Odměna
a hotové výdaje insolvenčního správce
Základní
výklad k celkovému tématu odměny a hotových výdajů insolvenčního správce je
podán /3.9.
Výše
odměny insolvenčního správce
Odměnu
insolvenčního správce v případě řešení dlužníkova úpadku konkursem
upravuje § 1 vyhl. č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška) tak, že je tvořena součtem
a) odměny určené z výtěžku
zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele, a
b) odměny
určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele ( § 1 odst. 1 cit. vyhlášky).
Tato
odměna se určí zdola uvedeným způsobem, při němž činí vždy nejméně 45 000 Kč ( § 1 odst. 5 cit. vyhlášky) .
Odměna
ad a)
Odměna
insolvenčního správce se určuje vyhláškou stanoveným procentním podílem z
výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele (viz § 298 odst. 2 IZ a část 7/6.2), tedy z výtěžku zpeněžení zajištění pozůstávajícího
po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením dle § 298 odst. 3 IZ a odečtení částky připadající na odměnu správce. Jestliže zajištěná
pohledávka je nižší než výtěžek po uvedeném odpočtu, odměna se vypočte
stanovenou procentní výší z výtěžku rovného zajištěné pohledávce.
K tomu
viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 76 INS 3732/2008,
3 VSPH 88/2012-B ze dne 14. 8. 2012, jehož další závěry (stran výtěžku
rozhodného pro výpočet odměny správce) jsou zmíněny /6.2.
Jestliže
je insolvenční správce plátcem DPH, jeho odměna (její složka
dle § 1 odst. 2 cit. vyhlášky) je nákladem odečítaným od výtěžku ze zpeněžení zajištění včetně příslušné DPH (k tomu viz § 38 odst. 1 IZ a usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 76 INS
3732/2008, 2 VSPH 663/2010-B ze dne 17. 12. 2010 citované v závěru části
7/6.2 pod heslem Judikáty).
Původní
výše
Podle § 1 odst. 2 vyhlášky v jeho znění platném do 31. 12. 2012 (do
účinnosti novely provedené s účinností od 1. 1. 2013 vyhláškou č. 488/2012
Sb.) odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na
zajištěného věřitele činila 2 % z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli.
Této původní právní úpravy se podle přechodného ustanovení zmíněné novelizační
vyhlášky užije v insolvenčních řízeních zahájených přede dnem účinnosti
této vyhlášky, jestliže do dne její účinnosti již bylo vydáno rozhodnutí o způsobu
řešení úpadku.
Vzorec
pro výpočet této odměny (kde náklady se správou označíme jako Ns a
náklady se zpeněžením jako Nz) vypadá ve výsledném tvaru takto:
Odměna
s DPH 21%
Současná
výše
Podle § 1 odst. 2 vyhlášky v jeho znění platném od 1. 1. 2013 (od
účinnosti novely provedené vyhláškou č. 488/2012 Sb.) v již zahájených
insolvenčních řízeních, ve kterých bylo již ke dni 31. 12. 2012 vydáno
rozhodnutí o způsobu řešení úpadku (viz shora zmíněné přechodné ustanovení
novelizační vyhlášky), se výše odměny insolvenčního správce určené z výtěžku
zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele stanoví z částky určené k
vydání zajištěnému věřiteli takto:
Automatický
kalkulátor výpočtu této odměny je zařazen
- v části 7/7.1.1.1 pro odměnu bez
DPH,
- v části 7/7.1.1.2 pro odměnu
s 21% DPH.
Odměna
ad b)
Odměna určená z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele (§
1 odst. 3 cit vyhlášky) činí při výtěžku
Výtěžkem
zpeněžení určeným k rozdělení mezi nezajištěné věřitele se při určení odměny insolvenčního správce dle § 1 odst. 4 vyhlášky rozumí výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele zahrnuté do
rozvrhu (viz část 7/8.2) a výtěžek zpeněžení určený k uspokojení pohledávek
nezajištěných věřitelů postavených na roveň pohledávkám za podstatou (tj. výtěžek
určený k uspokojení pohledávek uspokojovaných zásadně před rozvrhem - viz část
7/8.1, z nich však jen pohledávek postavených na roveň pohledávkám za
podstatou uvedených v § 169 IZ, nikoli též pohledávek za podstatou dle § 168 IZ).
Jestliže
je insolvenční správce plátcem DPH, jeho odměna (její složka
dle § 1 odst. 3 a 4 cit. vyhlášky) mu náleží včetně příslušné DPH (viz § 38 odst. 1 IZ).
Automatický
kalkulátor výpočtu této odměny je zařazen
- v části 7/7.1.1.3 pro odměnu bez
DPH,
- v části 7/7.1.1.4 pro odměnu
s 21% DPH.
Kdy
a jak lze určit odměnu dle § 1 vyhlášky - ad a) a ad b)
Usnesení
Vrchního soudu v Praze sp.zn. MSPH 88 INS 5284/2008, 2 VSPH 348/2009-B ze
dne 30. 9. 2009 či usnesení téhož soudu sp.zn. KSPL 29 INS 2123/2008, 1 VSPH
467/2009 ze dne 30. 9. 2009 dovozují, že pokud
zákon váže výši odměny insolvenčního správce v případě řešení úpadku dlužníka
konkursem na výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi věřitele, je vyloučeno,
aby mu odměna určená podle § 1 vyhl. č. 313/2007 Sb. náležela i v případě,
že v konkursu žádného výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele dosaženo
nebylo. Proto v konkursu, v němž nebylo dosaženo výtěžku zpeněžení určeného k
rozdělení mezi věřitele, nelze určit odměnu insolvenčního správce podle § 1
cit. vyhlášky (tedy ani dle § 1 odst. 5 ve výši 45 000 Kč), ale je třeba
aplikovat § 5 téže
vyhlášky a určit ji podle kritérií v něm stanovených (úvahou soudu) .
Nutno
však zdůraznit, že výše uvedené judikatorní závěry se vztahují pouze
k případům, kdy v konkursu nebyl zpeněžován ani majetek sloužící
k zajištění. Výtěžek z něj se vydává vždy před rozvrhem ( viz část
7/6.2 a 7/8.1), a protože tak nemůže dojít k jeho rozdělování
v rozvrhu, náleží z něj odměna zvlášť (ve výši 2 % z částky určené k
vydání zajištěnému věřiteli - § 1 odst. 2 vyhlášky, ad a).
První
výtěžek rozhodný pro určení odměny insolvenčního správce tedy představuje
výtěžek, z nějž se uspokojuje zajištěný věřitel. Ostatní výtěžek ze zpeněžení
podstaty se ještě před rozvrhem použije k uspokojení pohledávek za
podstatou a pohledávek jim na roveň postavených ( § 168 a 169 IZ
a část 7/8.1), a zbytek se rozvrhne pro nepřednostní pohledávky nezajištěných věřitelů.
Druhý
výtěžek rozhodný pro určení odměny insolvenčního správce představuje
podle § 1 odst. 3 a 4 vyhlášky (ad b) výtěžek rozdělovaný
v rozvrhu (pro nepřednostní nezajištěné věřitele) a rovněž ta část výtěžku, jež
byla před rozvrhem použita pro uspokojení pohledávek postavených na roveň
pohledávkám za podstatou ( § 169 IZ). Druhý rozhodný výtěžek tak může představovat pouze částka použitá
k uspokojení pohledávek dle § 169 IZ, pokud již v důsledku jejich
uspokojení (a uspokojení pohledávek za podstatou) výtěžek k rozvrhu
nezbyl.
Jelikož
vyhláška konstruuje odměnu insolvenčního správce jako součet odměny určené z
výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele (určené z prvého
rozhodného výtěžku) a odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení
mezi nezajištěné věřitele (určené z druhého rozhodného výtěžku), nelze
gramatickým i logickým výkladem dospět k jinému závěru, než že odměnu
insolvenčního správce lze určit podle § 1 vyhlášky v případě, že bylo dosaženo alespoň jednoho z rozhodných výtěžků,
tedy je tu alespoň výtěžek připadající na zajištěného věřitele nebo výtěžek určený
k rozdělení mezi nezajištěné věřitele. Odměna pak přísluší (se určí)
z toho kterého výtěžku, jehož bylo v konkursu dosaženo, či
z obou (součtem odměn z nich určených) Z toho plyne, že
v konkursu nelze určit odměnu insolvenčního správce podle § 1 vyhlášky
(tedy nijak se neuplatní ani jeho odstavec 5), pokud nebylo dosaženo žádného
výtěžku, anebo tento výtěžek byl zcela použit (postačoval) jen k úhradě
pohledávek za podstatou uvedených v § 168 IZ (pohledávek dle § 169 IZ tu nebylo anebo se na ně ve smyslu § 305 odst. 2 IZ pro úhradu přednostních pohledávek za podstatou již nedostalo), přičemž
zde není ani výtěžku připadajícího na zajištěné věřitele. Potom je třeba určit
odměnu insolvenčního správce dle § 5 vyhlášky úvahou insolvenčního soudu.
Uvedené
závěry jsou již zcela zřetelně vyjádřeny v usnesení Vrchního soudu
v Praze sp.zn. MSPH 99 INS 5341/2009, 3 VSPH 542/2010 - B ze dne 26. 8.
2010, jehož výstup lze shrnout následovně:
Jestliže
způsobem řešení dlužníkova úpadku je konkurs, vypočte se odměna insolvenčního
správce postupem podle § 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb., tedy podílem na výtěžku zpeněžení, jedině za
předpokladu, že tu je výtěžek zpeněžení připadající na zajištěného věřitele
(§ 1 odst. 2 vyhlášky) anebo určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele
(§ 1 odst. 3 a 4 vyhlášky). Jedině za tohoto předpokladu se uplatní
úprava minimální výše odměny stanovené v odstavci 5 § 1 cit. vyhlášky.
K obdobným
závěrům dospěl i Nejvyšší soud v usnesení…