dnes je 3.12.2022

Input:

Podmínky přijetí reorganizačního plánu věřiteli

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.7.6.6
Podmínky přijetí reorganizačního plánu věřiteli

Podmínky přijetí reorganizačního plánu věřiteli

 

Způsob hlasování na schůzi věřitelů

O přijetí reorganizačního plánu se hlasuje ve skupinách věřitelů, které jsou stanoveny v reorganizačním plánu. Výjimku tvoří případ, kdy insolvenční soud na základě návrhu věřitele nebo předkladatele reorganizačního plánu rozhodne ještě před schválením reorganizačního plánu o zařazení tohoto věřitele do jiné skupiny podle § 337 odst. 6 IZ.

 

Základní pravidlo

Insolvenční zákon obsahuje v § 347 tato pravidla, za nichž je reorganizační plán přijat skupinami věřitelů:

a) Každá skupina věřitelů stanovená reorganizačním plánem souhlasí s přijetím reorganizačního plánu, pokud s ním souhlasí většina hlasujících věřitelů této skupiny, jejichž pohledávky představují nejméně polovinu celkové jmenovité hodnoty pohledávek věřitelů této skupiny (odst. 1).

Z toho vyplývá, že o přijetí či odmítnutí reorganizačního plánu nepřímo rozhodují i nehlasující věřitelé, neboť jejich pohledávky se započítávají mezi pohledávky věřitelů, kteří hlasovali pro odmítnutí reorganizačního plánu.

 

Hlasování společníků a členů dlužníka

b) Skupina věřitelů, kde jsou zařazeni společníci a členové dlužníka ( § 335 IZ), souhlasí s přijetím reorganizačního plánu, pokud s ním souhlasí většina těchto věřitelů; je-li dlužníkem obchodní společnost se základním kapitálem, musí souhlas vyslovit společníci či členové představující alespoň dvě třetiny základního kapitálu této společnosti.

Insolvenční zákon však nepřiznává této skupině věřitelů žádné hlasovací právo, pokud je dlužník v úpadku pro předlužení; v takovém případě by tato skupina věřitelů neměla být v reorganizačním plánu vůbec zařazena.

 

Věřitelé s nedotčenými pohledávkami

c) U skupiny věřitelů s nedotčenými pohledávkami platí podle § 347 odst. 4 IZ fikce přijetí reorganizačního plánu, a to včetně fikce přijetí reorganizačního plánu jednotlivými věřiteli této skupiny (k vymezení tzv. nedotčených pohledávek viz část 8/5.2.1).

 

K otázce vlivu popření přihlášené pohledávky či pohledávky podmíněné na výkon hlasovacího práva věřitele při hlasování o reorganizačním plánu viz následující judikát.

 

Judikát:

Vrchní soud v Praze v usnesení sp.zn. KSCB 28 INS 2880/2008, 1 VSPH 343/2009-B ze dne 28. 7. 2009 vyslovil následující závěry (citace z odůvodnění):

„To, jaký vliv má popření přihlášené pohledávky (insolvenčním správcem nebo dlužníkem) na výkon hlasovacího práva věřitele v insolvenčním řízení, upravuje ustanovení § 51 odst. 1 až 3 IZ obecně pro celé insolvenční řízení. Toto ustanovení vychází z koncepce, že věřitel, jehož pohledávka byla účinně popřena, může hlasovat jedině za předpokladu, že mu takové právo přizná schůze věřitelů (většinou počítanou podle § 49 odst. 1 IZ), popřípadě jestliže tak rozhodne soud. Jestliže soud rozhodl, že dlužníkův úpadek bude řešen reorganizací, má dlužníkovo popření na zjištění pohledávky tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem ( § 336 odst. 2 IZ). Uvedené zásady se promítají do výkladu podmínek výkonu hlasovacího práva věřitele v § 51 IZ tak, že věřitel pohledávky popřené dlužníkem může po účinném popření v rozsahu popření hlasovat jedině za předpokladu, že mu toto právo přizná schůze věřitelů, popřípadě svým rozhodnutím soud. Jinou úpravu insolvenční zákon nemá. Odtud plyne, že těmito zásadami se musí řídit i posouzení hlasovacího práva věřitele při hlasování o přijetí reorganizačního plánu. Jak výše uvedeno, pro účely zjištění počtu hlasujících věřitelů se z povahy věci nemohou započítávat hlasy věřitelů, ke kterým nelze přihlédnout podle § 346 odst. 2 IZ, ani hlasy věřitelů popřených nebo podmíněných pohledávek, kterým nebylo umožněno hlasovat podle § 51 IZ. Kritérium minimální velkosti pohledávek je splněno, jestliže pro přijetí reorganizačního plánu hlasují věřitelé, jejichž pohledávky zařazené do téže skupiny představují nejméně polovinu celkové jmenovité hodnoty pohledávek skupiny. Pro splnění kritéria postačí nejméně polovina z celkové jmenovité hodnoty, tj. nevyžaduje se většinová část z celkové jmenovité hodnoty. Jmenovitou hodnotou je nutno rozumět jistinu; k úrokům přirostlým v průběhu insolvenčního řízení se nepřihlíží. Se zřetelem k výše uvedenému je i u tohoto kritéria nutno vykládat slova „celkové jmenovité hodnoty“ tak, že jde o celkovou výši pohledávek zařazených do téže skupiny po odečtení pohledávek, u nichž nebyl skončen incidenční spor nebo podmíněných pohledávek, kterým nebylo umožněno hlasovat podle § 51 IZ.“

 

Judikát:

K otázce hlasovacího práva věřitele s popřenou pohledávkou při hlasování o reorganizačním plánu vyslovil Vrchní soud v Praze v usnesení sp. zn. KSCB 28 INS 1740/2011 č. j. 3 VSPH 925/2011-B-166 ze dne 11. 10. 2011 tyto závěry (citace z odůvodnění):

„To, jaký vliv má popření přihlášené pohledávky (insolvenčním správcem, dlužníkem nebo věřitelem) na výkon hlasovacího práva věřitele v insolvenčním řízení, upravuje § 51 IZ pro celé insolvenční řízení a vychází z koncepce, že věřitel, jehož pohledávka byla účinně popřena, může hlasovat jedině za předpokladu, že mu takové právo přizná schůze věřitelů (většinou počítanou podle § 49 odst. 1 IZ), popřípadě jestliže tak rozhodne soud. Jinou úpravu insolvenční zákon nemá. Odtud plyne, že těmito zásadami se musí řídit

Nahrávám...
Nahrávám...