Komentář zákona 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, § 51

Předchozí právní úprava

není

Základní pravidla pro jednání členů voleného orgánu právnické osoby jsou zakotvena již v obecné úpravě NOZ. Ustanovení § 159 odst. 1 NOZ dovozuje již ze samotného přijetí funkce člena voleného orgánu vznik jeho závazku vykonávat funkci s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ačkoli to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.

NOZ tudíž definuje péči řádného hospodáře tak, že jde o jednání s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí. Obecnou a poměrně přísnou úpravu občanského zákoníku částečně zmírňuje zákon zakotvením pravidla podnikatelského úsudku (§ 51 odst. 1). Dovozuje, že pečlivě a s potřebnými znalostmi, tedy s péčí řádného hospodáře jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace – ovšem za podmínky, že takové rozhodování bylo učiněno též s nezbytnou loajalitou.

NOZ i zákon pracuje s termínem "nezbytná“ loajalita. Nejedná se tedy o loajalitu absolutní, ale takovou, kterou lze s přihlédnutím k objektivním okolnostem rozumně předpokládat. Pojetí loajality v NOZ i zákonu je vykládáno jako příklon k zájmu korporace a jejích společníků.

Druhé zmírnění povinností člena statutárního orgánu obchodní korporace zakotvuje § 51 odst. 2. Podle tohoto ustanovení může člen statutárního orgánu kapitálové společnosti požádat valnou hromadu (resp. jediného…