Podmínky přijetí reorganizačního
plánu věřiteli
Způsob hlasování na schůzi
věřitelů
O přijetí reorganizačního plánu se hlasuje ve skupinách věřitelů, které jsou stanoveny
v reorganizačním plánu. Výjimku tvoří případ, kdy insolvenční
soud na základě návrhu věřitele nebo předkladatele reorganizačního plánu rozhodne
ještě před schválením reorganizačního plánu o zařazení tohoto věřitele do jiné
skupiny podle § 337 odst. 6 IZ.
Základní pravidlo
Insolvenční
zákon obsahuje v § 347 tato pravidla, za
nichž je reorganizační plán přijat skupinami věřitelů:
a) Každá
skupina věřitelů stanovená reorganizačním plánem souhlasí s přijetím reorganizačního
plánu, pokud s ním souhlasí většina hlasujících věřitelů této skupiny,
jejichž pohledávky představují nejméně polovinu celkové jmenovité hodnoty
pohledávek věřitelů této skupiny (odst. 1).
Z
toho vyplývá, že o přijetí či odmítnutí reorganizačního plánu nepřímo rozhodují
i nehlasující věřitelé, neboť jejich pohledávky se započítávají mezi
pohledávky věřitelů, kteří hlasovali pro odmítnutí reorganizačního plánu.
Hlasování společníků a členů
dlužníka
b) Skupina
věřitelů, kde jsou zařazeni společníci a členové dlužníka ( § 335 IZ), souhlasí s přijetím
reorganizačního plánu, pokud s ním souhlasí většina těchto věřitelů; je-li dlužníkem
obchodní společnost se základním kapitálem, musí souhlas vyslovit společníci
či členové představující alespoň dvě třetiny základního kapitálu této společnosti.
Insolvenční
zákon však nepřiznává této skupině věřitelů žádné hlasovací právo, pokud je dlužník
v úpadku pro předlužení; v takovém případě by tato skupina věřitelů neměla
být v reorganizačním plánu vůbec zařazena.
Věřitelé s nedotčenými
pohledávkami
c) U
skupiny věřitelů s nedotčenými pohledávkami platí podle § 347 odst. 4 IZ fikce
přijetí reorganizačního plánu, a to včetně fikce přijetí reorganizačního
plánu jednotlivými věřiteli této skupiny (k vymezení tzv. nedotčených
pohledávek viz část 8/5.2.1).
K otázce
vlivu popření přihlášené pohledávky či pohledávky podmíněné na výkon
hlasovacího práva věřitele při hlasování o reorganizačním plánu viz následující
judikát.
Judikát:
Vrchní
soud v Praze v usnesení sp.zn. KSCB 28 INS 2880/2008, 1 VSPH
343/2009-B ze dne 28. 7. 2009 vyslovil následující závěry
(citace z odůvodnění):
„To,
jaký vliv má popření přihlášené pohledávky (insolvenčním správcem nebo dlužníkem)
na výkon hlasovacího práva věřitele v insolvenčním řízení, upravuje
ustanovení § 51 odst. 1 až 3 IZ obecně
pro celé insolvenční řízení. Toto ustanovení vychází z koncepce, že věřitel,
jehož pohledávka byla účinně popřena, může hlasovat jedině za předpokladu, že
mu takové právo přizná schůze věřitelů (většinou počítanou podle § 49 odst. 1 IZ), popřípadě
jestliže tak rozhodne soud. Jestliže soud rozhodl, že dlužníkův úpadek bude řešen
reorganizací, má dlužníkovo popření na zjištění pohledávky tytéž účinky jako
popření pohledávky insolvenčním správcem ( § 336 odst. 2 IZ). Uvedené
zásady se promítají do výkladu podmínek výkonu hlasovacího práva věřitele v § 51 IZ tak, že věřitel
pohledávky popřené dlužníkem může po účinném popření v rozsahu popření
hlasovat jedině za předpokladu, že mu toto právo přizná schůze věřitelů, popřípadě
svým rozhodnutím soud. Jinou úpravu insolvenční zákon nemá. Odtud plyne, že těmito
zásadami se musí řídit i posouzení hlasovacího práva věřitele při hlasování o přijetí
reorganizačního plánu. Jak výše uvedeno, pro účely zjištění počtu hlasujících věřitelů
se z povahy věci nemohou započítávat hlasy věřitelů, ke kterým nelze přihlédnout
podle § 346 odst. 2 IZ, ani hlasy
věřitelů popřených nebo podmíněných pohledávek, kterým nebylo umožněno hlasovat
podle § 51 IZ. Kritérium
minimální velkosti pohledávek je splněno, jestliže pro přijetí reorganizačního
plánu hlasují věřitelé, jejichž pohledávky zařazené do téže skupiny představují
nejméně polovinu celkové jmenovité hodnoty pohledávek skupiny. Pro splnění
kritéria postačí nejméně polovina z celkové jmenovité hodnoty, tj. nevyžaduje
se většinová část z celkové jmenovité hodnoty. Jmenovitou hodnotou je
nutno rozumět jistinu; k úrokům přirostlým v průběhu insolvenčního řízení
se nepřihlíží. Se zřetelem k výše uvedenému je i u tohoto kritéria nutno
vykládat slova „celkové jmenovité hodnoty“ tak, že jde o celkovou výši pohledávek
zařazených do téže skupiny po odečtení pohledávek, u nichž nebyl skončen
incidenční spor nebo podmíněných pohledávek, kterým nebylo umožněno hlasovat
podle § 51 IZ.“
Judikát:
K otázce hlasovacího práva věřitele s popřenou pohledávkou při hlasování o
reorganizačním plánu vyslovil Vrchní soud v Praze v usnesení
sp. zn. KSCB 28 INS 1740/2011 č. j. 3 VSPH 925/2011-B-166 ze dne 11. 10. 2011 tyto závěry (citace z odůvodnění):
„To,
jaký vliv má popření přihlášené pohledávky (insolvenčním správcem, dlužníkem
nebo věřitelem) na výkon hlasovacího práva věřitele v insolvenčním řízení,
upravuje § 51 IZ pro celé insolvenční
řízení a vychází z koncepce, že věřitel, jehož pohledávka byla účinně popřena,
může hlasovat jedině za předpokladu, že mu takové právo přizná schůze věřitelů
(většinou počítanou podle § 49 odst. 1 IZ), popřípadě
jestliže tak rozhodne soud. Jinou úpravu insolvenční zákon nemá. Odtud plyne, že
těmito zásadami se musí řídit…
