Následky porušení povinností při správě daní

17.10.3.1

Následky porušení povinností při správě daní

Ing. Romana Nováková

Jednotlivé daňové zákony upravují vlastní následky porušení povinností na straně daňového subjektu. Např. § 101h ZDPH upravuje pokuty týkající se porušení povinností související s kontrolním hlášením. Ohledně jejich správy a vymáhání viz § 2 odst. 5 DŘ, ze kterého plyne, že i toto porušení povinností je považováno za příslušenství daně.

Následky porušení povinností při správě daní jsou upraveny v  § 246 až 254a DŘ. Zákon ukládá nejen daňovým subjektům, ale i správcům daně, vedle práv i povinnosti, které jsou povinny tyto osoby řádně dodržovat. Dojde-li k porušení těchto povinností, je strana, která se porušení dopustila, sankcionována.

Pokud fyzická osoba poruší povinnost mlčenlivosti, dopustí se přestupku, za který ji může být správním orgánem udělena pokuta až do výše 500 000 Kč. O udělení pokuty rozhoduje správce daně, který je nejblíže nadřízený správci daně, k jehož činnosti se povinnost mlčenlivosti vztahuje. Pokud se povinnost mlčenlivosti vztahuje k činnosti více správců daně, projedná přestupek ten nejblíže nadřízený správce daně, který zjistil podezření z porušení povinnosti mlčenlivosti jako první.

Pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč může udělit správce daně daňovému subjektu, který závažně ztěžuje správu daní tím, že navzdory napomenutí ruší pořádek nebo se chová urážlivě k úřední osobě nebo osobě zúčastněné na správě daní, anebo tomu daňovému subjektu, který neuposlechne pokynu úřední osoby. Pořádková pokuta může být udělena a to i tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání.

Pokud daňový subjekt maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která mu byla stanovena zákonem nebo správcem daně, nestanoví-li zákon jiný důsledek, může mu být udělena pořádková pokuta až do výše 500 000 Kč. Tuto pokutu může správce daně udělit nejpozději do 1 roku ode dne, ve kterém došlo k jednání, které je důvodem k jejímu uložení.

Pořádkovou pokutu lze ukládat opakovaně.

Pokutu až do výše 500 000 Kč lze udělit tomu daňovému subjektu, který nesplní své registrační, ohlašovací nebo jiné oznamovací povinnosti, nebo nesplní záznamní nebo jinou evidenční povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně.

Pokutu ve výši 2 000 Kč udělí správce daně, pokud daňový subjekt v rozporu s § 72 odst. 1 DŘ učiní podání jinak než elektronicky, ačkoli byl povinen jej podat pouze elektronicky. Typickým elektronickým podáním je například Kontrolní hlášení, Pokud snad nesprávnou formou podání daňový subjekt závažně ztěžuje správu daní, může mu být udělena pokuta až do výše 50 000 Kč. Pokutu lze uložit ve lhůtě až 3 roky ode dne porušení povinností.

Správce daně při udělení pokuty dle § 247 a § 247a DŘ dbá na to, aby pokuta nebyla v hrubém nepoměru k významu porušení povinnosti a k závažnosti následku pro správu daní. Pokuty jsou splatné do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o jejím uložení.

Učiní-li daňový subjekt podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání po stanovené lhůtě, anebo neučiní-li toto podání vůbec, přestože k tomu byl povinen, a je-li toto zpoždění delší než pět pracovních dnů, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši:

1. 0,05% stanovené daně za každý den prodlení, nejvýše však 5% stanovené daně
2. 0,05% stanoveného daňového odpočtu za každý den prodlení, nejvýše však 5% stanoveného daňového odpočtu
3. 0,01% stanovené daňové ztráty za každý den prodlení, nejvýše však 5% stanovené daňové ztráty

Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání se nepředepíše, a daňový subjekt nemá povinnost ji uhradit, je-li vyměřená pokuta menší než 200 Kč.

V případě, kdy daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, je předepsána…