dnes je 5.7.2022

Input:

Hlasování o způsobu oddlužení

12.11.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.8.4.2
Hlasování o způsobu oddlužení

Hlasování o způsobu oddlužení

 

K projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí dojde dle § 399 odst. 1 IZ:

a) hlasováním na schůzi věřitelů, kterou insolvenční soud za tím účelem svolá, nebo

b) hlasováním mimo schůzi věřitelů (korespondenčním způsobem), a to

- před podáním návrhu na povolení oddlužení

- nebo i před podáním insolvenčního návrhu (tj. před zahájením insolvenčního řízení),

jestliže věřitelé měli možnost seznámit se s informacemi, které svým obsahem a rozsahem odpovídají informacím, které musejí být obsaženy v návrhu na povolení oddlužení a v jeho přílohách ( § 400 odst. 1 IZ).

(Tato úprava umožňuje dlužníkovi, aby návrh na povolení oddlužení včetně uvažovaného způsobu jeho provedení předem - dokonce ještě před zahájením insolvenčního řízení - se svým věřiteli - ve své režii - projednal a získal k věci jejich relevantní stanovisko, to ovšem za předpokladu, že bude hlasování o způsobu oddlužení provedeno zákonem předepsaným „korespondenčním“ způsobem prostřednictvím „Hlasovacích lístků“ - viz další výklad).

K hlasování na schůzi věřitelů nedojde, pokud všichni k tomu oprávnění věřitelé hlasovali o způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů ( § 399 odst. 3 IZ a další výklad této části). Pokud mimo schůzi hlasovali jen někteří věřitelé, schůze věřitelů se koná a výsledky hlasování dosažené mimo schůzi věřitelů se připočtou k výsledkům hlasování dosaženým na schůzi věřitelů (viz § 400 odst. 2 a další výklad této části).

 

Hlasování o žádosti dlužníka o nižší splátky při splátkovém kalendáři

Shora uvedená úprava hlasování o způsobu oddlužení zakotvená § 399 odst. 1 a 3 a § 400 odst. 1 IZ, včetně úpravy hlasovacích práv (viz výklad zdola) platí (od 20.7.2009, kdy nabyla účinnosti novela IZ provedená zákonem č. 217/2009 Sb.) obdobně i pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné než zákonem určené výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře (k tomu viz nový § 398 odst. 4 IZ a podrobný výklad o podmínkách určení nižších splátek /4.1).

 

Svolání schůze věřitelů

Schůzi věřitelů za účelem projednání způsobu oddlužení (popř. i za účelem projednání dlužníkovy žádosti o určení nižších než zákonem určených splátek při splátkovém kalendáři) svolá insolvenční soud spolu s povolením oddlužení. Oznámení o svolání schůze zveřejní insolvenční soud dle § 48 odst. 1 IZ vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce a současně ji zveřejní v insolvenčním rejstříku ( § 71 odst. 3 IZ) tak, aby oznámení bylo zveřejněno nejméně 15 dnů přede dnem konání schůze věřitelů ( § 72 odst. 3 IZ). V oznámení musí být uveden předmět jednání (tj. projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí), jakož i místo a termín konání schůze. Dlužníka a insolvenčního správce musí insolvenční soud v předvolání na schůzi věřitelů poučit o nezbytnosti jejich účasti a toto předvolání jim musí doručit do vlastních rukou ( § 399 odst. 2 IZ). Dlužník musí být v předvolání poučen o tom, že je povinen zúčastnit se schůze věřitelů.

 

Zrušení části § 399 odst. 2 o fikci zpětvzetí návrhu na oddlužení
Původně § 399 IZ v odst. 2 v části věty druhé za středníkem stanovil: „jestliže se bez omluvy nedostaví nebo neshledá-li insolvenční soud jeho omluvu důvodnou, má se za to, že vzal návrh na oddlužení zpět“. Nastala-li v důsledku takovéto neúčasti dlužníka na schůzi věřitelů fikce zpětvzetí jeho návrhu na povolení oddlužení, musel insolvenční soud vydat rozhodnutí dle § 394 odst. 2 IZ, jímž bere na vědomí zpětvzetí návrhu, a rozhodnout o řešení dlužníkova úpadku konkursem ( § 396 odst. 1 IZ). Ústavní soud však nálezem pléna ze dne 27. 7. 2010, sp. zn. Pl.ÚS 19/09, předmětnou část ustanovení § 399 IZ v odstavci 2 část věty druhé za středníkem o důsledcích zmeškání schůze věřitelů dlužníkem - fikci zpětvzetí jeho návrhu na povolení oddlužení - s účinností ode dne vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů zrušil. Ve svých závěrech zdůraznil, že fikce zpětvzetí návrhu na oddlužení je z ústavněprávního hlediska neakceptovatelná tím spíše, že nejde o pouhý procesní úkon, kterým účastník disponuje řízením, ale má zásadní hmotněprávní důsledky pro dlužníka i věřitele (následné prohlášení konkurzu). Tímto nálezem navázal Ústavní soud na svůj předchozí nález sp. zn. Pl.ÚS 42/08 ze dne 21. 4. 2009 publikovaný pod č. 163/2009 Sb., jímž dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů, tedy s účinností od 9.6.2009, zrušil ustanovení § 394 odst. 2 část věty za středníkem, které stanovilo nepřípustnost odvolání proti rozhodnutí, jímž soud vezme na vědomí zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení. Základní příčinu jeho protiústavnosti spatřoval právě v jeho aplikačním propojení na zjevně protiústavní částí ustanovení § 399 odst. 2 věty druhé za středníkem.

 

 

Nekonání schůze pro hlasování všech věřitelů mimo schůzi

Pokud všichni oprávnění věřitelé hlasovali o přijetí způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů, insolvenční soud schůzi věřitelů za účelem projednání způsobu oddlužení nesvolá nebo již svolanou schůzi zruší ( § 399 odst. 3 IZ). Výsledky hlasování v takovém případě zveřejní vyhláškou (vyvěšenou na své úřední desce a zveřejněnou v insolvenčním rejstříku - § 71 odst. 3 IZ).

 

Hlasovací právo nezajištěných věřitelů

O hlasovacím právu věřitelů při oddlužení platí obdobně § 49 až 53 IZ (viz část 3/6.1.1), není-li stanoveno jinak ( § 399 odst. 1 IZ). Ustanovení § 402 odst. 1 IZ stanoví, že právo hlasovat o způsobu oddlužení mají pouze nezajištění věřitelé, kteří včas přihlásili svou pohledávku. Zajištění věřitelé, kteří se při oddlužení uspokojují z výtěžku zpeněžení (viz § 398 odst. 2 a 3 IZ), nehlasují ani v rozsahu, ve kterém je podle znaleckého posudku vypracovaného v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky. Právo hlasovat nemají rovněž osoby dlužníkovi blízké a osoby, které tvoří s dlužníkem koncern ( § 66a ObchZ). Svůj souhlas se způsobem oddlužení není věřitel oprávněn změnit ( § 402 odst. 2 IZ).

 

Hlasování mimo schůzi věřitelů

V návaznosti na obecnou úpravu hlasování věřitelů korespondenčním způsobem - „Hlasovacími lístky“ - zakotvenou v § 50 odst. 2 IZ je hlasování o způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů speciálně upraveno v § 401 IZ, a to jak pro případ hlasování před zahájením insolvenčního řízení, tak pro případ hlasování uskutečněného až po jeho zahájení. Hlasují-li věřitelé o přijetí způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů, k jejich hlasu se přihlíží jen tehdy, hlasují-li písemně, a to podáním výslovně označeným jako „Hlasovací lístek“, které nesmí obsahovat žádný jiný procesní úkon, a ze kterého je nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu, s tím, že toto podání:

a) v případě hlasování po zahájení insolvenčního řízení musí být insolvenčnímu soudu doručeno nejpozději v den předcházející schůzi věřitelů ( § 43 OSŘ se v případě vad tohoto podání nepoužije) - § 401 odst. 1 IZ;

b) v případě hlasování před zahájením insolvenčního řízení musí být doručeno dlužníkovi nejpozději posledního dne lhůty, kterou dlužník k tomuto účelu (v délce nikoli kratší než 15 dnů) stanovil a známým věřitelům písemně oznámil - § 401 odst. 2 IZ.

 

Náležitosti hlasovacího lístku

Náležitosti hlasovacího lístku -í ve smyslu § 401 odst. 5 (do 20.7.2009 § 401 odst. 4) IZ a zmocňovacího § 431 písm. a) IZ - stanoví ustanovení § 19 vyhl. č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení (k tomu podrobněji viz část 3/6.1.1).

 

Formulář hlasovacího lístku

O způsobu oddlužení lze hlasovat i prostřednictvím formuláře hlasovacího lístku (viz část 9/4.2.1 ), který je Ministerstvem spravedlnosti bezplatně zpřístupněn na webových stránkách www.insolvencnizakon.cz .Nová podoba hlasovacího lístku (obsahující již i prostor k vyjádření hlasujícího věřitele k případné dlužníkově žádosti o nižší splátky - viz část 9/4.1) je zveřejněna na uvedené adrese od dubna 2011.

 

Neúčinné hlasování mimo schůzi věřitelů

Jestliže hlasovací lístek

a) neobsahuje všechny předepsané náležitosti, nebo

b) je podán opožděně,

nelze k hlasování daného věřitele uskutečněného prostřednictvím tohoto podání přihlédnout ( § 401 odst. 3 IZ). O tom věřitele neprodleně vyrozumí:

- insolvenční správce, jde-li o hlasování po zahájení insolvenčního řízení, nebo

- dlužník, jde-li o hlasování před zahájením insolvenčního řízení.

 

Shora uvedená úprava o hlasování mimo schůzi věřitelů zakotvená v § 401 odst. 1 až 3 IZ platí (od 20. 7. 2009, viz výše zmíněná novela IZ) dle nového § 401 odst. 4 IZ obdobně i pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné než zákonem určené výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře (k tomu viz nový § 398 odst. 4 a podrobný výklad o podmínkách určení nižších splátek /4.1).

 

Přijetí způsobu oddlužení hlasováním věřitelů

Podle § 402 odst. 3 IZ se o způsobu oddlužení (na schůzi věřitelů i mimo ni) rozhoduje prostou většinou hlasů včas přihlášených nezajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek.

Ve smyslu obecné úpravy obsažené v § 49 IZ (viz část 3/6.1.1), platí, že k platnosti usnesení schůze věřitelů se tu vyžaduje prostá většina hlasů nezajištěných věřitelů, kteří byli přítomni (nebo řádně zastoupeni) nebo kteří hlasovali řádně (právně účinným způsobem) mimo schůzi věřitelů. Tato většina se počítá jen z pohledávek s právem hlasu (tedy z pohledávek, kterým hlasovací právo svědčí bez dalšího jakožto pohledávkám zjištěným a nepodmíněným, nebo kterým bylo hlasovací právo na schůzi věřitelů přiznáno postupem dle § 51 IZ). Na každou 1 Kč pohledávky připadá jeden hlas.

 

Nejde-li o případ, kdy všichni oprávnění věřitelé hlasovali o způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů a kdy se z tohoto důvodu schůze věřitelů nekoná a výsledky hlasování se bez dalšího zveřejní vyhláškou ( § 399 odst. 3 IZ), dojde k hlasování o způsobu oddlužení na schůzi věřitelů. Pokud věřitelé hlasovali i mimo schůzi věřitelů, výsledky hlasování mimo schůzi věřitelů se připočtou k výsledkům hlasování dosaženým na schůzi věřitelů ( § 400 odst. 2 IZ). Je-li rozpor mezi hlasováním věřitele mimo schůzi věřitelů a jeho hlasováním na schůzi věřitelů, považuje se za rozhodné hlasování věřitele na schůzi věřitelů. O tom insolvenční soud tohoto věřitele neprodleně vyrozumí.

 

I úprava o přijetí způsobu oddlužení hlasováním věřitelů platí (od 20. 7. 2009, viz výše zmíněná novela IZ) dle nového § 402 odst. 4 IZ obdobně pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné než zákonem určené výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře (k tomu viz nový § 398 odst. 4 IZ a výklad o podmínkách určení nižších splátek /4.1).

 

Korekce věřiteli zvoleného způsobu oddlužení soudem!!!

Zákonná koncepce, že rozhodnutí nezajištěných věřitelů dlužníka o formě, jakou bude jeho oddlužení provedeno, je pro soud závazné, neplatí zcela bezvýjimečně. K tomu viz závěry usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 77 INS 14215/2010, 3 VSPH 34/2012-B ze dne 9. 3. 2012 (citace z odůvodnění):

„Tato východiska, jež se plně uplatní při posuzování poctivosti dlužníkova záměru ( § 395 odst. 1 písm. a) IZ), nelze pouštět ze zřetele ani při posuzování vhodnosti způsobu, jakým má být oddlužení provedeno. Při tomto náhledu

Nahrávám...
Nahrávám...