12.3.1 Podstata auditu
Mgr. Alena Malachová
Auditem účetní závěrky se rozumí ověření řádné nebo mimořádné účetní závěrky auditorem, a to v případech, kdy je tak vyžadováno zákonem (tzv. povinný audit účetní závěrky), nebo i tehdy, kdy se akciová společnost rozhodne k ověření své účetní závěrky auditorem ze svého vlastního podnětu (tzv. dobrovolný audit účetní závěrky).
Nahoru Náklady spojené s auditem
Náklady spojené s přípravou auditu hradí auditorovi vždy akciová společnost, jejíž účetní závěrka se ověřuje, a to i v případech, kdy společnosti zajištění auditu ukládá zákon.
Nahoru Výroční zpráva a zpráva o vztazích
U akciových společností jsou s účetní závěrkou spojeny další dva dokumenty, na které se za podmínek stanovených zákonem rovněž vztahuje povinnost auditu. Jedná se jednak o výroční zprávu a dále o zprávu o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (zpráva o vztazích). Všechny tyto tři dokumenty poskytují v souhrnu poměrně ucelenou informaci o stavu společnosti, její činnosti, majetku i závazcích.
Účetní závěrka je nedílný celek informací o akciové společnosti, který se skládá zejména z rozvahy (bilance), výkazu zisku a ztráty a přílohy, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Tato příloha obsahuje též informace o výši splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění a o výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních orgánů. Obecně účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zjednodušeném rozsahu, avšak akciové společnosti mají povinnost sestavit účetní závěrku vždy v plném rozsahu, bez ohledu na to, zda mají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem. Obsahové náležitosti účetní závěrky akciové společnosti jsou uvedeny zejména v zákoně o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a prováděcí vyhlášce k zákonu o účetnictví (vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví).
Zákon o účetnictví vyžaduje, aby k účetní závěrce byl připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky, tzn. v případě akciové společnosti představenstva (resp. členů představenstva) nebo statutárního ředitele (u akciové společnosti s monistickým systémem) společnosti. Bez splnění této povinnosti se účetní závěrka nepovažuje za sestavenou. To znamená, že nepostačí, pokud účetní závěrku podepíše např. vedoucí účtárny, který není členem představenstva. Nic však nebrání tomu, aby jako osoba sestavující účetní závěrku tuto rovněž podepsal, a to vedle člena představenstva.
Občas je diskutováno, kdo za představenstvo má vlastně účetní závěrku podepisovat, zda všichni členové představenstva, nebo jen někteří členové představenstva, a to tak, jak jednají za společnost podle stanov společnosti, nebo zda postačí podpis pouze jednoho člena představenstva. Zákon o účetnictví tuto problematiku neřeší. Vzhledem k tomu, že lze dovozovat, že podepisování účetní závěrky není právním jednáním činěným za společnost, mělo by postačit, aby účetní závěrku podepsal jakýkoliv člen představenstva (byť se v praxi z důvodu opatrnosti…
