjmů, případně od daňové ztráty. Základní metodiku stanovení splatné daně z příjmů přibližujeme v rámci "Postupů" (Proces účetní závěrky – 7. krok Výpočet daně).

Účtování o dani z příjmů poplatníka (účetní jednotky) v praxi nečiní potíže:

  • na stranu MD účtu 341 – Daň z příjmů se zachycují placené zálohy a doplatky daně, a

  • na stranu Dal se účtuje předpis daňové povinnosti podle daňového přiznání a vratky přeplatku na dani.

Je vhodné zdůraznit, že o daňové ztrátě se neúčtuje, nejedná se totiž o účetně významnou položku, jde pouze o možný odpočet od daně z příjmů v dalších nejvýše pěti zdaňovacích období ve smyslu § 34 odst. 1 ZDP.

Účetní předpisy ve své preciznosti pamatují nejen na reálnou (splatnou) daň z příjmů, která vyjde účetní jednotce v daňovém přiznání jako její aktuální daňová povinnost vůči správci daně. Ale také na fiktivní budoucí daň z příjmů vznikající z důvodu dočasných rozdílů mezi účetním a daňovým pohledem na některé hospodářské skutečnosti, která se zřejmě dříve či později promítne do reálné daňové povinností firmy. Tato tzv. odložená daň z příjmů představuje čistě účetní kategorii, není s ní spojena žádná uhrazovací povinnost vůči správci daně.

Podstatou odložené daně je důsledné naplnění základní účetní zásady časové a věcné souvislosti neboli pravidla, že účetní náklady a účetní výnosy se účtují do účetního období, s nímž časově a věcně souvisejí. Jedním z účetních nákladů je přitom i daň z příjmů, kde mohou z důvodu dočasně odlišného účetního a daňového posouzení určitých položek vznikat přechodné rozdíly účetních a daňových nákladů, které pochopitelně ovlivňují i daň z příjmů. Odložená daň vliv těchto přechodných rozdílů na daň z příjmů eliminuje.

Obecně může být účetní a daňový pohled na určitou hospodářskou skutečnost:

  • Stejný – pak nevzniká potřeba odložené daně (žádné dočasné účetní versus daňové rozdíly):

    • např. zásoby, kde je účetním nákladem jejich spotřeba či prodej, stejně jako pro účely daní z příjmů.

  • Rozdílný trvale – kde také nevzniká odložená daň (jde o trvalé účetní versus daňové rozdíly):

    • např. reprezentace firmy, kdy se jedná o účetní náklady, které ale nejsou a nebudou daňově účinné.

  • Rozdílný dočasně – pak je odložená daň důvodná (jde o dočasné rozdíly, které se nakonec vyrovnají):

    • např. u odpisů (dlouhodobého) hmotného majetku, protože režim odpisů účetních je jiný než daňových.

O odložené dani musejí účtovat účetní jednotky:

  • tvořící konsolidační celek, kam až na určité výjimky patří:

    • osoby ovládající versus ovládané,

    • osoby řídící versus řízené,

    • osoby vykonávající podstatný vliv versus pod podstatným vlivem,

  • sestavující účetní závěrku v plném rozsahu,

    • kam patří účetní jednotky, jejichž

Nahrávám...
Nahrávám...