dnes je 8.8.2022

Input:

Odstranění vad přihlášek a sestavení seznamu přihlášek

20.6.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.4.2.3
Odstranění vad přihlášek a sestavení seznamu přihlášek

Odstranění vad přihlášek a sestavení seznamu přihlášek

 

Podmínky řízení o přihlášce

Předně nutno zdůraznit, že ke zkoumání předepsaných náležitostí přihlášky lze přistoupit teprve za předpokladu, že jsou splněny podmínky řízení o přihlášce pohledávky ve smyslu § 103 OSŘ (subsidiarita ustanovení OSŘ dle § 7 odst. 1 IZ), k jejichž splnění také insolvenční soud kdykoli za řízení přihlíží.

Věřitelova způsobilost být účastníkem řízení
Jednou z podmínek řízení o přihlášené pohledávce je samozřejmě i věřitelova způsobilost být účastníkem řízení ( § 19 OSŘ). Nemá-li věřitel způsobilost být účastníkem řízení již v době zahájení řízení o podané přihlášce, tedy ke dni, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu, jde ve smyslu § 104 odst. 1 OSŘ o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, jenž proto musí vést k zastavení řízení o přihlášce (ohledně tohoto nedostatku podmínek řízení totiž IZ zvláštní úpravu neobsahuje). Pokud nedostatek procesní způsobilosti věřitele nastane až v průběhu řízení o přihlášce (řádně zahájeného k tomu způsobilým subjektem), je namístě postup dle § 107 OSŘ.


K uvedenému viz závěry usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 12/2009ze dne 31. 3. 2011, uveřejněného pod č. 109/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Jestliže pohledávku do insolvenčního řízení přihlásil někdo, kdo nemá způsobilost být účastníkem insolvenčního řízení, insolvenční soud řízení o přihlášce podané takovou osobou zastaví podle § 104 odst. 1 OSŘ.


Věřitelovu způsobilost být účastníkem řízení je třeba zásadně zkoumat ke dni, kdy bylo řízení o přihlášené pohledávce zahájeno, tj. ke dni, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu. K tomu Nejvyšší soud v cit. usnesení dále vysvětlil, že postup dle § 104 odst. 1 OSŘ by nebylo možné použít tam, kde přihlašovateli pohledávky zanikne způsobilost být účastníkem insolvenčního řízení až po včasném odevzdání přihlášky orgánu, který má povinnost ji doručit insolvenčnímu soudu, avšak ještě před tím, než přihláška pohledávky došla insolvenčnímu soudu.


Jestliže pohledávku do insolvenčního řízení přihlásil někdo, kdo nemá způsobilost být účastníkem insolvenčního řízení, pak (podle závěrů cit. R 109/2011), je vyloučeno, aby insolvenční soud postupem dle § 107 OSŘ určil procesního nástupce takového "přihlašovatele" na základě skutečnosti, jež nastala před podáním přihlášky. Z odůvodnění předmětného usnesení plyne, že procesní postupy popsané v § 104 odst. 1 a § 107 OSŘ pro případ nedostatku podmínky řízení spočívající v nedostatku způsobilosti být účastníkem insolvenčního řízení (jímž je ve smyslu § 2 písm. h) a § 14 odst. 1 IZ také věřitel, který uplatňuje uspokojení svých práv vůči dlužníku v insolvenčním řízení přihláškou), jsou ve smyslu § 7 odst. 1 IZ přiměřeně uplatnitelné i v insolvenčním řízení, když takový postup není v intencích posledně označeného ustanovení ani v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Závěr, že přihláška pohledávky odevzdaná orgánu, který měl povinnost ji doručit insolvenčnímu soudu, v době, kdy již byl přihlašovatel pohledávky vymazán z obchodního rejstříku, byla podána někým, kdo neměl způsobilost být účastníkem řízení, není výrazem přepjatého formalismu, nýbrž přiléhavým uplatněním procesních předpisů způsobem, jenž odpovídá právní teorii i letité judikatuře. Záměnu účastníka řízení vylučuje pro insolvenční řízení (včetně té jeho fáze, jež se týká procesu přihlašování pohledávek věřiteli) ustanovení § 17 IZ.


Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn.101 VSPH 151/2012--98,79 ICm 2252/2011 (MSPH 79 INS 6021/2011) ze dne 18. 10. 2012
(citace z odůvodnění):

„Přiznává-li hmotné právo (pozn.: v posuzované věci právo zahraniční) způsobilost být účastníkem řízení zástupci vlastníků dluhopisů k uplatnění nebo vymáhání jejich nároků z dluhopisů vůči dlužníkovi, je takový zástupce oprávněn podat do insolvenčního řízení přihlášku pohledávek vlastníků dluhopisů jménem těchto vlastníků; jejich pohledávky pak zásadně přihlašuje v souhrnné výši jako pohledávku jedinou vztahující se k blíže neurčené množině vlastníků konkrétně určených cenných papírů (dluhopisů).“

 

Průkaz zástupcova zmocnění

Nedoložení průkazu plné moci osoby, která podala za věřitele přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení, je za použití ustanovení § 7 odst. 1 IZ na základě přiměřené aplikace ustanovení § 104a odst. 2 OSŘ, odstranitelným nedostatkem podmínky řízení. Nepodaří-li se vhodným opatřením tento nedostatek odstranit, soud řízení o přihlášce pohledávky zastaví

 

K tomu viz např. usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. KSBR 44 INS 15484/2010, 3 VSOL 302/2011- P2 ze dne 25. 5. 2011, anebo usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 71 INS 15719/2010, 3 VSPH 814/2011-P13 ze dne 12. 9. 2011(citace z odůvodnění)

„Pokud je však soudu dodatečně předložena písemná (elektronická) plná moc, která byla udělena až poté, co zmocněnec již za účastníka provedl některé úkony (např. podal žalobu nebo odvolání), je tím podle ustálené soudní praxe nedostatek plné moci zhojen a byly tak schváleny (ratihabovány) i ty úkony učiněné v řízení zástupcem účastníka, k nimž došlo před podpisem plné moci. (...) Na procesní úkon - přihlášku pohledávky věřitele pak nelze hledět, jako by učiněn nebyl.“

 

Vady přihlášky bránící jejímu přezkoumání

Obsahové náležitosti přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení upravuje § 174 a 175 IZ, dále pak § 21 vyhl. č. 311/2007 Sb., formu přihlášky předepisuje § 176 IZ (podrobněji viz část 5/2.1). Nemá-li přihláška některou z předepsaných náležitostí, je neúplná.

Nedostatkem přihlášky, jenž brání jejímu přezkoumání, je např. celková nesrozumitelnost přihlášky, nedostatečné vymezení důvodu vzniku pohledávky, uplatnění pohledávky pouze v cizí měně, uplatnění nároku v nepeněžité podobě či zjevně nedostatečné označení osoby věřitele.

 

Jak plyne z usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 77 INS 6367/2011, 2 VSPH 1395/2011-P12 ze dne 21. 12. 2011, není obsahovou vadou přihlášky, pokud není zřejmé, jakým způsobem bylo vypočteno příslušenství pohledávky, pokud bylo uplatněno konkrétní částkou (citace z odůvodnění):

„Odvolací soud má za to, že z přihlášky je jednoznačně seznatelné, co věřitel v insolvenčním řízení uplatnil, tedy jaké plnění mu má být v jeho rámci poskytnuto, když v insolvenčním řízení uplatnil jistinu ve výši 989 042 Kč a příslušenství v pevně stanovené výši 1 068 049 Kč, u něhož není pouze zřejmé, jak bylo vypočteno. Měl-li insolvenční správce či některý z věřitelů zato, že věřitel nedoložil výši příslušenství přihlášené pohledávky, tato skutečnost mohla být důvodem popření přihlášky v této části, nikoli však důvodem odmítnutí celé přihlášky věřitele."

 

Vadnou co do formy, jež rovněž brání přezkoumání pohledávky, je přihláška pohledávky, kterou věřitel nepodal na předepsaném formuláři. Formulář včetně návodu na jeho vyplnění je veřejnosti bezplatně zpřístupněn www.insolvencni-zakon.cz . Znění formuláře v části 5/2.1.1 .

 

 

Posouzení přezkoumatelnosti přihlášky správcem

Zákon svěřuje odstraňování vad či neúplností přihlášek do rukou insolvenčního správce, který za jejich řádné prověření odpovídá ( § 188 IZ). Je tedy na insolvenčním správci, aby každou přihlášku řádně posoudil z pohledu § 174 a násl. IZ a v případě, že shledá v přihlášce nedostatky bránící jejímu přezkoumáním, aby věřitele k potřebnému doplnění či k odstranění jejích vad vyzval.

 

Přihlášenou pohledávku lze přezkoumat toliko v případě, že její přihláška je řádná, tedy pokud nevykazuje takové vady, které jejímu přezkoumání brání. K tomu lze ocitovat např. ze závěrů obsažených v usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 VSPH 379/2009-P12-11, KSUL 45 INS 797/2009 1 VSPH 379/2009-P12 z 24. 11. 2009 :

Insolvenční správce sice ve smyslu § 188 odst. 2 IZ adresoval věřiteli výzvu k odstranění neúplnosti jeho přihlášky doručenou mu dne 10. 4.2009, nicméně v této výzvě nevytkl věřiteli vadu přihlášky spočívající v tom, že v ní neuvedl důvod vzniku jistiny uplatňovaných pohledávek (tj. že ve smyslu § 174 odst. 2 IZ absentuje vylíčení rozhodných skutečností, na nichž se tyto pohledávky zakládají-jejich skutková identifikace), a namísto toho požadoval po věřiteli - k ověření nároku -předložení listinných důkazů (smluv, podle nichž bylo plněno, a daňových dokladů, z nichž bude patrné, kterých odběrních míst a v jakém období se plnění týkalo). Insolvenční správce tedy nevyzval věřitele k odstranění vad přihlášky, které zjevně vykazuje a které brání jejímu přezkoumání. Vedl ho pouze k průkazu existence přihlášených nároků, jehož absence vadou přihlášky není (může se projevit jen neunesením věřitelova důkazního břemene), přičemž je pojmově vyloučeno zabývat se doložením pohledávky za situace, kdy tato není dosud skutkově vymezena a pro tyto nedostatky je přihláška nepřezkoumatelná“.

 
Výzva k odstranění vad

S ohledem na zákonem stanovené následky včasného neodstranění vad (§ 188 odst. 2 IZ) prakticky nepřichází v úvahu jiný postup, než že výzvu k odstranění vad či k doplnění přihlášky učiní insolvenční správce písemně a opatří si i doklad o převzetí výzvy věřitelem (např. v podobě poštovní doručenky).

Ve výzvě musí insolvenční správce přesně uvést, v čem spatřuje neúplnost nebo vady přihlášky a jak má věřitel vady odstranit či přihlášku doplnit. Zároveň musí věřitele poučit o následcích zmeškání lhůty k tomu ve výzvě stanovené. Zákon počítá se lhůtou 15 dnů, dává však insolvenčnímu správci oprávnění stanovit věřiteli k doplnění nebo k opravě přihlášky lhůtu delší, což je praktické, zejména půjde-li o zahraničního věřitele. Lhůta je zachována, je-li jejího posledního dne doplněná nebo opravená přihláška doručena insolvenčnímu soudu nebo odevzdána orgánu, který má povinnost podání doručit. Doplnění přihlášky dané pouze insolvenčnímu správci není účinné. O tom musí být věřitel ve výzvě rovněž poučen. Doplnění přihlášky podané u insolvenčního správce lze akceptovat jen pokud se věřiteli od správce nedostalo poučení, že doplnění má adresovat soudu. K tomu viz níže uvedené usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. MSPH 96 INS 4203/2009, 3 VSPH 192/2010-P3 ze dne 26. 7. 2010.

 

Judikát

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSUL 45 INS 150/2008, 1 VSPH 94/2008-P16 ze dne 5. 7. 2008 uveřejněné pod č. 13/2009 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 13/2009 s právní větou :

Postup podle § 188 IZ se uplatní pouze tehdy, jestliže vadný je sám procesní úkon, tj. přihláška pohledávky. Okolnost, že věřitel nepřipojí požadované přílohy, nemůže mít jiný následek, než že uplatněný nárok neprokáže (nesplní povinnost důkazní). Nedoplní-li věřitel ani přes výzvu insolvenčního správce zákonem požadované přílohy (kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje, uvedené v přihlášce pohledávky), čili listinné důkazy ve smyslu § 177 IZ, je na insolvenčním správci, zda takovou pohledávku co do pravosti nebo obsahu zpochybní a podle § 192 a násl. IZ ji popře.

Podle § 188 odst. 2 IZ nelze postupovat u pohledávky postavené na roveň pohledávce za majetkovou podstatou , která se v insolvenčním řízení nepřihlašuje ( § 169 odst. 1 a § 203 IZ); to platí i v případě, že věřitel takovou pohledávku uplatnil v insolvenčním řízení formou přihlášky.

 

Judikatura k odstraňování vad přihlášky

Z usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSCB 27 INS 1466/2008, 1 VSPH 180/2008, ze dne 8. 10. 2008 se podávají následující závěry:

I. Procesní úkon - podání, které je podle svého obsahu přihláškou pohledávky, avšak není podáno na předepsaném formuláři, je podáním vadným ve smyslu § 188 odst. 1 IZ, nikoliv procesně neúčinným.

II. K odstranění vadnosti přihlášky je určen postup podle § 188 odst. 2 IZ; insolvenční správce výslovně uvede, v čem její vadnost spočívá, tedy zde v nedodržení předepsané formy, vyzve věřitele, aby vytčený nedostatek v zákonné lhůtě odstranil, a současně ho poučí o tom, jak postupovat, a jaký následek je s případným nesplněním této výzvy spojen.

III. Podání, které je vadné pro nedostatek předepsané formy a které je jednoznačně identifikovatelné co do svého obsahu, má ty právní následky, které zákon spojuje s podáním bezvadným (zde s přihláškou řádně podanou na formuláři) za předpokladu, že bylo své vadnosti zbaveno. Přitom současně platí, že postup podle § 43 odst.2 o.s.ř. (resp. v poměrech insolvenčního zákona podle § 188 odst. 2 IZ) vede k tomu, že podání, jehož vady byly odstraněny, má zákonem předvídané účinky ke dni, kdy bylo vůči soudu učiněno.

 

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 45 INS 150/2008, 1 VSPH 103/2008, ze dne 16. 7. 2008 uveřejněné pod č. 37/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou: „K přihlášce pohledávky, kterou nelze přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, se ve smyslu § 185 ve spojení s ustanovením § 188 odst. 2 IZ nepřihlíží ode dne, kdy přihlašovateli pohledávky marně uplynula lhůta určená mu insolvenčním správcem v řádné výzvě k odstranění vad přihlášky. To, zda přihláška pohledávky byla doplněna po uplynutí této lhůty, ale ještě před tím, než insolvenční soud rozhodl, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží a že ji jako opožděnou odmítá, nemá na tento závěr žádného vlivu.

Rozhodnutí insolvenčního soudu podle § 188 odst. 2 IZ je ze zákona spojeno s rozhodnutím o odmítnutí přihlášky a uvědoměním věřitele, že právní mocí rozhodnutí jeho účast v insolvenčním řízení končí ( § 185 IZ).

 

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 96 INS 4203/2009, 3 VSPH 192/2010-P3 ze dne 26. 7. 2010 (citace z odůvodnění):

„Insolvenční správce ve smyslu § 188 odst. 2 IZ adresoval odvolateli výzvu k odstranění neúplnosti jeho přihlášky..... K doplnění přihlášky správce stanovil lhůtu 15 dnů ode dne doručení výzvy s poučením, že tato lhůta je zachována, je-li jejího posledního dne doplněná nebo opravená přihláška doručena insolvenčnímu soudu nebo odevzdána orgánu, který má povinnost podání doručit. Současně odvolatele poučil, že přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně opraveny nebo doplněny, předloží insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce nepřihlíží. Přestože tak byl odvolatel insolvenčním správcem řádně poučen, jak má potřebné doplnění přihlášky provést, a že je musí podat insolvenčnímu soudu, a přestože byl poučen i o následcích nesplnění správcovy výzvy, své doplňující podání adresoval pouze správci samému, nikoli insolvenčnímu soudu.

 

Z téhož usnesení dále vyplývá, že rozhodnutí dle § 188 odst. 2 IZ o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží, vždy musí být spojeno s rozhodnutím o odmítnutí této přihlášky a s uvědoměním o ukončení věřitelovy účasti v insolvenčním řízení dle § 185 téhož zákona. Proti oběma těmto rozhodnutím je odvolání přípustné. K tomu viz citace z odůvodnění:

„ ....soud prvního stupně na návrh správce dle § 188 odst. 2 IZ správně rozhodl, že se k přihlášce jeho pohledávky nepřihlíží, a správně ji za té situace dle § 185 IZ odmítl. Jelikož důvod pro odmítnutí přihlášky pohledávky spočívá právě v následku, že se k ní nepřihlíží, a závěr o tom soud v případě vadné přihlášky vyjadřuje dle § 188 odst. 2 IZ samostatným rozhodnutím, je zřejmé, že proti rozhodnutí, podle nějž se k přihlášce pohledávky nepřihlíží, je odvolání přípustné. Proto také zákon proti žádnému z těchto rozhodnutí, jež musí být z povahy věci vždy spojena, odvolání nevylučuje. „

 

Přihláška insolvenčního navrhovatele, který vzal insolvenční návrh zpět

Vrchního soudu v Praze v usnesení sp. zn. MSPH 88 INS 15715/2010, 3 VSPH 1463/2011-B ze dne 29. 5. 2012 zdůraznil (citace z odůvodnění):

„Insolvenční návrh a přihláška pohledávky odlišnými procesními úkony, jež mají odlišný obsah a účinky; tomu odpovídá i jejich vlastní specifický právní režim. V obou případech - jak plyne z konstantní judikatury - jde o návrhy ve věci samé; zatímco insolvenčním návrhem se zahajuje insolvenční řízení, jehož předmětem je rozhodování o úpadku dlužníka, včasnou přihláškou věřitelovy pohledávky se zahajuje řízení o jeho přihlášené pohledávce, jehož předmětem je uspokojení této pohledávky v insolvenčním řízení. Každý z těchto úkonů zakládá tomu, kdo jej učinil, účast v insolvenčním řízení. Zatímco na základě insolvenčního návrhu se insolvenční navrhovatel stává účastníkem řízení jen pro fázi insolvenčního řízení, v níž je o tomto návrhu rozhodováno (do rozhodnutí o úpadku nebo jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu uvedeného v § 142 IZ), tak na základě přihlášky pohledávky se věřitel stává účastníkem celého insolvenčního řízení, tedy po celou dobu, kdy se v něm o jeho přihlášené pohledávce jedná. Z toho plyne, že účastenství v těchto různých pozicích se pojí s odlišnými procesními právy a povinnostmi, a že ovšem v obou případech má věřitel právo disponovat s procesním úkonem, který to či ono jeho účastenství zakládá, tj. může vzít zpět insolvenční návrh (v režimu § 129 a § 130 IZ), nebo vzít zpět - zcela nebo zčásti - přihlášku pohledávky (v režimu § 184 a § 187 IZ). Do rozhodnutí o insolvenčním návrhu tak věřitel může být účastníkem insolvenčního řízení jak z titulu podaného insolvenčního návrhu, tak i z titulu podané přihlášky, anebo se ho může účastnit jen jako přihlášený věřitel (a v tomto postavení setrvat i v další fázi řízení). Okolnost, že insolvenční návrh věřitele může být úspěšný jen pokud podal též přihlášku své pohledávky (která je jeho povinnou přílohou dle § 103 odst. 3 IZ a § 105 IZ, nikoli však součástí), nic nemění na tom, že přestal-li být tento věřitel - ještě před rozhodnutím o úpadku - insolvenčním navrhovatelem (jeho účast v této pozici skončila), může se nadále insolvenčního řízení účastnit v pozici přihlášeného věřitele z titulu podané přihlášky, na niž výslovně nerezignoval úkonem zpětvzetí dle § 184 IZ a která si potom zachovala všechny účinky s ní spojené.“

 

Opakovaná přihláška

Pokud byla nová přihláška pohledávky insolvenčnímu soudu podána za situace, kdy identická přihláška již bylo pravomocně odmítnuta a ukončena účast věřitele v insolvenčním řízení, jde podle usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 77 INS 5375/2009, 3 VSPH 370/2010-P49 ze dne 28. 5. 2010 o překážku, která brání dalšímu setrvání věřitele v řízení i jejímu projednání. Jedná o takový nedostatek podmínky řízení, jenž nelze odstranit, a proto je namístě řízení ohledně ní zastavit ( § 104 odst. 1 OSŘ), nikoli o ní opakovaně rozhodovat ve smyslu § 173 a § 185 IZ.

 

Nesprávné uplatnění nároku přihláškou

V případě, že věřitel uplatní přihláškou pohledávky v insolvenčním řízení nárok, který se podle IZ uplatňuje jiným zvlášť k tomu předepsaným způsobem (např. nárok na převod bytu podle ust. § 285 odst. 4 IZ, nebo nárok na vyloučení majetku z majetkové podstaty apod.), je podle závěrů usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 96 INS 714/2009,2 VSPH 576/2009-P222ze dne 21. 1. 2010 žádoucí, aby insolvenční soud věřitele, popř. další účastníky řízení, o tom, jak naložil s přihláškou pohledávky, vhodným způsobem vyrozuměl, například usnesením, jímž se upravuje vedení řízení, a poučil jej, jak může svůj nárok uplatnit. Proti nesprávnému úsudku soudu o tom, že podle obsahu nejde o přihlášku pohledávky, se věřitel může bránit obdobně jako v případě, kdy insolvenční správce postupem podle § 189 odst. 1 nezařadí do seznamu pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky vyloučené z uspokojení či další pohledávky, u kterých to stanoví zákon, návrhem, aby jeho pohledávka byla zařazena do seznamu přihlášených pohledávek. O tomto návrhu je insolvenční soud povinen rozhodnout usnesením, proti němuž je odvolání přípustné.

 

K tomu viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 Cdo 2951/2020 ze dne 31. 7. 2012, uveřejněného pod č. 137/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Nárok oprávněné osoby na bezplatný převod bytu či nebytového prostoru do jejího vlastnictví dle ustanovení § 285 odst. 4 IZ není pohledávkou, kterou lze úspěšně přihlásit do insolvenčního řízení postupem dle § 173 a násl. IZ.

 

Nedostatky v přílohách přihlášky

Jak uvedeno v části 5/2.1, k přihlášce je věřitel povinen podle § 22 vyhl. č. 311/2007 Sb. připojit

a) listiny dokládající existenci věřitele - právnické osoby, např. výpis z obchodního rejstříku nebo obdobného registru,

b) kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené v přihlášce pohledávky,

c) plnou moc udělenou věřitelem zmocněnci, pokud je věřitel zastoupen na základě plné moci.

Zatímco zásadní obsahové vady přihlášky či nedostatek její předepsané formy, které se nepodařilo přes výzvu insolvenčního správce (v jím stanovené lhůtě) odstranit, činí přihlášku nepřezkoumatelnou a

Nahrávám...
Nahrávám...