dnes je 28.3.2024

Input:

Opravné a dozorčí prostředky

10.5.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

12.1.2.6 Opravné a dozorčí prostředky

Ing. Zdeněk Morávek

Daňový řád rozlišuje opravné a dozorčí prostředky. Mezi řádné opravné prostředky patří odvolání a rozklad, mimořádným opravným prostředkem je pouze návrh na povolení obnovy řízení a dozorčími prostředky jsou nařízení obnovy řízení a nařízení přezkoumání rozhodnutí.

Prominutí daně

Pozor!
Důležité z pohledu daňových subjektů je, že z mimořádných opravných prostředků vypadlo v porovnání s předchozí úpravou prominutí daně, jeho úprava byla přesunuta mimo opravné prostředky a je obsažena v § 259 a 260 DŘ. Prominout daň tak bude možné pouze v případě, že tuto možnost stanoví příslušný zákon nebo přímo daňový řád (§ 260 DŘ). Tato úprava se týká i prominutí příslušenství daně. Jak vyplývá z § 259a odst. 1 DŘ, daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí části penále, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla, obdobně to potom platí také v případě úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky (§ 259b odst. 1 DŘ). Při rozhodování o žádosti se zohledňuje zejména úroveň součinnosti a četnost porušování povinností při správě daně daňovým subjektem, bližší podrobnosti stanoví pokyn GFŘ D-21 o promíjení příslušenství daně.

Rozdělení na mimořádné opravné prostředky a dozorčí prostředky odráží skutečnost, zda se jedná o opravný prostředek na základě návrhu příjemce rozhodnutí, nebo zda se jedná o prostředek používaný z moci úřední.

Odvolání

Pokud to daňový řád výslovně nevylučuje, potom platí, že příjemce rozhodnutí se může proti rozhodnutí správce daně odvolat. Odvolání je nepřípustné, pokud by směřovalo pouze proti odůvodnění rozhodnutí.

Samostatně se nelze odvolat proti rozhodnutí, kterým správce daně vyzývá příjemce rozhodnutí k uplatnění práva nebo splnění povinností, ledaže daňový řád přímo nepřipouští možnost takovéhoto odvolání.

Podání odvolání

Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno, a to do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje. Odvolání je možné podat i před doručením tohoto rozhodnutí.

Pozor!
Pokud daňový řád nestanoví jinak, nemá odvolání odkladné účinky.

Náležitosti odvolání

Náležitosti odvolání jsou vymezeny v § 112 DŘ, kromě obecných náležitostí musí být uvedeny skutečnosti, v nichž jsou spatřovány důvody nesprávnosti nebo nezákonnosti rozhodnutí, označeny důkazní prostředky k prokázání tohoto tvrzení a uveden návrh na změnu nebo zrušení rozhodnutí. Správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno, pak postupuje v souladu s § 113 DŘ a o odvolání rozhodne buď sám, nebo je předá odvolacímu orgánu, kterým je správce daně nejblíže nadřízený správci daně, který napadené rozhodnutí vydal. Odvolací orgán pak postupuje v souladu s § 114 až 116 DŘ, a napadené rozhodnutí změní, nebo zruší a zastaví řízení anebo odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. V odůvodnění rozhodnutí o odvolání musí být vypořádány všechny důvody, v nichž odvolatel spatřuje nesprávnosti nebo nezákonnosti napadeného rozhodnutí. Proti rozhodnutí odvolacího orgánu se nelze dále odvolat.

Rozklad

Rozklad je v podstatě odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní orgán nebo úřední osoba stojící v jeho čele, tedy jedná se o případy, kdy takovému orgánu není nikdo nadřazen. Objektivitu takového

Nahrávám...
Nahrávám...