dnes je 28.3.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2053

2.2.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.1.8.3.2.1
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2053

Mgr. Pavla Krejčí

[Uznání dluhu]

Uznání dluhu je jednostranným právním jednáním dlužníka. Uznáním nevzniká nová pohledávka – nedochází tedy ani k novaci pohledávky původní.

Význam uznání dluhu pro věřitele je třeba spatřovat ve dvou rovinách:

Domněnka existence dluhu

1. Zakládá právní domněnku existence dluhu v době jeho uznání; také z tohoto důvodu je uznání dluhu řazeno mezi zajišťovací instituty (§ 2010). Věřiteli totiž uznání dluhu velmi usnadňuje procesní situaci v případě, že je nucen pohledávku po dlužníkovi následně vymáhat soudně. Pokud věřitel disponuje s právně platným uznáním dluhu, nemusí již v rámci soudního řízení prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v okamžiku uznání. Soud musí vzít tyto skutečnosti za prokázané. Uznání dluhu však zakládá právní domněnku vyvratitelnou. V procesní rovině vznik vyvratitelné domněnky nachází svůj odraz v ustanovení § 133 OSŘ, které stanoví, že skutečnost, pro niž je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Dlužník by tedy mohl v rámci soudního řízení prokázat, že například dluh nevznikl nebo byl již splněn. Důkazní břemeno neexistence závazku leží pouze na dlužníkovi. Unesení důkazního břemene dlužníkem by však nemohlo spočívat v pouhém popření skutečností, jež by byly uvedeny v uznání dluhu, ale v předložení takových důkazů a tvrzení, které by byly dostatečné pro zpochybnění domněnky o existenci a výši dluhu.

Příklad nedostatečné obrany dlužníka

Pan Novák uznal panu Vopálkovi písemně svůj dluh ve výši 50.000 Kč z titulu zápůjčky. Ani poté však svůj dluh neuhradil. Proto pan Vopálka podal proti němu žalobu, ve které soudu předložil písemné uznání dluhu. Pan Novák začal u soudu tvrdit, že žádný dluh vůči panu Vopálkovi nemá. Svá tvrzení nepodpořil žádnými jinými důkazy.

V tomto případě je obrana pana Nováka nedostatečná a soud by musel rozhodnout v jeho neprospěch. Pan Vopálka by u soudu dokonce nemusel předložit žádný jiný důkaz, než je samotné uznání dluhu. Tedy ani smlouvu o zápůjčce. Již samotné uznání dluhu je dostatečným důkazem o existenci závazku.

Příklad dostatečné obrany dlužníka

Pan Novák způsobil dopravní nehodu a naboural vozidlo pana Vopálky. Pan Vopálka na místě sdělil panu Novákovi, že jeho vozidlo je velmi drahé a že oprava bude stát 50.000 Kč. Pan Novák škodu panu Vopálkovi na místě písemně uznal co do důvodu a výše. Pan Novák přišel domů a zavolal vše svému známému, který je opravářem aut, a ten mu sdělil, že tvrzení pana Vopálky není pravdivé a že škoda by se mohla pohybovat jenom asi kolem 20.000 Kč. Pan Novák proto uhradil panu Vopálkovi pouze tuto částku. Pan Vopálka se ale obrátil na soud s tím, že žádá uhradit celou částku, kterou pan Novák uznal – tedy ještě 30.000 Kč. Pan Novák v rámci soudního řízení navrhl vypracování znaleckého posudku na výši škody na vozidle pana Vopálky a znalec skutečně došel k názoru, že škoda na vozidle pana Vopálky vznikla ve výši 20.000 Kč. Proto soud žalobu zamítl.

Promlčecí lhůta

2. Od uznání začíná běžet nová promlčecí lhůta, a to v délce 10 let (§ 639). Dochází tedy k takzvanému přerušení promlčecí lhůty a od okamžiku, kdy dlužník dluh uzná, začne běžet nová desetiletá promlčecí lhůta. Původní promlčecí lhůta přestává běžet a stává se právně bezvýznamnou. Pokud by byla v uznání uvedena lhůta k plnění, poběží promlčecí lhůta až od posledního dne takto stanovené lhůty. Stejná, tedy 10letá promlčecí lhůta platí i pro jednotlivá dílčí plnění (splátky), na něž by bylo plnění v uznání práva rozloženo (§ 641); promlčecí lhůta u jednotlivých dílčích plnění počíná běžet ode dne jejich dospělosti. Pokud nesplněním některého dílčího plnění celý dluh dospěje, počne desetiletá promlčecí lhůta běžet ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění.

Příklad

Pan Novák si vypůjčil od pana Vopálky pásovou brusku v hodnotě 20.000 Kč. Při práci s ní však zacházel v rozporu s návodem a spálil u ní motor. Oprava stála pana Vopálku 8.000 Kč. Pan Novák škodu písemně co do důvodu a výše panu Vopálkovi uznal a v uznání se zároveň zavázal uhradit škodu ve splátkách po 1.000 Kč vždy ke každému poslednímu dni kalendářního měsíce počínaje měsícem červnem 2014. V tomto případě

Nahrávám...
Nahrávám...