dnes je 13.8.2020

Input:

Jak vykazovat příjmy a výdaje, základy účetnictví, náklady a výnosy, příjmy a výdaje

2.5.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Jak vykazovat příjmy a výdaje, základy účetnictví, náklady a výnosy, příjmy a výdaje

Úvodem

Daně z příjmů podnikatelů se stanoví obecně ze základu daně, k němuž směřují obecně tři cesty:

  1. účetní výsledek zjištěný z účetnictví vedeného v souladu s účetními předpisy se upraví o položky, kde zákon o daních z příjmů výslovně stanoví přístup odlišný od účetního,
  2. fyzické osoby mohou základ daně stanovit jednodušeji obecně jako rozdíl inkasovaných příjmů z podnikání a uhrazených výdajů vynaložených v souvislosti s podnikáním,
  3. a opět pouze fyzickým osobám je umožněno stanovit základ daně z příjmů zcela jednoduchým a nekonfliktním způsobem tak, že od inkasovaných příjmů odečtou zákonem stanovený výdajový paušál.

Tzv. výdajové paušály mohou využít i fyzické osoby, kterým zákon o účetnictví (nebo jiný předpis) stanoví povinnost účtovat. Naproti tomu obchodní společnosti a družstva mají vždy pouze první možnost.

Příklad

Příklad – Porovnání tří variant zjištění základu daně

Pan Pepa Novák (neplátce DPH) začal podnikat od léta 2018 jako drobný řemeslník – např. malíř pokojů - pro přehlednost uvažujeme jen 10 jeho jednoduchých hospodářských případů:

  1. Pro potřeby svého podnikání vyčlenil 200 000 Kč ze svých soukromých prostředků.
  2. Za tyto peníze nakoupil kvalitní malířské náčiní včetně žebříků a pracovního oblečení.
  3. Od banky si vzal podnikatelský investiční úvěr 250 000 Kč na 5 let.
  4. Za tento úvěr si ihned v červenci 2018 koupil malý dodávkový automobil.
  5. Svou kvalitní řemeslnou živností si za půlrok 2018 vydělal slušných 400 000 Kč.
  6. Přičemž z těchto tržeb hotové obdržel 300 000 Kč.
  7. Zbývajících 100 000 Kč za vymalování velkého úřadu bylo splatných až v lednu 2019.
  8. Na povinném sociálním a zdravotním pojištění OSVČ zaplatil 30 000 Kč.
  9. V závěru roku 2018 nakoupil za hotové zásoby barev pro příští rok za 100 000 Kč.
  10. Úroky z úvěru za rok 2018 činily 10 000 Kč a splatné i uhrazeny byly až v lednu 2019.

A) Když pan Pepa uplatní paušální výdaje, vypočte základ daně z příjmů za rok 2018 takto:

  • Z evidence příjmů zjistí celkové zdanitelné příjmy z podnikání 300 000 Kč (ad 6 výše).

  • Paušální výdaje v jeho případě činí 80 % příjmů = 0,80 x 300 000 Kč = 240 000 Kč.

  • Žádný další údaj ad 1 - 10 není pro výpočet daně třeba, na skutečných výdajích nezáleží.

  • Základ daně = Příjmy – Paušální výdaje = 300 000 Kč – 240 000 Kč = 60 000 Kč.

B) Jestliže by pan Novák vedl (podvojné) účetnictví, kterým by prokazoval daňové výdaje, pak by vypočetl základ daně za rok 2018 následujícím postupem v návaznosti na zadání:

  1. Vklad peněz podnikatele není významný ani pro účetní výsledek hospodaření ani pro daňový základ.
  2. Pořízení, resp. okamžitá spotřeba zásob materiálu představuje účetní i daňový náklad 200 000 Kč.
  3. Přijetí úvěru neovlivní ani účetní výsledek hospodaření ani daňový základ.
  4. Protože automobil je předmětem dlouhodobé spotřeby, lze jej účetně i daňově uplatnit jen přes odpisy. Účetní odpisy si řemeslník stanovil podle předpokládané životnosti vozidla na 60 měsíců, čemuž za půl roku 2018 odpovídají účetní odpisy 250 000 Kč / 60 měsíců x 6 měsíců = 25 000 Kč. U daňových odpisů zvolil zrychlenou metodu (§ 32 ZDP), z čehož vychází odpis za rok 2018 ve výši 250 000 Kč / 5 = 50 000 Kč.
  5. V účetnictví se složitě vykazuje nedokončená výroba, zde jí neuvažujeme - ke konci roku zakázky dokončeny.
  6. Tržby v hotovosti za malířskou práci představují samozřejmě účetní i daňový výnos 300 000 Kč.
  7. Také při zakázce tzv. na fakturu (s pozdější splatností) je spojen účetní zdanitelný výnos 100 000 Kč.
  8. Pojistné na sociální a zdravotní pojištění OSVČ (30 000 Kč) je účetním, ovšem nikoliv daňovým nákladem.
  9. Nákup zásob na sklad pro využití až v příštím roce (100 000 Kč) není účetním ani daňovým nákladem.
  10. I nezaplacené úroky z úvěru za rok 2018 ve výši 10 000 Kč jsou účetním a daňovým nákladem tohoto roku.
  11. Účetní výsledek za rok 2018:
    • Výnosy = 300 000 Kč (ad 6) + 100 000 Kč (ad 7) = 400 000 Kč.

    • Náklady = 200 000 Kč (ad 2) + 25 000 Kč (ad 4) + 30 000 Kč (ad 8) + 10 000 (ad 10) = 265 000 Kč.

    • Výsledek hospodaření = Výnosy – Náklady = 400 000 Kč – 265 000 Kč = 135 000 Kč (zisk).

    • Daň z příjmů za rok 2018:

      • Položky zvyšující účetní výsledek = Daňově neúčinné pojistné OSVČ 30 000 Kč (ad 8).

      • Položky snižující účetní výsledek = Daňově odpisy převyšují účetní odpisy o 25 000 Kč (ad 4).

      • Základ daně = účetní zisk ± daňové korekce = 135 000 Kč + 30 000 Kč – 25 000 Kč = 140 000 Kč.

C) Pokud by pan Pepa Novák vedl daňovou evidenci, dopadl by jeho základ daně z příjmů za rok 2018 opět docela jinak:

  1. Vklad soukromých peněz do podnikání není významný pro zjištění daňového základu.
  2. Pořízení zásob materiálu představuje daňový výdaj 200 000 Kč ihned při zaplacení.
  3. Přijetí úvěru nijak neovlivní daňový základ.
  4. Automobil je i v daňové evidenci „dlouhodobý” hmotný majetek, který lze daňově uplatnit jen skrze daňové odpisy, kde opět zvolíme zrychlenou metodu, takže odpis za rok 2018 činí 250 000 Kč / 5 = 50 000 Kč.
  5. V daňové evidenci se výrobní proces včetně nedokončené výroby neeviduje (až na případné škody a manka).
  6. Prodej části malířské produkce za hotové představuje zdanitelný příjem 300 000 Kč.
  7. Na rozdíl od účetnictví ale zakázka na fakturu – pouhý vznik pohledávky – ještě není předmětem zdanění.
  8. Pojistné na sociální a zdravotní pojištění OSVČ není podle § 25 odst. 1 písm. g) ZDP daňovým výdajem.
  9. Nákup zásob materiálu – na sklad - za hotové (100 000 Kč) je okamžitým daňovým výdajem jako výše ad 2).
  10. Nezaplacené úroky z úvěru za rok 2018 ve výši 10 000 Kč nejsou ještě daňovým výdajem (až při úhradě).
  11. Daň z příjmů za rok 2018:
    • Zdanitelné příjmy = 300 000 Kč (ad 6).

    • Daňové výdaje = 200 000 Kč (ad 2) + 50 000 Kč (ad 4) + 100 000 Kč (ad 9) = 350 000 Kč.

    • Základ daně = Příjmy - Výdaje = 300 000 Kč – 350 000 Kč = - 50 000 Kč, jde tedy o daňovou ztrátu.

Pouhá volba způsobu uplatnění daňových výdajů tedy vedla u OSVČ – při jinak stejných podmínkách - k velmi odlišným výsledkům základu daně z příjmů a tedy i k jiné výši dani.

Základy účetnictví

Účetnictví vzniklo z praktické potřeby obchodníků, řemeslníků a jiných podnikatelů, aby znali:

  • stav, vývoj a složení obchodního jmění,

  • zda, jak a z jakých činností vydělávají, nebo naopak prodělávají,

  • kolik dluží dodavatelům a kolik poptávají po odběratelích,

  • jaký je stav, vývoj a složení zásob,

  • kolik přijali, vydali a mají hotových peněz,

  • jak, kde více a kde méně se majetek vložený do podnikání zhodnocuje či znehodnocuje apod.

Postupně vyvstala potřeba sjednotit pohled na hospodaření podnikatelů v zájmu investorů, věřitelů, bank i podnikatelů samotných, aby srovnáním s ostatními mohli hodnotit a přijímat ekonomická rozhodnutí. Sjednocení účetních pravidel také napomohl požadavek finančních orgánů vycházet z účetnictví při stanovování daňových povinností. Proto jsou ve většině zemí uzákoněna alespoň základní jednotící účetní pravidla povinná pro všechny, kdo vedou účetnictví. To přirozeně nebrání tomu, aby podnikatelé pro své interní potřeby vedli speciální evidenci vedle, resp. nad rámec zákonných účetních povinností.

Pozor

Účetnictví je jednotný předepsaný systém evidování formalizovaný právními předpisy, a to:

  • stavu a pohybu majetku a jiných aktiv,

  • stavu a pohybu závazků včetně dluhů a jiných pasiv,

  • nákladů, výnosů a výsledku hospodaření.

Zejména v praxi velkých účetních jednotek lze rozlišit tři druhy (úrovně) účetnictví:

  1. finanční účetnictví – je normativně upraveno jednotně pro všechny druhy účetních jednotek. Eviduje účetní případy, které zachycují změny v majetku a závazcích účetní jednotky jako celku, při jejím styku s vnějším světem. Také náklady a výnosy sleduje v celku a vyjadřuje výsledek hospodaření za celou účetní jednotku dohromady v předepsaném členění, umožňujícím zjištění základu pro výpočet daně z příjmů. Přitom je nutno dbát platných předpisů účtování a jejich porušení může být sankcionováno finančními orgány. Výstupy finančního účetnictví jsou předkládány externím uživatelům, především pak daňovým orgánům.
  2. vnitropodnikové účetnictví - si organizuje účetní jednotka zcela ve své kompetenci. Obecně lze říci, že je zaměřeno na minulost, a zachycuje náklady a výnosy především coby podklad pro kalkulace výkonů, ocenění zásob (př. jiných výkonů) vytvořených vlastní činností, aktivaci, zjištění stavu a změny stavu zásob vytvořených vlastní činnosti apod. Někdy se používá pro vnitropodnikové účetnictví zástupný pojem – nákladové účetnictví. Tím je zdůrazněn jeho hlavní cíl, a to podrobné sledování firemních nákladů.
  3. manažerské účetnictví - je rovněž zcela v kompetenci účetní jednotky, ovšem oproti vnitropodnikovému je zaměřeno zejména na budoucnost. Jeho snahou je odhalovat neefektivnosti a doporučovat zlepšení systému výroby, řízení, odbytu, kontroly atd. Minulost je pro ně zajímavá pouze jako zdroj podkladů pro rozhodování o budoucnosti, doslova opíraje se o minulost, přetváří současnost pro lepší budoucnost.

Poznámka: Základ daně vychází vždy pouze z finančního účetnictví, které regulují účetní předpisy.

Účetnictví představuje při srovnání s tzv. selským přístupem (jemuž je blízká tzv. daňová evidence fyzických osob) zásadní změnu jak co do náročnosti, hloubky a šíře vykazovaných údajů, tak co do souvisejících daňových dopadů. Principiální rozdíly mezi účetnictvím a daňovou evidencí spočívají zejména v pěti okruzích odlišně nahlížených situací:

  1. Zásoby – zatímco v daňové evidenci jsou daňovým výdajem ihned při pořízení (zaplacením), v účetnictví ovlivňují náklady (i daň) teprve až v okamžiku spotřeby (např. při prodeji), tedy obecně později.
  2. Závazkové vztahy – podle daňové evidence pohledávky a závazky neovlivňují daňový základ již při svém vzniku, ale až při úhradě (inkasu), naproti tomu v účetnictví rozhoduje již vznik závazkového vztahu.
  3. Zálohy – pro daňovou evidenci jde vesměs o daňové položky ovlivňující základ daně, účetně jde o zúčtovací vztah, který se promítne do účetního výsledku a daňového základu až při vzniku závazkového vztahu.
  4. Časové rozlišení – daňová evidence zná jediný případ, a to finanční leasing, účetnictví je však zásadou časového rozlišení zcela ovládáno, podle ní do účetního období patří jen to, co s ním časově a věcně souvisí.
  5. Princip opatrnosti – v daňové evidenci se odpisuje pouze hmotný majetek a to podle zákona o daních z příjmů, rezervy na budoucí výdaje v podobě oprav běží podle zákona o rezervách. V účetnictví je princip opatrnosti dále rozšířen a zreálněn tvorbou čistě účetních odpisů, rezerv a opravných položek, do principu opatrnosti lze obecně pojmout i přeceňování vybraných složek majetku a závazků tzv. reálnou cenou.

V účetnictví se všechny účetní zápisy zachycují, evidují a třídí, neboli účtují prostřednictvím tzv. účtů, jejichž číselné označení je minimálně trojmístné (určuje si jej sama účetní jednotka) a musí odpovídat věcné náplni tzv. směrné dvoumístné účtové skupiny, kterou závazně stanovuje příloha účetní vyhlášky č. 500/2002 Sb.. Syntetické účty účetní jednotka může, příp. musí, jemněji členit do tzv. analytických (podrobnějších) účtů.

Účtových tříd je deset a jejich základní náplň si můžeme stručně přiblížit následovně:

  • 0 Dlouhodobý majetek:

    • Hmotný a nehmotný majetek dlouhodobé povahy (stavby, auta, výrobní zařízení, software, licence…),

    • Účetní odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku,

    • Určitý finanční majetek dlouhodobé povahy (podíly v jiných firmách, poskytnuté zápůjčky apod.).

  • 1 Zásoby:

    • Suroviny, pomocné látky, náhradní díly, obaly, hmotné movité věci krátkodobé povahy…

  • 2 Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky:

    • Firemní peníze v pokladně nebo na běžných účtech, v české i cizí měně,

    • Krátkodobé (se splatností nejdéle jeden rok) přijaté úvěry a zápůjčky,

    • Krátkodobě držené cenné papíry jako jsou např. akcie nebo podíly v jiných firmách.

  • 3 Zúčtovací vztahy:

    • Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) z obchodního styku, vůči zaměstnancům, společníkům apod.,

    • Závazky, resp. dluhy (pouze krátkodobé) z obchodního styku, vůči zaměstnancům, společníkům apod.,

    • Pohledávky a závazky (dluhy) z titulu daní a dotací.

  • 4 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky:

    • Vklady společníků vložené do základního kapitálu,

    • Doposud nevyužité účetní výsledky (po zdanění) z minulých let,

    • Dlouhodobé (se splatností přes 1 rok) přijaté úvěry, zápůjčky a jiné závazky (dluhy).

  • 5 Náklady:

    • Zde se zachycují veškeré náklady spojené s provozní i finanční činností účetní jednotky,

    • Může jít např. o pořizovací ceny spotřebovaných a prodaných zásob, mzdy a pojistné zaměstnanců, externí služby nakoupené od jiných firem (reklama, poradenství, opravy…), účetní odpisy, nákladové úroky a smluvní sankce, kursové ztráty, rezervy, opravné položky, daně majetkové nebo z příjmů atd.

  • 6 Výnosy:

    • Zde najdeme výnosy z veškeré provozní i finanční činnosti firmy,

    • Může jít např. o tržby za prodej výrobků, zboží a služeb, dále z prodeje dlouhodobého majetku, akcií, výnosové úroky a smluvní sankce, kursové zisky…

  • 7 Závěrkové a podrozvahové účty:

    • Slouží spíše jen pro technické účetní účely při uzavírání a otevírání účetních knih.

  • 8 Vnitropodnikové účetnictví

  • 9 Vnitropodnikové účetnictví

K účtové třídě 0 až 7 zmíněná účetní vyhláška stanoví v rámci tzv. směrné účtové osnovy vždy několik (dvoumístných) účtových skupin, do nichž musí účetní jednotka vměstnat veškeré využívané syntetické účty.

Směrná účtová osnova

Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek  
01   - Dlouhodobý nehmotný majetek   
02   - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný   
03   - Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný   
04   - Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek   
05   - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek   
06   - Dlouhodobý finanční majetek   
07   - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku   
08   - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku   
09   - Opravné položky k dlouhodobému majetku   
Účtová třída 1 - Zásoby  
11   - Materiál   
12   - Zásoby vlastní činnosti   
13   - Zboží   
15   - Poskytnuté zálohy na zásoby   
19   - Opravné položky k zásobám   
Účtová třída 2 - Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky  
21   - Peněžní prostředky v pokladně   
22   -   Peněžní prostředky na účtech   
23   - Krátkodobé úvěry   
24   - Krátkodobé finanční výpomoci   
25   - Krátkodoby finanční majetek   
26   - Převody mezi finančními účty   
29   - Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku   
Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy  
31   - Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé)   
32   - Závazky (krátkodobé)   
33   - Zúčtování se zaměstnanci a institucemi   
34   - Zúčtování daní a dotací   
35   - Pohledávky za společníky  
36   - Závazky ke společníkům   
37   - Jiné pohledávky a závazky   
38   - Přechodné účty aktiv a pasiv   
39   - Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování   
Účtová třída 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky  
41   - Základní kapitál a kapitálové fondy   
42   - Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření   
43   - Výsledek hospodaření   
45   - Rezervy   
46   - Dlouhodobé závazky k úvěrovým institucím   
47   - Dlouhodobé závazky   
48   - Odložený daňový závazek a pohledávka   
49   - Individuální podnikatel   
Účtová třída 5 - Náklady  
50   - Spotřebované nákupy   
51   - Služby   
52   - Osobní náklady   
53   - Daně a poplatky   
54   - Jiné provozní náklady   
55   - Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní
oblasti   
56   - Finanční náklady   
57   - Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti   
58   - Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace