dnes je 3.12.2022

Input:

Insolvenční správce

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.2.3
Insolvenční správce

Insolvenční správce

 

Insolvenční správce a další správci

Insolvenční správce je procesní subjekt ( § 9 písm. d) IZ), který musí být podle § 27 odst. 1 IZ ustanoven do funkce nejpozději v rozhodnutí o úpadku ( § 136 IZ), předtím může být ustanoven jen jako předběžný správce. Insolvenční správce je ústřední postavou insolvenčního řízení, když jeho činnost má zásadní vliv na průběh tohoto řízení. Kromě „hlavního“ insolvenčního správce mohou být v insolvenčním řízení ustaveni do funkce také další insolvenční správci ( § 9 písm. d ) IZ), a to

- již shora uvedený předběžný správce ( § 27 odst. 2 IZ) - (viz část 3/3.6.1),

- zástupce insolvenčního správce ( § 33 IZ) - (viz část 3/3.6.2),

- zvláštní insolvenční správce ( § 35 IZ) - (viz část 3/3.6.3),

- oddělený insolvenční správce ( § 34 IZ) - (viz část 3/3.6.4).

 

Kromě „českého" insolvenčního správce může být v insolvenčním řízení podle IZ ustaven do funkce rovněž tzv. hostující insolvenční správce, který má oprávnění vykonávat funkci insolvenčního správce v jiném členském státě a hodlá dočasně nebo příležitostně vykonávat tuto funkci i na území České republiky (viz § 21 odst. 3 IZ, § 2 odst. 3 a 4 ZIS a část 3/3.1.4).

 

Postavení insolvenčního správce

Pokud jde o (procesní) postavení insolvenčního správce v insolvenčním řízení, lze plně odkázat na níže uvedenou judikaturu, a to na :

1) rozhodnutí Ústavního soudu publikované na str. 775-781 v č. 3/2005 Sbírky rozhodnutí Ústavního soudu, dle něhož (citace z odůvodnění):

Správce konkursní podstaty není účastníkem konkursního řízení; jako zvláštní procesní subjekt má však samostatné postavení jak vůči úpadci, tak vůči konkursním věřitelům a nelze jej považovat za zástupce konkursních věřitelů ani za zástupce úpadce. Správce konkursní podstaty je tak třeba zařadit mezi zvláštní veřejnoprávní orgán, jeho úkolem je zajištění řádného průběhu konkursu“.

 

2) usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2010 publikované pod č. 52/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dle něhož (citace z odůvodnění):

Insolvenční správce je zvláštním procesním subjektem (srov. § 9 písm. d) IZ), který se pokládá za účastníka insolvenčního řízení tam, kde je rozhodováno o jeho právech a povinnostech. Legitimace k podávání příslušných návrhů a opravných prostředků proti rozhodnutím insolvenčního soudu mu jinak přísluší jen v rozsahu, ve kterém mu ji IZ ať již výslovně, nebo ve vazbě na povahu věci přiznává. IZ v ustanoveních § 244 a násl. nepřiznává insolvenčnímu správci možnost podat odvolání nebo jiný opravný prostředek proti usnesení o prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Přitom nejde o rozhodnutí, jímž by bylo rozhodováno o subjektivních právech a povinnostech insolvenčního správce (ustanoveného již rozhodnutím o úpadku)“.

 

Nedostatek legitimace insolvenčního správce k podání odvolání

K problematice legitimace insolvenčního správce k podání odvolání proti jednotlivým rozhodnutím insolvenčního soudu lze rovněž poukázat na bohatou judikaturu Vrchního soudu v Praze, viz např.:

1) usnesení sp.zn. KSHK 41 INS 2434/2009, 1 VSPH 758/2009-B ze dne 28. 1. 2010, z něhož plyne, že proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud neschválil (odmítl přijmout) konečnou zprávu a vyúčtování správce mohou dle § 304 odst. 5 IZ podat odvolání pouze věřitelé, jejichž námitkám nebylo vyhověno. Je tedy zřejmé, že insolvenční správce není osobou, jež by byla oprávněna podat odvolání proti tomuto usnesení. V této souvislosti ovšem nutno podotknout, že jakékoli nejasnosti či neúplnosti konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce má soud odstranit postupem dle § 304 odst. 1 IZ ještě před jejich zveřejněním, a že nejsou-li proti konečné zprávě a vyúčtování podány ze strany účastníků řízení námitky, zákon jiné rozhodnutí než schválení konečné zprávy a vyúčtování dle § 304 odst. 4 písm. a) IZ nepředpokládá (k tomu viz část 7/7.2).

 

2) usnesení sp.zn. KSPA 48 INS 2207/2008, 2 VSPH 498/2010 ze dne 21. 6. 2010, z něhož plyne, že podle § 184 IZ insolvenční soud vezme zpětvzetí přihlášky na vědomí rozhodnutím, které se zvlášť doručuje věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci, proti němuž může podat odvolání jen věřitel. Právní mocí tohoto rozhodnutí věřitelova účast v řízení končí. Protože odvolání proti usnesení vydanému insolvenčním soudem podle § 184 IZ podala v daném případě správkyně, jež podle shora citovaného ustanovení není k podání odvolání oprávněna, postupoval odvolací soud podle § 218 písm. b) OSŘ a její odvolání odmítl (k tomu viz část 5/2.5).

 

3) usnesení sp.zn. MSPH 90 INS 11487/2010, 3 VSPH 9/2011-A ze dne 30. 5. 2011, z něhož plyne, že IZ neupravuje subjektivní přípustnost odvolání proti usnesení, kterým soud ustanovil do funkce insolvenčního správce. Vzhledem k ustanovení § 7 odst. 1 IZ se proto užije přiměřeně úprava v ustanovení § 201 OSŘ, která přiznává subjektivní legitimaci k podání odvolání účastníku řízení. Tím je v insolvenčním řízení dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku ( § 14 odst. 1 IZ), resp. pro určitou fázi insolvenčního řízení i jiné osoby uplatňující v řízení svá práva ( § 15 IZ). Insolvenční správce jiného dlužníka, který tvrdí, že s dlužníkem tvoří koncern a z tohoto titulu by měl být ustanoven i insolvenčním správcem dlužníka, neuplatňuje svá práva v insolvenčním řízení a proto není osobou oprávněnou podat odvolání proti rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce dlužníka.

 

Ustanovení § 25 odst. 2 IZ věta poslední totiž nezakládá nárok konkrétní osoby (míněno jakési osobní právo, jež prosazuje odvolatel), aby

Nahrávám...
Nahrávám...