Hlasovací
právo
Obecné
hlasovací kvorum
Rozhodnutí
schůze věřitelů má formu usnesení, k jehož platnosti (přijetí) se vyžaduje prostá
většina hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů, přičemž při výkonu hlasovacího práva se přihlíží k výši přihlášených pohledávek jednotlivých věřitelů. Ustanovení § 49 odst. 1 IZ výslovně
stanoví, že na každou 1 Kč pohledávky připadá jeden hlas. Hlasy se tedy
počítají podle výše pohledávek hlasujících, nikoli podle počtu hlasujících. Je
tak možné, aby např. menšina (co do počtu) insolvenčních věřitelů (popř. jediný
insolvenční věřitel) vahou své pohledávky přehlasovala všechny ostatní insolvenční
věřitele a prosadila jakékoli své návrhy (zájmy). Toto pojetí odpovídá
dosavadní právní úpravě ( § 10 odst. 2 ZKV) a
judikatuře, např. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 22. 10. 2003, sp. zn. IV.
ÚS 599/02, dle něhož:
Kogentní
úprava § 10 odst. 2 ZKV vylučuje
oprávnění soudu rozhodnout o počtu hlasů jednotlivých hlasujících věřitelů
jinak. Hlasy konkursních věřitelů se nepočítají >>podle počtu hlav<<, ale podle
výše jejich pohledávek.
Speciální
hlasovací kvorum
Tato
úprava však neplatí bezvýjimečně, když v některých případech
stanoví insolvenční zákon pro přijetí usnesení schůze speciální hlasovací
kvorum. Jde např. o
-
odvolání dosavadního a ustanovení nového insolvenčního správce věřitelským
orgánem ( § 29 odst. 1 IZ),
-
volbu věřitelského výboru ( § 57 odst. 2 IZ),
-
stanovení způsobu řešení dlužníkova úpadku ( § 151 odst. 1 IZ - viz část
4/6.1.1),
- přijeti
reorganizačního plánu ( § 344 odst. 1 IZ),
-
stanovení způsobu oddlužení ( § 402 odst. 3 IZ a také část
9/4.2) a další.
Pohledávka
více osob
Ustanovení § 49 odst. 2 IZ určuje, že náleží-li pohledávka více (přihlášeným) osobám, jimž je dlužník
zavázán společně a nerozdílně, musejí se tyto osoby dohodnout, kdo (z nich) bude vykonávat (hlasovací) práva s ní spojená. Nedohodnou-li
se, vykonávají tato práva jen ohledně svého dílu pohledávky; pro tyto účely však platí, že každé z těchto osob náleží stejný díl pohledávky. Tato úprava
vychází z logiky věci, neboť, měla-li by každá z těchto osob hlasovací právo v
nominální (celkové) výši pohledávky, došlo by (zvýhodněním těchto osob) ke
zkreslení výsledků hlasování. Pro účely hlasování je tedy bez významu, jaký
podíl na pohledávce jednotliví podílníci ve skutečnosti mají, neboť rozhodná je
v tom směru jejich dohoda, a pokud se nedohodnou, mají všichni stejný hlas.
Příklad
Do
insolvenčního řízení přihlásí každý ze tří podílových spoluvlastníků (zvlášť
svým jménem) pohledávku vůči dlužníkovi ve výši 15 000 Kč z titulu náhrady škody
způsobené poškozením společné věci. Pokud se spoluvlastníci na výkonu svého
hlasovacího práva nedohodnou, tj. neurčí, kterému z nich náleží hlasovací právo
ve výši 15 000 hlasů, hlasuje každý z nich stejným dílem pohledávky, tj.
disponuje 5000 hlasy bez ohledu na skutečnou výši svého podílu na společné věci
(který nemusí být stejný).
Korespondenční
hlasování
Insolvenční
zákon vychází vstříc (časovým a jiným) potřebám věřitelů i tím, že jim nově umožňuje,
aby se podíleli na rozhodování schůze věřitelů i přesto, že se jí (fyzicky) neúčastní.
Podle § 50 odst. 2 IZ totiž
mohou hlasovat také písemně podáním výslovně označeným jako Hlasovací
lístek. Záležitost, o které mohou hlasovat (předmět jednání), je uvedena v
oznámení o svolání schůze. Předmět jednání je totiž spolu s uvedením místa a
termínu konání schůze obligatorní součástí oznámení o svolání schůze ( § 48 odst. 1 IZ a část
3/6.1). K jejich hlasu se přihlíží, jen pokud byl hlasovací lístek se
všemi níže uvedenými náležitostmi doručen insolvenčnímu soudu v den předcházející konání schůze věřitelů, pročež v tomto případě (zejména z časových důvodů)
insolvenční zákon zapovídá insolvenčnímu soudu postupovat podle § 43 OSŘ, tj. odstraňovat
případné vady hlasovacího lístku.
Hlasování
mimo schůzi věřitelů
Insolvenční
zákon počítá za stejných podmínek (co do náležitostí hlasovacího lístku a neaplikace § 43 OSŘ) s korespondenčním
hlasováním i mimo schůzi věřitelů, a to při hlasování o způsobu oddlužení ( § 401 IZ a část
9/4.2) a při hlasování o přijetí reorganizačního plánu ( § 346 IZ a část 8/6.5.2).
Hlasovací
lístek
Hlasovací
lístek (jenž nesmí zahrnovat žádný jiný procesní úkon) musí podle § 50 odst. 2 IZ obsahovat tyto zákonné náležitosti
a) bezpodmínečný
(jednoznačný) projev vůle, z něhož je zcela nepochybné, jak
věřitel hlasuje, tzn. zda pro nebo proti přijetí návrhu či schválení jiné
záležitosti, která je předmětem hlasování,
b) úředně ověřenou pravost podpisu věřitele
(popř. osoby odlišné od věřitele, která hlasovací lístek podepsala).
Další
náležitosti hlasovacího lístku
Podrobnosti ohledně náležitostí hlasovacího lístku svěřuje IZ v
- § 50 odst. 3 , jenž
upravuje korespondenční hlasování na schůzi věřitelů,
- § 346 odst. 4 , jenž
upravuje korespondenční hlasování o přijetí reorganizačního plánu mimo schůzi věřitelů,
- § 401 odst. 4 , jenž
upravuje korespondenční hlasování o přijetí způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů,
a konečně
-
ve zmocňovacím § 431 písm. a)
prováděcímu
právnímu předpisu, jímž je vyhláška Ministerstva
spravedlnosti č. 311/2007 Sb., o jednacím
řádu pro insolvenční řízení.
Podle § 19 odst. 1 jednacího řádu pro insolvenční řízení hlasovací lístek obsahuje tyto náležitosti
a) označení "Hlasovací lístek",
b) označení (věcně a místně příslušného) insolvenčního soudu (viz § 9 odst. 4 OSŘ a část
4/5.1.2) a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno,
nejde-li o hlasování mimo schůzi věřitelů před zahájením insolvenčního řízení
(v takovém případě totiž spisovou značku nelze přidělit),
c) označení dlužníka a označení věřitele včetně
adresy pro doručování, pokud je odlišná od bydliště nebo sídla věřitele,
1. fyzická osoba se podle § 19 odst. 2 jednacího řádu pro insolvenční řízení
označuje jménem a příjmením, datem narození nebo (u dlužníka
vždy) rodným číslem a bydlištěm, fyzická osoba- podnikatel se dále označuje identifikačním nebo jiným registračním číslem a zahraniční fyzická osoba státní příslušností,
2. právnická osoba se
podle § 19 odst. 2 jednacího řádu pro insolvenční řízení
označuje obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním nebo jiným registračním číslem, zahraniční právnická osoba rovněž
uvedením právního řádu, podle něhož byla založena, je-li věřitelem stát,
obsahuje hlasovací lístek označení příslušné organizační složky státu,
která hlasovací právo vykonává.
d) údaje
o přihlášce pohledávky, ohledně níž věřitel vykonává
hlasovací právo,
1. datum (den, měsíc a rok) podání přihlášky pohledávky (viz § 174 odst. 2 IZ a část
5/2.1),
2. údaje o osobě,
která přihlášku podala, pokud jde o osobu odlišnou od hlasujícího věřitele (srov.
analogicky § 21 odst. 1 písm. l)
jednacího řádu pro insolvenční řízení),
3. údaje o rozhodnutí
insolvenčního soudu o vstupu nabyvatele pohledávky do insolvenčního řízení podle § 18 odst. 1 IZ (viz část
3/2.2.1),
e) údaj o tom, zda byla
pohledávka zjištěna popř. v jaké výši, je-li tento údaj věřiteli
znám,
f) vymezení předmětu
hlasování, jež podle § 19 odst. 3 jednacího řádu pro insolvenční řízení
obsahuje popis návrhu či jiné záležitosti, která je předmětem
hlasování (viz § 48 odst. 2 IZ a část
3/6.1); je-li předmětem hlasování
1. přijetí reorganizačního plánu - obsahuje vymezení
předmětu hlasování rovněž informaci, zda jde o hlasování před ( § 346 odst. 2 IZ) či po zahájení insolvenčního řízení (§ 346 odst. 1 IZ), a označení věřitele, který je navrhovatelem reorganizačního plánu, nebo informaci, že
jde o reorganizační plán navržený dlužníkem (viz část 8/6.2); je-li předmětem
hlasování
2. způsob oddlužení dlužníka -
obsahuje vymezení předmětu hlasování rovněž informaci, zda jde o hlasování
před ( § 401 odst. 2 IZ) či po
zahájení insolvenčního řízení (§ 401 odst. 1 IZ),
g) informace o hlasování věřitele, zde podle § 19 odst. 4 jednacího řádu pro insolvenční řízení věřitel uvede, zda hlasuje pro nebo proti přijetí návrhu či
schválení jiné záležitosti, která je předmětem hlasování (srov. § 50 odst. 2 IZ); jde-li o
hlasování o
1. přijetí reorganizačního
plánu, věřitel uvede, zda hlasuje pro nebo proti jeho přijetí (viz část 8/6.6.); jde-li o hlasování o
2. způsobu oddlužení dlužníka, věřitel uvede, zda hlasuje pro oddlužení zpeněžením
majetkové podstaty dlužníka nebo plněním splátkového kalendáře (viz
část 9/4.1.),
věřitel rovněž uvede výši pohledávky, s níž hlasuje, je-li nižší než celková výše přihlášené pohledávky (viz § 51 IZ a níže vyložená
problematika hlasovacího práva u tzv. nezjištěných věřitelů"); jde-li o
hlasování o způsobu oddlužení dlužníka, věřitel rovněž prohlásí, že
v celém rozsahu pohledávky, jíž hlasuje, je nezajištěným věřitelem (viz § 402 odst. 1 IZ a část
9/4.2),
h) údaje o osobě, která
hlasovací lístek podepsala, jde-li o osobu odlišnou od věřitele -
věřitel je oprávněn zmocnit k hlasování jinou osobu, pokud je věřitel zastoupen
na základě plné moci, musí být podle § 20 jednacího řádu pro
insolvenční řízení tato plná moc k hlasovacímu lístku jako příloha přiložena,
přičemž plná moc musí být zřetelně označena na první straně nahoře
viditelně slovy "Příloha hlasovacího lístku".
i) datum (den,
měsíc a rok) hlasování,
j) úředně ověřený podpis.
Formuláře
Hlasovací
lístek lze podat také na formuláři, přičemž
- formulář Hlasovacího
lístku dle § 50 IZ" pro
korespondenční hlasování na schůzi věřitelů je obsažen v části 3/6.1.1.1 ,
- formulář Hlasovacího
lístku o přijetí reorganizačního plánu dle § 346 IZ" pro
korespondenční hlasování o přijetí reorganizačního plánu mimo schůzi věřitelů
je obsažen v části 8/6.5.2.1 ,
- formulář Hlasovacího
lístku dle § 401 IZ" pro
korespondenční hlasování o přijetí způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů je
obsažen v části 9/4.2.1 .
Dlužno
dodat, že formuláře hlasovacích lístků i s pokyny k vyplnění lze vyhledat rovněž
na webových stránkách www.insolvencnizakon.cz .
Zákaz
hlasování
Věřitelé podle § 53 IZ nesmějí
hlasovat
a) ve vlastní věci - pojem
vlastní věc však již insolvenční zákon nevymezuje a ponechává tak v tomto
ohledu výkladový prostor soudní praxi (v každém případě je míněna věc, na které
má věřitel zjevný osobní zájem, tedy např. bude-li hlasováno o souhlasu s uzavřením
smlouvy o úvěrovém financování právě s dotčeným věřitelem),
b) ve věci osoby blízké ( § 59 odst. 2 IZ) - viz část
3/6.2.2,
c) ve věci osoby, která tvoří s věřitelem
koncern ( § 59 odst. 2 IZ) - viz
část 3/6.2.2.
Zákaz
hlasování neplatí, jde-li o volbu věřitelského výboru (popř. zástupce věřitelů). To znamená, že při volbě věřitelského orgánu mohou věřitelé
hlasovat sami pro sebe i naopak. Obavy, že menšina (co do počtu) insolvenčních
věřitelů (popř. jediný insolvenční věřitel) může vahou svých pohledávek
rozhodnout o složení věřitelského orgánu, jsou (pokud jde o zajištěné věřitele)
neopodstatněné, když v intencích § 57 odst. 2 IZ budou o
obsazení věřitelského výboru rozhodovat skupinově, tzn. že pro tento účel budou
rozděleni na zajištěné a nezajištěné věřitele.
Judikatura
Usnesení
Nejvyššího soudu sp. zn. KSPH 37 INS 1460/2009, 29 NSČR 18/2010-B ze dne 29.
12. 2012, v němž byl přijat závěr, že:
Pro
posouzení, zda věřitel hlasuje ve vlastní věci nebo ve věci osoby věřiteli blízké
( § 53 IZ, je rozhodný stav
v době hlasování. Toto posouzení se pak logicky váže k osobě, která má
postavení věřitele v době hlasování. Skutečnost, že osobou, o které by bylo možno říci, že hlasuje ve vlastní
věci nebo ve věci osoby blízké, byl právní předchůdce věřitele, který má
hlasovat, důvodem k vyloučení tohoto věřitele z výkonu hlasovacího práva
není.
Hlasovací právo u nezjištěných pohledávek
Insolvenční právo tradičně vychází ze
zásady, že hlasovací právo náleží bez dalšího pouze věřitelům, jejichž
pohledávka byla zjištěna. Věřitelé s nezjištěnou…