dnes je 3.12.2022

Input:

Neúčinnost úmyslně zkracujících právních úkonů

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.5.3.5
Neúčinnost úmyslně zkracujících právních úkonů

Neúčinnost úmyslně zkracujících právních úkonů

 

Jak již bylo řečeno, v případě právních úkonů bez přiměřeného protiplnění a v případě zvýhodňujících právních úkonů dlužníka se pro zjištění jejich neúčinnosti nevyžaduje, aby je dlužník učinil v úmyslu zkrátit uspokojení věřitelů - soud pouze zkoumá, zda tu bylo přiměřené protiplnění či zda fakticky došlo ke zvýhodnění věřitele a zda se tak stalo v době, kdy dlužník byl v úpadku, či zda si takto úpadek dlužník nepřivodil.

 

Úmysl dlužníka

Oproti tomu neúčinnost podle § 242 IZ zkracující úmysl vyžaduje. Podle § 242 odst. 1 IZ lze odporovat právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, by-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem znám být musel. Pokud byl tento úkon učiněn ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, má se za to, že dlužníkův úmysl zkrátit věřitele byl této osobě znám.

 

Lhůta

Právní úprava se svou konstrukcí blíží obecné úpravě odporovatelnosti právním úkonům podle § 42a ObčZ s tím, že oproti tam zakotvené 3leté lhůtě počítané od zkracovacího úkonu, může insolvenční správce odporovat úmyslně zkracujícím právním úkonům dlužníka, které byly učiněny v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení.

Důkazní břemeno

Je namístě upozornit, že právě pro nutnost prokázat dlužníkovi v posuzovaném případě zkracující

Nahrávám...
Nahrávám...