dnes je 29.3.2024

Input:

Obecně k trestným činům souvisejícím s insolvenčním řízením

30.9.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

17.12.1
Obecně k trestným činům souvisejícím s insolvenčním řízením

JUDr. František Púry, Ph.D.

Subsidiarita trestní represe

Jak již vyplývá z jiných částí tohoto díla, řešení úpadku dlužníka a samo insolvenční řízení souvisí v některých případech i s trestním právem. Porušení určitých pravidel stanovených zákonem nebo vyplývajících ze zákona totiž mnohdy znamená spáchání trestného činu a možnost vyvodit trestní odpovědnost pachatele. Ve vztahu k problematice insolvenčního řízení a úpadků – podobně jako vůči podnikání obecně – však plní trestní právo jen subsidiární (akcesorickou, podpůrnou) roli: protože disponuje nejcitelnějšími sankcemi v podobě trestů a ochranných opatření, kterými se intenzivně zasahuje do nejširšího okruhu práv a svobod, lze trestní odpovědnost vyvozovat jen za typově nejzávažnější porušení práva, tj. tam, kde prostředky jiných odvětví práva (např. pokuty, náhrada škody) nestačí nebo již nejsou účinné. Z uvedeného vyplývá, že nikoli každé porušení právních norem v souvislosti s řešením úpadku a s insolvenčním řízením je trestným činem. Navíc zde platí obecná ústavní zásada, podle níž je trestným činem jen to, co je za trestný čin výslovně zákonem označeno (čl. 39 LPS). K projevu zásady subsidiarity trestní represe ve vztahu k úpadkovým trestným činům níže v části 13.1.1.

Základní trestněprávní normy

Základními normami trestního práva jsou zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (ve zkratce TZ), a dále zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (ve zkratce TŘ). Protože TZ nabyl účinnosti teprve dne 1. 1. 2010, při posuzování skutků spáchaných do uvedeného data se mnohdy ještě uplatní dřívější zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (ve zkratce TrZ). Vůči mladistvým, tj. osobám, které v době činu dovršily 15 let a nepřekročily 18 let věku, se uplatní odchylky podle zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů; není-li zde takových odchylek, postupuje se podle obecných trestněprávních norem (TZ, TrZ, TŘ). Dne 1. 1. 2012 nabyl účinnosti zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který zavedl možnost trestního postihu právnických osob za některé výslovně uvedené trestné činy, jejichž pachatelem může být právnická osoba. Tento zákon obsahuje odchylky při uplatňování trestní odpovědnosti právnických osob, a není-li zde takových odchylek, uplatní se obecná (subsidiární) úprava podle trestního zákoníku a trestního řádu, není-li to z povahy věci vyloučeno (podrobný výklad v části 13.5.1).

Trestní zákoník je tou zákonnou normou, která ve smyslu čl. 39 LPS stanoví, jaké jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit. TZ obsahuje ustanovení o obecných otázkách trestní odpovědnosti (§ 12 až § 35 TZ), o ukládání trestních sankcí (trestů a ochranných opatření) včetně jejich jednotlivých druhů (§ 36 až § 109 TZ), výklad společných pojmů (§ 110 až § 139 TZ) a skutkové podstaty jednotlivých trestných činů (§ 140 až § 418 TZ).

Trestná činnost související s insolvenčním řízením

V souvislosti s úpadkem a s insolvenčním řízením se orgány činné v trestním řízení setkávají v praxi s různými trestnými činy, které mohou pachatelé spáchat z časového hlediska již dříve, než se určitý dlužník dostane do úpadku, v průběhu insolvenčního řízení nebo i po jeho skončení. Jde tedy zejména o tzv. úpadkové delikty, tj. trestné činy úzce související se závazkovými vztahy mezi věřiteli a dlužníky a s insolvenčním řízením, jimiž jsou trestné činy poškození věřitele, zvýhodnění věřitele, způsobení úpadku, porušení povinnosti v insolvenčním řízení, pletichy v insolvenčním řízení a částečně též nesplnění povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku (o nich níže v části >13.3). Trestná činnost, která má negativní dopad na majetkovou situaci určitého subjektu, tj. dlužníka a pozdějšího dlužníka v úpadku, může být spáchána i relativně dlouho před tím, než se tento subjekt dostane do úpadku, tj. než nastane situace, kdy přichází v úvahu zahájení insolvenčního řízení podáním insolvenčního návrhu. V takovém případě může být důsledkem dřívější – zejména majetkové – trestné činnosti právě to, že se dlužník dostane do úpadku.

Nahrávám...
Nahrávám...