dnes je 30.6.2022

Input:

Lhůta pro uplatnění pohledávky přihláškou a výzva k podání přihlášek

20.6.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.4.2.2
Lhůta pro uplatnění pohledávky přihláškou a výzva k podání přihlášek

Lhůta pro uplatnění pohledávky přihláškou a výzva k podání přihlášek

 

Podle § 173 odst. 4 IZ má přihláška pohledávky pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy přihláška byla doručena insolvenčnímu soudu. Pokud věřitel uplatní přihlášku u jiného než insolvenčního soudu, postoupí ji tento soud, aniž by o tom vydával rozhodnutí, neprodleně soudu insolvenčnímu. Účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají až dnem, kdy byla přihláška skutečně insolvenčnímu soudu doručena.

 

 

 

Přihlášku je věřitel oprávněn podat již od okamžiku zahájení insolvenčního řízení, a to i v případě, kdy insolvenční soud ještě nezveřejnil výzvu k podávání přihlášek ( § 110 odst. 1 IZ). Ústavní soud ve svém usnesení sp. zn. II. ÚS 2444/10 ze dne 2. 12. 2010 vysvětlil smysl této právní úpravy takto (citace z odůvodnění):

Základním účelem úpadkového práva upraveného insolvenčním zákonem, je kromě uspokojení pohledávek věřitelů dlužníka z majetkové podstaty dlužníka i celkové vyřešení majetkových vztahů dlužníka, který je v úpadku. Smyslem § 109 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona je tedy docílit, aby zde po celou dobu trvání řízení existoval právní režim umožňující co nejefektivnější uspokojení věřitelů, a to z hlediska kvantitativního i časového. To se děje pokud možno co nejpřesnějším zjištěním majetku úpadce, k čemuž slouží jednotný režim přihlašování pohledávek spojený právě se zákazem podávání žalob mimo rámec insolvenčního řízení, pročež má tato právní úprava své opodstatnění. Na druhé straně tato úprava chrání i osobu nacházející se v insolvenci. Kdyby byla dána možnost uplatňovat pohledávky u soudu souběžně s insolvenčním řízením, mohla by být osoba nacházející se v insolvenci po skončení insolvenčního řízení vystavena atakům ze strany věřitelů, vycházejícím z pohledávek vzniklých před zahájením insolvenčního řízení, což by mohlo mít za následek riziko opětovného podávání návrhů na insolvenci."

Upozornění!!!

Věřitel, který podává návrh na zahájení insolvenčního řízení (insolvenční návrh), je podle § 105 IZ povinen připojit přihlášku pohledávky již k tomuto návrhu. Nepřipojení předepsaných příloh k insolvenčnímu návrhu, a tedy i nepřipojení přihlášky, může vést k odmítnutí insolvenčního návrhu podle § 128 odst. 2 IZ (blíže viz část 4/5.1.1).

 

Tato povinnost však stíhá navrhujícího věřitele jen v případě, že jeho splatná pohledávka za dlužníkem, o niž svoji legitimaci k podání insolvenčního návrhu opírá, podléhá v insolvenčním řízení režimu přihlášení. Proto se přihláška pohledávky nevyžaduje jako povinná příloha u insolvenčního navrhovatele, který v insolvenčním návrhu uplatnil vůči dlužníku jen svoje pracovněprávní nároky, které jsou podle § 169 odst. 1 písm. a) IZ pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou a které se v insolvenčním řízení nepřihlašují (blíže viz citace z usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSHK 34 INS 6140/2010, 3 VSPH 213/2011- ze dne 12. 8. 2011 /5.2).

 

Výzva k podávání přihlášek při oznámení zahájení insolvenčního řízení

Podle § 110 odst. 2 IZ může insolvenční soud výzvu k podávání přihlášek spojit s oznámením o zahájení insolvenčního řízení. Pokud soud učiní výzvu až později v průběhu insolvenčního řízení samostatně, je povinen ji oznámit stejným způsobem, jakým se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, tj. výzva se vyvěsí na úřední desce insolvenčního soudu a současně se zveřejní v insolvenčním rejstříku, zvlášť se pak doručí dlužníkovi a prostřednictvím veřejné datové sítě orgánům uvedeným v § 102 IZ.

Náležitosti výzvy
Výzva k podávání přihlášek pohledávek učiněná insolvenčním soudem před rozhodnutím o úpadku bude podle § 8 vyhl. č. 311/2007 Sb. obsahovat tyto náležitosti:

a) označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod kterou je insolvenční řízení vedeno,

b) označení dlužníka,

c) výzvu věřitelům, kteří chtějí své pohledávky za dlužníkem uplatnit v zahájeném insolvenčním řízení, aby podali přihlášku pohledávky,

d) poučení, že přihlášku lze podat pouze na formuláři, který je zveřejněn Ministerstvem spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup,

e) poučení, že k přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává a že vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou,

f) poučení, že přihlášky včetně příloh se podávají dvojmo,

g) poučení, že přihlášky na základě této výzvy lze podávat až do rozhodnutí o úpadku,

h) datum,

i) jméno a příjmení osoby, která výzvu vydala.

 

Propadná lhůta v rozhodnutí o úpadku

Propadná lhůta k podání přihlášky do insolvenčního řízení je soudem určena až v rozhodnutí o úpadku. Podle § 136 odst. 2 písm. d) IZ musí rozhodnutí o úpadku vedle dalších předepsaných náležitostí obsahovat i výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve stanovené lhůtě, jež nesmí být kratší 30 dnů a delší než 2 měsíce. Je-li zároveň s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o řešení úpadku oddlužením, je tato lhůta k uplatnění přihlášky obligatorně 30denní. Výzva zároveň obsahuje poučení o následcích zmeškání této lhůty - k přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují ( § 173 odst. 1 IZ).

 

Judikát

Usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 35/2009 ze dne 27. 7. 2011, uveřejněné pod č. 151/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Tuzemskému věřiteli, který zmeškal lhůtu určenou k podání přihlášky do insolvenčního řízení v rozhodnutí o úpadku, se tato lhůta nevrací (její běh se neobnovuje) ani tehdy, jestliže insolvenční soud po marném uplynutí této lhůty věřitele znovu nesprávně vyzve k podávání přihlášek.

 

Povaha lhůty

Lhůta k podávání přihlášek, již insolvenční soud stanoví v rozhodnutí o úpadku, má procesněprávní charakter.

 

K tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 41 INS 128/2008, 1 VSPH 8/2008, ze dne 29. 4. 2008 uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 49/2009 s právní větou:

K zachování lhůty k podání přihlášek stanovené insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku postačí, je-li přihláška posledního dne lhůty odevzdána orgánu, který má povinnost písemnost doručit ( § 57 odst. 3 o.s.ř.,)“.

 

Ke shodnému závěru o povaze lhůty k podávání přihlášek pohledávek dospěl Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení sp. zn. KSPA 56 INS 2581/2008, 29 NSČR 2/2010-P9 ze dne 26. 10. 2010.

 

Vrchní soud v Praze posuzoval v usnesení sp. zn. KSPA 48 INS 19817/2011, 2 VSPH 564/2013-P23ze dne 3. 5. 2013 včasnost přihlášky pohledávky, která byla věřitelem vložena do poštovní schránky. Dospěl přitom k závěrům, z nichž lze ocitovat:

„Lhůta k podání přihlášky je lhůtou procesní, tzn., že v souladu s ust. § 57 odst. 3 OSŘ postačí, pokud je poslední den lhůty podána na poště. Pro posouzení toho, zda byla tato lhůta zachována i v této věci, je rozhodující okamžik odevzdání přihlášky pohledávky poště, nikoli okamžik, kdy pošta začala přepravu zásilky skutečně provádět. Datum uvedené poštou na obálce zásilky se sice obvykle shoduje s okamžikem odevzdání zásilky poště, nicméně nemusí tomu tak být vždy. Není totiž vyloučeno, že je na obálce zásilky uvedeno pozdější datum, zpravidla následující den po převzetí zásilky, kdy je zásilka podací poštou expedována. Pro posouzení zachování lhůty k podání přihlášky pohledávky tudíž není určující datum uvedené v otisku poštovního razítka na obálce, z něhož vyšel insolvenční soud.

Odvolací soud považoval v této souvislosti za nutné poukázat na to, že pravidla podávání a doručování poštovních zásilek jsou upravena v poštovních podmínkách, jejichž vyhlášením nabízí osoba poskytující poštovní služby (provozovatel) uzavření poštovní smlouvy. Z ust. § 4 odst. 1 a 2 a § 6 odst. 3 písm. a) zákona o poštovních službách se podává, že provozovatel je povinen uzavřít poštovní smlouvu s každým, kdo mu její uzavření v mezích poštovních podmínek a způsobem v nich stanoveným navrhne.

Dle článků 6 odst. 1 a 8 poštovních podmínek České pošty, s.p. (dále jen Poštovní podmínky) je smlouva o poskytnutí poštovní služby uzavřena poštovním podáním, přičemž za den podání se považuje den, v němž byla pošta o poštovní službu požádána. Články 6 odst. 4 a 7 odst. 1 Poštovních podmínek určují, že o poskytnutí poštovní služby lze v době k tomu určené žádat i vložením zásilky do poštovní schránky označené informačním štítkem provozovatele a že v takovém případě se za den podání považuje den nejbližšího výběru poštovní schránky uvedeného na jejím informačním štítku, přičemž ke dni, v němž byla poštovní zásilka do poštovní schránky skutečně vložena, se nepřihlíží.

Judikatura prezentovaná např. usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1473/2000 ze dne 27. 7. 2000 uveřejněným v časopise Soudní judikatura, číslo sešitu 3/2001, která se sice vyjadřovala ke lhůtě k podání opravného prostředku, ale kterou lze aplikovat i pro posouzení včasnosti přihlášky pohledávky v insolvenčním řízení, proto dovozuje, že pro zachování lhůty nepostačuje vhození poštou doručované zásilky do poštovní schránky, jestliže pošta podle údaje na poštovní schránce neměla povinnost téhož dne, jenž byl současně posledním dnem lhůty, zahájit přepravu zásilky.“

 

 

Věřitelé - nositelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podávají podle § 173 odst. 1 IZ ve znění provedeném zákonem č. 45/2013 Sb., přihlášku pohledávek kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení, pokud zajištění jejich pohledávek postupem podle § 47 TŘ trvá. Podrobněji viz část 5/1.4.1.

 

 

Podání přihlášky u jiného soudu

Důsledky podání přihlášky u jiného než insolvenčního soudu ( § 173 odst. 4 IZ) se zabýval Vrchní soud v Praze v usnesení sp. zn. KSPH 38 INS 12384/2010, 3 VSPH 350/2011-P67 ze dne 13. 9. 2011 (citace z odůvodnění):

Ze spisu plyne, že odvolatelovu přihlášku za dlužníkem ze dne 22. 12. 2010 určenou ke sp.zn. KSPH 38 INS 12384/2010 podal jeho právní zástupce dle § 42 odst. 1 a 5 OSŘ v elektronické podobě se zaručeným elektronickým podpisem prostřednictvím veřejné datové sítě (nikoli v listinné podobě a poštou, jak odvolatel tvrdí), přičemž ji adresoval Městskému soudu v Praze, do jehož elektronické podatelny byla dne 22. 12. 2010 doručena. Protože insolvenčním soudem je v daném případě Krajský soud v Praze a dle výše citované speciální úpravy § 173 odst. 4 IZ podáním přihlášky jinému soudu - zde Městskému soudu v Praze - není lhůta k tomuto úkonu zachována, je za nastalé situace ve smyslu téhož zákonného ustanovení pro posouzení včasnosti odvolatelovy přihlášky rozhodné jen to, zda ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku došla insolvenčnímu soudu. Krajskému soudu v Praze však přihláška postoupená mu Městským soudem v Praze přípisem ze dne 27. 12. 2010 došla až dne 5. 1. 2011, tedy po uplynutí stanovené lhůty k podávání přihlášek. Podal-li odvolatel svoji přihlášku nepříslušnému Městskému soudu v Praze, je zjevné, že se při tomto úkonu dopustil pochybení, jehož následek spočívající ve zmeškání přihlašovací lhůty nelze nijak přičítat ani insolvenčnímu soudu ani Městskému soudu v Praze, který vadně podanou přihlášku dle § 173 odst. 4 IZ insolvenčnímu soudu postoupil, ale zavinil ho svým nesprávným postupem výlučně odvolatel sám."

 

S těmito závěry se ztotožnil i Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. KSPA 56 INS 2581/2008, 29 NSČR 2/2010-P9 ze dne 26. 10. 2010, v němž jako nepřijatelnou shledal argumentaci, podle níž je přihláška pohledávky podána včas, pokud se tak ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku stane u libovolného soudu v České republice.

 

Následně bylo ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 84/2012 uveřejněno usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 NSČR 3/2012 ze dne 29. 2. 2012 s právní větou:

Insolvenčním soudem ve smyslu ustanovení § 2 písm. b) IZ je krajský soud, před nímž probíhá insolvenční řízení vedené na majetek konkrétního dlužníka. Přihláška pohledávky podaná u jiného krajského soudu je ve smyslu ustanovení § 173 odst. 4, věty druhé, IZ přihláškou podanou u jiného než insolvenčního soudu.

Přihlásí-li věřitel pohledávku vůči dlužníku u jiného než insolvenčního soudu, je pohledávka přihlášena včas do insolvenčního řízení pouze tehdy, jestliže jiný než insolvenční soud odevzdá přihlášku nejpozději posledního dne lhůty určené k přihlášení pohledávek v rozhodnutí o úpadku orgánu, který má povinnost ji doručit insolvenčnímu soudu.

 

Nedostatečná identifikace dlužníka v ISIR
Přihláška nemůže být opožděná, pokud ve veřejném seznamu dlužníků nebyly řádně a včas zveřejněny všechny identifikační údaje dlužníka předepsané v § 420 IZ.

K tomu v usnesení sp. zn. KSPH 40 INS 1751/2010, 1 VSPH 775/2010-P12 ze dne 5. 9. 2010 Vrchní soud v Praze zdůraznil, že jakmile nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nejpozději však do 7 dnů po tomto okamžiku ( § 420 odst. 4 IZ), je insolvenční soud povinen zapsat do seznamu dlužníků veškeré údaje, jež se v něm zveřejňují podle § 420 odst. 1 až 3 IZ, i když se z obsahu insolvenčního návrhu nepodávají; v takovém případě si je insolvenční soud obstará z příslušných informačních registrů. K tomu citujeme z odůvodnění:

„Jelikož odvolatel nemá v dané věci postavení osoby, jíž se doručuje zvlášť, tak je zcela odkázán na informace zveřejněné v insolvenčním rejstříku. Pak ovšem platí, že lhůta k podání přihlášky pohledávky by odvolateli počala běžet jedině za předpokladu, že by informace o dlužníkovi byla v systému ISIR řádně zveřejněna tak, aby mohla být odvolatelem zjištěna prostřednictvím automatického vyhledávání, jež je ve smyslu ustanovení § 420 odst. 1 IZ součástí informačního systému spravovaného ministerstvem spravedlnosti. To se ovšem dosud nestalo a lhůta stanovená k přihlašování pohledávek v rozhodnutí o úpadku v důsledku toho odvolateli běžet stále nepočala.Z uvedeného je zřejmé, že závěr soudu I. stupně o opožděnosti odvolatelovy přihlášky pohledávky není správný".

 

Tyto závěry rozvedl Vrchní soud v Praze např. v usnesení sp.zn. MSPH 94 INS 3723/2008, 3 VSPH 697/2010-P-26 ze dne 11. 11. 2010 (citace z odůvodnění):

Zákonná koncepce široké veřejné přístupnosti údajů o insolvenčních řízeních je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku. Rejstřík je podle ustanovení § 419 odst. 1 IZ informačním systémem veřejné správy ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů (jedním z více systémů), veřejně přístupným na internetu.

Údaje o osobě, které se povinně zapisují do insolvenčního rejstříku, jmenovitě do seznamu dlužníků ( § 420 IZ), vychází z identifikátorů osob (ustanovení § 24 až § 26 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů). Je-li dlužník fyzickou osobou, která je podnikatelem, zapisuje se do seznamu dlužníků též identifikační číslo, přičemž údaj o identifikačním čísle dlužníka - jestliže je soudu znám - zapíše insolvenční soud, jakmile nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nejpozději však do 7 dnů po tomto okamžiku ( § 420 odst. 3 a 4). Tento zápis soud provádí z úřední povinnosti a podle stavu zápisu v informačním systému; nesprávné údaje v podáních účastníků soud ověřuje, nepřebírá je a uvádí v insolvenčním rejstříku jen údaje správné, zjištěné z informačních systémů veřejné správy, ve kterých má být lustrovaná osoba evidována (srov. též ustanovení § 153a odst. 1 instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. prosince 2001, č.j. 505/2001Org, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, které výslovně odkazuje na povinnou lustraci identifikačního čísla ve veřejných seznamech -RES - http://dw.czso.cz/rswj/dotaz.jsp , ARES - http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ apod.).

Údaj o identifikačním čísle osoby - dlužníka je tedy "soudu znám" (jestliže ho nemá k dispozici dříve přímo z insolvenčního návrhu či z jiných podání), jakmile mu je znám údaj o rodném čísle dlužníka a může proto k němu díky informačním systémům veřejné správy připojit jako další identifikátor dlužníka i údaj o jeho identifikačním čísle. K tomu soud využívá především údaje z Registru ekonomických subjektů (RES), který je veřejným seznamem, vedeným podle § 20 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

Povinnosti soudu zapisovat z úřední povinnosti do insolvenčního rejstříku identifikátory dlužníka odpovídá právo osob, které jsou na správnost údajů zapisovaných do insolvenčního rejstříku odkázány, ve svých právních poměrech vycházet z toho, že stav údajů identifikujících osobu dlužníka v insolvenčním rejstříku odpovídá zákonu. Věřitelé, kteří ve svých evidencích, zejména o obchodně závazkových vztazích, vedou údaje o osobách podnikatelů podle identifikačního čísla osoby, mají právo - vzhledem k tomu, že jde o údaj, který bez pochybností identifikuje osobu, jíž je identifikační číslo přiděleno - porovnáváním svých údajů s údaji v insolvenčním rejstříku zjišťovat, zda ohledně určitého podnikatele bylo zahájeno insolvenční řízení a posléze sledovat jeho průběh."

 

Ze závěrů usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPA 56 INS 388/2008, 2 VSPH 1332/2011-P11 ze dne 23. 1. 2012 pak vyplývá, že insolvenční soud je povinen zapsat do seznamu dlužníků insolvenčního rejstříku identifikační číslo dlužníka - fyzické osoby i v případě, že tato osoba v době zahájení insolvenčního řízení již nepodnikala, tedy i v případě, kdy je dlužníkem, nyní nepodnikatelem podáván návrh na povolení oddlužení.

 

K problematice lze citovat i závěry Nejvyššího soudu ČR obsažené v usnesení sp. zn. KSOS 31 INS 8817, 29 NSCR 35/2010-P59 ze dne 27. 9. 2011:

Vzhledem k významu insolvenčního rejstříku při plnění jeho informativní

Nahrávám...
Nahrávám...