Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Lhůta pro uplatnění pohledávky přihláškou a výzva k podání přihlášek

22.4.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.2.2
Lhůta pro uplatnění pohledávky přihláškou a výzva k podání přihlášek

JUDr. Jolana Maršíková

Přihlášku pohledávky je věřitel oprávněn podat již od okamžiku zahájení insolvenčního řízení, a to rovněž v případě, kdy insolvenční soud ještě nezveřejnil výzvu k podávání přihlášek (§ 110 odst. 1 IZ).

Podle § 173 odst. 4 IZ má přihláška pohledávky pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy přihláška byla doručena insolvenčnímu soudu.

Pokud věřitel uplatní přihlášku u jiného než insolvenčního soudu, postoupí ji tento soud, aniž by o tom vydával rozhodnutí, neprodleně soudu insolvenčnímu. Účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají až dnem, kdy byla přihláška skutečně insolvenčnímu soudu doručena. Ohledně této situace je níže uvedena vysvětlující judikatura pod heslem „Podání přihlášky u jiného soudu”.

Dlužno dodat, že podle § 105 IZ každý věřitel, který podává insolvenční návrh (insolvenční navrhovatel), je povinen připojit k tomuto návrhu přihlášku své pohledávky vůči dlužníku (část 4.2). Jde-li o pohledávku, která se do insolvenčního řízení jinak nepřihlašuje, považuje se po rozhodnutí o úpadku za uplatněnou podle § 203 IZ.

Nesplnění povinnosti insolvenčního navrhovatele - věřitele připojit k insolvenčnímu návrhu přihlášku pohledávky k  je důvodem k odmítnutí tohoto návrhu podle § 128 odst. 2 IZ (část Odmítnutí insolvenčního návrhu ) .

Výzva k podávání přihlášek při oznámení zahájení insolvenčního řízení

Podle § 110 odst. 2 IZ může insolvenční soud výzvu k podávání přihlášek spojit s oznámením o zahájení insolvenčního řízení (část Zahájení insolvenčního řízení). Pokud soud učiní výzvu až později v průběhu insolvenčního řízení samostatně, je povinen ji oznámit stejným způsobem, jakým se oznamuje zahájení insolvenčního řízení.

Výzva k podávání přihlášek pohledávek učiněná insolvenčním soudem před rozhodnutím o úpadku obsahuje náležitosti stanovené příslušným prováděcím předpisem (§ 8 vyhlášky č. 311/2007 Sb.):

a) označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod kterou je insolvenční řízení vedeno,

b) označení dlužníka,

c) výzvu věřitelům, kteří chtějí své pohledávky za dlužníkem uplatnit v zahájeném insolvenčním řízení, aby podali přihlášku pohledávky,

d) poučení, že přihlášku lze podat pouze na formuláři, který je zveřejněn Ministerstvem spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup,

e) poučení, že k přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává, a že vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou,

f) poučení, že přihlášky včetně příloh se podávají dvojmo,

g) poučení, že přihlášky na základě této výzvy lze podávat až do rozhodnutí o úpadku,

h) datum,

i) jméno a příjmení osoby, která výzvu vydala.

Konečná propadná přihlašovací lhůta stanovená v rozhodnutí o úpadku

Podle § 136 odst. 2 písm. d) IZ musí rozhodnutí o úpadku vedle dalších předepsaných náležitostí obsahovat i výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve stanovené lhůtě (viz část. Rozhodnutí o úpadku).

Tato lhůta

  • - v případě, že s rozhodnutím o úpadku bylo spojeno rozhodnutí o povolení oddlužením, činí vždy 30 dnů (§ 136 odst. 3 IZ)
  • - jinak vždy činí 2 měsíce.

Výzva zároveň musí obsahovat poučení o následcích zmeškání této lhůty ve smyslu § 173 odst. 1 IZ

Lhůta určená takto insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku představuje konečnou lhůtu k podání přihlášek pohledávek do insolvenčního řízení.

Jde o propadnou lhůtu, neboť k přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Prominutí zmeškání lhůty k podávání přihlášek stanovené v rozhodnutí o úpadku není přípustné (§ 83 IZ). To znamená, že případné žádosti věřitele o navrácení této lhůty není možno vyhovět, ani pokud by o ně věřitel podle § 58 OSŘ včas (spolu se zmeškaným úkonem – přihláškou pohledávky) požádal.

V dané souvislosti poukazujeme též na usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 35/2009 ze dne 27. 7. 2011, uveřejněné pod č. 151/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Tuzemskému věřiteli, který zmeškal lhůtu určenou k podání přihlášky do insolvenčního řízení v rozhodnutí o úpadku, se tato lhůta nevrací (její běh se neobnovuje) ani tehdy, jestliže insolvenční soud po marném uplynutí této lhůty věřitele znovu nesprávně vyzve k podávání přihlášek.

- povaha propadné lhůty

Lhůta k podávání přihlášek, již insolvenční soud stanoví v rozhodnutí o úpadku, má procesněprávní charakter. To znamená, že podle dle § 57 odst. 3 OSŘ (ve spojení s § 7 IZ) musí být přihláška pohledávky – aby byla včasná – nejpozději posledního dne lhůty podána u soudu nebo odevzdána orgánu, který má povinnost podání doručit.

K tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 41 INS 128/2008, 1 VSPH 8/2008 ze dne 29. 4. 2008, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 49/2009 s právní větou:

K zachování lhůty k podání přihlášek stanovené insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku postačí, je-li přihláška posledního dne lhůty odevzdána orgánu, který má povinnost písemnost doručit (§ 57 odst. 3 OSŘ).

Ke shodnému závěru o procesněprávní povaze lhůty k podávání přihlášek pohledávek dospěl ve své judikatuře i Nejvyšší soud – viz jeho usnesení sp. zn. KSPA 56 INS 2581/2008, 29 NSČR 2/2010-P9 ze dne 26. 10. 2010 a usnesení sen. zn. 29 NSČR 4/2008 ze dne 4. 9. 2008, uveřejněné pod č. 25/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

- způsob a forma podání přihlášky

Ohledně způsobu podání přihlášky a předepsané formulářové podoby tohoto podání odkazujeme na výklad v pasáži A) části Přihláška pohledávky, způsob a forma podání, náležitosti.

Tam je také vysvětleno, že (s účinností od 1. 7. 2017) věřitelé (jejich zástupci), kterým se podle zvláštního zákona zřizuje povinně (bez žádosti) datová schránka, musejí podat přihlášku pohledávky výlučně elektronickým způsobem předepsaným v § 80a odst. větě prvé 1 IZ.

V odkazované části jsou pak také prezentovány závěry usnesení Vrchního soudu v Praze, č. j. KSPH 61 INS 3745/2018, 2 VSPH 1022/2018-P5-8 ze dne 21.8.2018 s upozorněním, že procesní úkony se posuzují podle jejich obsahu a že v tom smyslu došlé podání – třebaže nebylo učiněno na předepsaném formuláři – může představovat přihlášku pohledávky, a že potom jde o právně účinné podání, rozhodné i z hlediska zachování přihlašovací lhůty, byť vadné co do formy tohoto podání, které si své právní účinky podrží, pokud bude své vadnosti zbaveno, resp. svoje právní účinky ztratí, jen pokud na základě výzvy insolvenčního soudu nebudou jeho vady v určené lhůtě odstraněny.

- další judikáty k včasnosti přihlášky

K otázce včasnosti přihlášky pohledávky podané věřitelem prostřednictvím poštovní přepravy – vložením do poštovní schránky - viz závěry usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. KSPA 48 INS 19817/2011, 2 VSPH 564/2013-P23 ze dne 3. 5. 2013 (citace z odůvodnění):

„Lhůta k podání přihlášky je lhůtou procesní, tzn., že v souladu s ust. § 57 odst. 3 OSŘ postačí, pokud je poslední den lhůty podána na poště. Pro posouzení toho, zda byla tato lhůta zachována i v této věci, je rozhodující okamžik odevzdání přihlášky pohledávky poště, nikoli okamžik, kdy pošta začala přepravu zásilky skutečně provádět. Datum uvedené poštou na obálce zásilky se sice obvykle shoduje s okamžikem odevzdání zásilky poště, nicméně nemusí tomu tak být vždy. Není totiž vyloučeno, že je na obálce zásilky uvedeno pozdější datum, zpravidla následující den po převzetí zásilky, kdy je zásilka podací poštou expedována. Pro posouzení zachování lhůty k podání přihlášky pohledávky tudíž není určující datum uvedené v otisku poštovního razítka na obálce, z něhož vyšel insolvenční soud.

Odvolací soud považoval v této souvislosti za nutné poukázat na to, že pravidla podávání a doručování poštovních zásilek jsou upravena v poštovních podmínkách, jejichž vyhlášením nabízí osoba poskytující poštovní služby (provozovatel) uzavření poštovní smlouvy. Z ust. § 4 odst. 1 a 2 a § 6 odst. 3 písm. a) zákona o poštovních službách vyplývá, že provozovatel je povinen uzavřít poštovní smlouvu s každým, kdo mu její uzavření v mezích poštovních podmínek a způsobem v nich stanoveným navrhne.

Dle článků 6 odst. 1 a 8 poštovních podmínek České pošty, s. p., (dále jen Poštovní podmínky) je smlouva o poskytnutí poštovní služby uzavřena poštovním podáním, přičemž za den podání se považuje den, v němž byla pošta o poštovní službu požádána. Články 6 odst. 4 a 7 odst. 1 Poštovních podmínek určují, že o poskytnutí poštovní služby lze v době k tomu určené žádat i vložením zásilky do poštovní schránky označené informačním štítkem provozovatele a že v takovém případě se za den podání považuje den nejbližšího výběru poštovní schránky uvedeného na jejím informačním štítku, přičemž ke dni, v němž byla poštovní zásilka do poštovní schránky skutečně vložena, se nepřihlíží.

Judikatura prezentovaná např. usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1473/2000 ze dne 27. 7. 2000 uveřejněným v časopise Soudní judikatura, číslo sešitu 3/2001, která se sice vyjadřovala ke lhůtě k podání opravného prostředku, ale kterou lze aplikovat i pro posouzení včasnosti přihlášky pohledávky v insolvenčním řízení, proto dovozuje, že pro zachování lhůty nepostačuje vhození poštou doručované zásilky do poštovní schránky, jestliže pošta podle údaje na poštovní schránce neměla povinnost téhož dne, jenž byl současně posledním dnem lhůty, zahájit přepravu zásilky.”

K otázce včasnosti přihlášky pohledávky v případě jejího podání prostřednictvím datové schránky viz např. závěry usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. KSPH 36 INS 8287/2010, 2 VSPH 966/2010-P6 ze dne 1. 11. 2010 (citace z odůvodnění):

Podání učiněné prostřednictvím datové schránky je soudu odevzdáno (doručeno) již okamžikem, kdy bylo dodáno do datové schránky soudu (okamžikem, jímž se podání dostalo do sféry dispozice soudu, resp. okamžikem, kdy soud nabyl objektivní možnost se s ním seznámit) a nikoli až okamžikem, kdy se soud s obsahem podání skutečně seznámil (kdy se do datové schránky soudu přihlásila osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu).

Je tomu tak proto, že by bylo v rozporu se základními principy civilního procesu akceptovat stav, kdy by se okamžik doručení podání vázal na libovůli soudu. Jinými slovy, je nepřípustné, aby to byl soud (jako orgán veřejné moci) a nikoli podatel (jako soukromá osoba), kdo svým postupem určí okamžik, odkdy se bude podání považovat za doručené. K zachování lhůty stanovené v ust. § 57 odst. 3 OSŘ proto postačuje, je-li podání poslední den lhůty dodáno do datové schránky soudu. Kdy se soud prostřednictvím k tomu oprávněné osoby do datové schránky přihlásí a s obsahem podání seznámí, není při posuzování včasnosti takového podání právně významné.”

Dále poukazujeme na usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSCB 25 INS 1903/20103 VSPH 605/2010-P10-10 ze dne 30. 5. 2011, uveřejněné pod č. 135/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, s právní větou:

Přihláška pohledávky je podáním věřitele, které v případě, že bylo odesláno z datové schránky tohoto věřitele do datové schránky příslušného soudu osobou uvedenou v § 18 odst. 1 až 4 zákona č. 300/2008 Sb. ve znění pozdějších předpisů, má z hlediska úpravy obsažené v ustanovení § 18 odst. 2 tohoto zákona stejné účinky jako procesní úkon učiněný písemně a podepsaný.

Přihláška zajištěné pohledávky

Jak plyne z výkladu podaného v části Zajištěné pohledávky a Přihláška pohledávky, způsob a forma podání, náležitosti, i zajištění věřitelé uplatňují své pohledávky v insolvenčním řízení přihláškou pohledávky (§ 166 IZ), jež musí být podána v propadné procesní lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku.

To platí i v případě pohledávky, která může být podle věty druhé § 166 IZ uspokojena pouze z předmětu zajištění [není-li (insolvenční) dlužník osobním dlužníkem, nýbrž pouze zástavním dlužníkem], neboť v tom směru IZ pro daný případ (jde-li o tuzemského zajištěného věřitele) nestanoví žádnou výjimku, tedy nestanoví jinou přihlašovací lhůtu, než která platí pro tuzemské věřitele s osobními pohledávkami za dlužníkem (ať již současně zajištěnými majetkem náležejícím do majetkové podstaty či nikoliv). Přihlášení takové pohledávky zajištěným věřitelem pohledávky není podmíněno tím, zda a kdy insolvenční správce sepíše majetek sloužící k zajištění do majetkové podstaty dlužníka. Názor, že přihlášení zajištěné pohledávky je podmíněno tím, zda a kdy insolvenční správce sepíše majetek sloužící k zajištění do majetkové podstaty dlužníka, odmítl Nejvyšší soud (jako nesprávný) již v usnesení sen. zn. 29 NSČR 23/2012 (třebaže tam šlo o pohledávku zajištěnou zajišťovacím převodem vlastnického práva), neboť jde o závěr obecně platný i pro jiné způsoby zajištění (včetně zajištění zástavním právem). Zajištění věřitelé nejsou po skončení přihlašovací lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku oprávněni disponovat formou dodatečného uplatnění lepšího (přednostního) pořadí uspokojení ani s pořadím zajištěné pohledávky (§ 192 IZ). Výklad ke změnám práva na uspokojení ze zajištění - jeho dodatečnému uplatnění nebo následnému vzdání se tohoto práva – je podán v závěru části Přihláška pohledávky, způsob a forma podání, náležitosti.)

K uvedenému viz závěry usnesení Nejvyššího soudu v  sen. zn. 29 NSCŘ 39/2014 ze dne 27. 11. 2014, uveřejněného pod č. 39/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jehož závěry – shrnující i další judikaturu Nejvyššího soudu na dané téma - jsou prezentovány v části Zajištěné pohledávky pod heslem „B) Pohledávka zajištěného věřitele uspokojitelná pouze ze zajištění”.

Speciální přihlašovací lhůty

S účinností od 1. 1. 2014 jsou stanoveny tyto speciální přihlašovací lhůty:

  • - Podle § 253 odst. 4 IZ odmítne-li insolvenční správce plnění ze smlouvy, může druhý účastník smlouvy uplatňovat náhradu škody tím způsobené přihláškou, a to nejpozději do 30 dnů ode dne odmítnutí plnění (část Smlouvy o vzájemném plnění, o smlouvě budoucí a fixní smlouvy).
  • - Podle § 254 IZ může účastník fixní smlouvy uplatnit právo na náhradu škody vzniklé nesplněním závazku ze strany dlužníka nejpozději do 30 dnů od prohlášení konkursu (část Smlouvy o vzájemném plnění, o smlouvě budoucí a fixní smlouvy).
  • - Podle § 258 IZ může insolvenční správce po prohlášení konkursu odstoupit od nájemní či podnájemní smlouvy či smlouvy o výpůjčce; náhradu škody tím vzniklé může druhý účastník smlouvy uplatnit přihláškou nejpozději do 30 dnů ode dne odstoupení od smlouvy (část Smlouvy o výpůjčce, nájemní, podnájemní a obdobné smlouvy).

Věřitelé – nositelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podávají podle § 173 odst. 1 IZ, ve znění provedeném zákonem č. 45/2013 Sb., přihlášku pohledávek kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení, pokud zajištění jejich pohledávek postupem podle § 47 TrŘ trvá; to neplatí, pokud jde o zajištění zřízené podle § 79d TrŘ (viz usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. KSBR 39 INS 20426/2011, 1 VSOL 801/2014 ze dne 25. 11. 2014 uvedené v části Postavení obětí trestných činů v insolvenčním řízení.

Podání přihlášky u jiného soudu

Důsledky podání přihlášky u jiného než insolvenčního soudu (§ 173 odst. 4 IZ) se zabýval Vrchní soud v Praze v usnesení sp. zn. KSPH 38 INS 12384/2010, 3 VSPH 350/2011-P67 ze dne 13. 9. 2011 (citace z odůvodnění):

Ze spisu plyne, že odvolatelovu přihlášku za dlužníkem ze dne 22. 12. 2010 určenou ke sp. zn. KSPH 38 INS 12384/2010 podal jeho právní zástupce dle § 42 odst. 1 a 5 OSŘ v elektronické podobě se zaručeným elektronickým podpisem prostřednictvím veřejné datové sítě (nikoli v listinné podobě a poštou, jak odvolatel tvrdí), přičemž ji adresoval Městskému soudu v Praze, do jehož elektronické podatelny byla dne 22. 12. 2010 doručena. Protože insolvenčním soudem je v daném případě Krajský soud v Praze a dle výše citované speciální úpravy § 173 odst. 4 IZ podáním přihlášky jinému soudu – zde Městskému soudu v Praze – není lhůta k tomuto úkonu zachována, je za nastalé situace ve smyslu téhož zákonného ustanovení pro posouzení včasnosti odvolatelovy přihlášky rozhodné jen to, zda ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku došla insolvenčnímu soudu. Krajskému soudu v Praze však přihláška postoupená mu Městským soudem v Praze přípisem ze dne 27. 12. 2010 došla až dne 5. 1. 2011, tedy po uplynutí stanovené lhůty k podávání přihlášek. Podal-li odvolatel svoji přihlášku nepříslušnému Městskému soudu v Praze, je zjevné, že se při tomto úkonu dopustil pochybení, jehož následek spočívající ve zmeškání přihlašovací lhůty nelze nijak přičítat ani insolvenčnímu soudu, ani Městskému soudu v Praze, který vadně podanou přihlášku dle § 173 odst. 4 IZ insolvenčnímu soudu postoupil, ale zavinil ho svým nesprávným postupem výlučně odvolatel sám.”

S těmito závěry se ztotožnil i Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. KSPA 56 INS 2581/2008, 29 NSČR 2/2010-P9 ze dne 26. 10. 2010, v němž jako nepřijatelnou shledal argumentaci, podle níž je přihláška pohledávky podána včas, pokud se tak ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku stane u libovolného soudu v České republice.

Následně bylo ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 84/2012 uveřejněno usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 3/2012 ze dne 29. 2. 2012 s právní větou:

„Insolvenčním soudem ve smyslu ustanovení § 2 písm. b) IZ je krajský soud, před nímž probíhá insolvenční řízení vedené na majetek konkrétního dlužníka. Přihláška pohledávky podaná u jiného krajského soudu je ve smyslu ustanovení věty druhé § 173 odst. 4 IZ přihláškou podanou u jiného než insolvenčního soudu.

Přihlásí-li věřitel pohledávku vůči dlužníku u jiného než insolvenčního soudu, je pohledávka přihlášena včas do insolvenčního řízení pouze tehdy, jestliže jiný než insolvenční soud odevzdá přihlášku nejpozději posledního dne lhůty určené k přihlášení pohledávek v rozhodnutí o úpadku orgánu, který má povinnost ji doručit insolvenčnímu soudu.”

V usnesení sen. zn. 29 NSČR 79/2014 ze dne 17. 7. 2014, uveřejněném pod č. 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyslovil Nejvyšší soud závěry vyjádřené právní větou:

„Další” insolvenční návrh podaný u „jiného” soudu než u toho, u kterého probíhá řízení o „původním” (prvním) insolvenčním návrhu, se považuje za „přistoupení k řízení” o „původním” (prvním) insolvenčním návrhu, jakmile dojde „jinému” soudu (§ 107 odst. 1 IZ, věta první), za „dalšího” insolvenčního navrhovatele se ovšem osoba, která „další” insolvenční návrh podala, považuje až od okamžiku, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu, u kterého probíhá řízení o „původním” (prvním) insolvenčním návrhu (§ 107 odst. 1 IZ, věta druhá).

Jakmile soud, u kterého byl podán „další” insolvenční návrh (lhostejno, zda jde o soud okresní nebo o soud krajský, jenž by jinak mohl být považován za „insolvenční soud”), zjistí, že řízení o „původním” (prvním) insolvenčním návrhu probíhá u jiného soudu, neprodleně postoupí „další” insolvenční návrh soudu, u kterého probíhá řízení o „původním” (prvním) insolvenčním návrhu, aniž by přijímal jakékoliv rozhodnutí nebo činil kroky jinak předepsané pro nakládání s „původním” (prvním) insolvenčním návrhem (ať již by šlo o vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenční řízení, o výzvu věřitelům k přihlašování pohledávek v době před rozhodnutím o úpadku, o výzvu k odstranění vad insolvenčního návrhu nebo jeho příloh, o usnesení o místní či věcné nepříslušnosti soudu nebo o usnesení o zastavení řízení pro překážku věci zahájené). Jestliže soud některé z kroků předepsaných pro nakládání s „původním” (prvním) insolvenčním návrhem přesto učiní, např. zapíše-li „další” insolvenční návrh pod samostatnou spisovou značkou a vydá-li a zveřejní-li vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, nečiní to z něj pro poměry daného dlužníka „insolvenční soud” (prvního stupně) ve smyslu ustanovení § 2 písm. b) IZ; tím je pouze soud, u kterého probíhá řízení o „původním” (prvním) insolvenčním návrhu.

Přihláška pohledávky podaná věřitelem do insolvenčního řízení vedeného na základě „dalšího” insolvenčního návrhu samostatně (a chybně) u jiného soudu než u toho, u kterého probíhá řízení o „původním” (prvním) insolvenčním návrhu, nemá ve smyslu ustanovení § 173 odst. 4 IZ účinky přihlášky podané u „insolvenčního soudu”.

Nedostatečná identifikace dlužníka v ISIR

Přihláška nemůže být opožděná, pokud ve veřejném seznamu dlužníků nebyly řádně a včas zveřejněny všechny identifikační údaje dlužníka předepsané v § 420 IZ.

Judikáty

K tomu Vrchní soud v Praze v usnesení sp. zn. KSPH 40 INS 1751/2010, 1 VSPH 775/2010-P12 ze dne 5. 9. 2010 zdůraznil, že jakmile nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nejpozději však do 7 dnů po tomto okamžiku (§ 420 odst. 4 IZ), je insolvenční soud povinen zapsat do seznamu dlužníků veškeré údaje, jež se v něm zveřejňují podle § 420 odst. 1 až 3 IZ, i když se z obsahu insolvenčního návrhu nepodávají; v takovém případě si je insolvenční soud obstará z příslušných informačních registrů. K tomu citujeme z odůvodnění:

„Jelikož odvolatel nemá v dané věci postavení osoby, jíž se doručuje zvlášť, tak je zcela odkázán na informace zveřejněné v insolvenčním rejstříku. Pak ovšem platí, že lhůta k podání přihlášky pohledávky by odvolateli počala běžet jedině za předpokladu, že by informace o dlužníkovi byla v systému ISIR řádně zveřejněna tak, aby mohla být odvolatelem zjištěna prostřednictvím automatického vyhledávání, jež je ve smyslu ustanovení § 420 odst. 1 IZ součástí informačního systému spravovaného ministerstvem spravedlnosti. To se ovšem dosud nestalo a lhůta stanovená k přihlašování pohledávek v rozhodnutí o úpadku v důsledku toho odvolateli běžet stále nepočala. Z uvedeného je zřejmé, že závěr soudu I. stupně o opožděnosti odvolatelovy přihlášky pohledávky není správný.”

Tyto závěry rozvedl Vrchní soud v Praze např. v usnesení sp. zn. MSPH 94 INS 3723/2008, 3 VSPH 697/2010-P-26 ze dne 11. 11. 2010 (citace z odůvodnění):

„Zákonná koncepce široké veřejné přístupnosti údajů o insolvenčních řízeních je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku. Rejstřík je podle ustanovení § 419 odst. 1 IZ informačním systémem veřejné správy ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů (jedním z více systémů), veřejně přístupným na internetu.

Údaje o osobě, které se povinně zapisují do insolvenčního rejstříku, jmenovitě do seznamu dlužníků (§ 420 IZ), vychází z identifikátorů osob (ustanovení § 24 až § 26 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů). Je-li dlužník fyzickou osobou, která je podnikatelem, zapisuje se do seznamu dlužníků též identifikační číslo, přičemž údaj o identifikačním čísle dlužníka – jestliže je soudu znám – zapíše insolvenční soud, jakmile nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nejpozději však do 7 dnů po tomto okamžiku (§ 420 odst. 3 a 4 IZ). Tento zápis soud provádí z úřední povinnosti a podle stavu zápisu v informačním systému; nesprávné údaje v podáních účastníků soud ověřuje, nepřebírá je a uvádí v insolvenčním rejstříku jen údaje