Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1243

K odst. 1

Smlouva

Smlouva, kterou má být právo stavby založeno, musí mít podle ustanovení § 560 NOZ písemnou formu. Písemnou formu vyžaduje podle uvedeného ustanovení každé právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší. Písemnou formu musejí mít i veškeré případné dodatky k uzavřené smlouvě.

Podstatné náležitosti smlouvy

Smlouva musí obsahovat jasný projev vůle vlastníka předmětného pozemku o zřízení práva stavby, označení předmětného pozemku (příp. pozemků dalších), vymezení předmětné stavby (již existující či plánované), stanovení doby trvání práva stavby (maximálně 99 let) a ujednání, jestli se jedná o právo zřízené za úplatu nebo o právo bezplatné.

Fakultativní ustanovení

Stavebník se může smlouvou zavázat provést stavbu do určité doby, provést stavbu podle předem dohodnutých parametrů, realizovat stavbu pouze na základě odpovídajícího veřejnoprávního povolení, pojistit stavbu atd. Smlouva může dále obsahovat ustanovení o tom, že schválení určitého faktického nebo právního jednání stavebníka je podmíněno schválením ze strany vlastníka pozemku. Mezi další zvláštní ujednání ve smlouvě připadá v úvahu zřízení předkupního práva stavebníka k pozemku, resp. vlastníka pozemku k právu stavby (není-li takové zvláštní ujednání ve smlouvě obsaženo, platí, že stavebník má předkupní právo k pozemku a vlastník pozemku má předkupní právo k právu stavby). Ve smlouvě je rovněž možné upravit vztah stavebníka k předmětnému pozemku.

 NahoruPříklad

Chybí-li ujednání ohledně práv stavebníka k pozemku, na kterém je stavba prováděna má se za to, že stavebník má k pozemku stejná práva jako poživatel.
Vydržení

Právo stavby může vzniknout rovněž vydržením. K vydržení se podle ustanovení § 1090 NOZ vyžaduje pravost držby a…