Neúčinnost zvýhodňujících právních úkonů

 NahoruNeúčinnost zvýhodňujících právních úkonů

 NahoruZvýhodňujícím právním úkonem dle § 241 IZ, jemuž lze v insolvenčním řízení úspěšně odporovat, je právní úkon dlužníka, pokud splňuje současně níže uvedené předpoklady :

Zvýhodňující úkony

 Nahoru- V důsledku zvýhodňujícího právního úkonu se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu. Demonstrativní výčet takových úkonů je uveden v § 241 odst. 2 IZ tak, že jde zejména o úkony, jimiž dlužník

 Nahoru- splnil dluh dříve, než se dluh stal splatným,

- dohodl změnu nebo nahrazení závazku ve svůj neprospěch,

- prominul svému dlužníkovi splnění dluhu nebo jinak dohodl anebo umožnil zánik či nesplnění svého práva,

- poskytl svůj majetek k zajištění již existujícího závazku, ledaže jde o vznik zajištění v důsledku změn vnitřního obsahu zastavené věci hromadné.

 Nahoru Okolnosti úkonu

 Nahoru- Tento úkon učinil dlužník v době, kdy byl v úpadku, nebo se jednalo o úkon, který k úpadku dlužníka vedl. Přitom se má zato, že pokud dlužník učinil tento úkon ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern (viz § 66a odst. 7 ObchZ), byl tento úkon učiněn v době, kdy se dlužník v úpadku nacházel.

Lhůta

- Úkon byl učiněn v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která s dlužníkem tvoří koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby.

Výjimky

Znevýhodňujícím úkonem však dle § 241 odst. 5 IZ není

a) zřízení zajištění závazku dlužníka, obdržel-li na ně dlužník současně protihodnotu (např. uzavření zástavní smlouvy k zajištění pohledávky z nově poskytnutého úvěru dlužníkovi),

b) právní úkon učiněný za podmínek obvyklých v obchodním styku, na základě kterého dlužník obdržel přiměřené protiplnění nebo jiný přiměřený majetkový prospěch, a to za předpokladu, že nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka,

c) právní úkon, který dlužník učinil za trvání moratoria nebo po zahájení insolvenčního řízení za podmínek stanovených insolvenčním zákonem.

Upozornění!!!

Ani v případě zvýhodňujících právních úkonů není předpokladem pro vyslovení jejich neúčinnosti úmysl dlužníka některého z věřitelů zvýhodnit. Postačí, jsou-li objektivně splněny výše uvedené podmínky.

K tomu srovnej závěry obsažené v rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 39 ICm 3416/2011, 103 VSPH 261/2012 (KSPL 20 INS 4679/2011) ze dne 6. 2. 2013 citované v části 6/3.3.

Důsledky úspěšného správcova odporu

Pokud se insolvenční správce úspěšně dovolá neúčinnosti zvýhodňujícího právního úkonu, kterým

a) dlužník splnil dluh před jeho splatností na úkor ostatních věřitelů - insolvenční správce bude po dlužníkově dlužníku žádat toto plnění zpět (viz níže prezentované usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSCB 26 INS 10715/2010, 2 VSPH 712/2012-P45 ze dne 19. 12. 2012),

b) došlo ke změně závazku či který měl za následek zánik závazku dlužníkova dlužníka - insolvenční správce postupuje ve prospěch majetkové podstaty, jako by ke změně či zániku závazku nedošlo,

c) dlužník poskytl svůj majetek k zajištění (pokud jde o věcné zajištění, např. zástavní právo, nikoli o zajištění ručením) - zajištěný věřitel nebude z výtěžku prodeje předmětu zajištění uspokojován jako věřitel zajištěný (i kdyby takové pořadí jeho pohledávky bylo v insolvenčním…