dnes je 6.10.2022

Input:

Podvod

4.8.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.1.2.2 Podvod

JUDr. Lucie Kolářová

§ 209 TZ

1. Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

2. Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.

3. Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 větší škodu.

4. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán:

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,

b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného,

c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo

d) způsobí-li takovým činem značnou škodu.

5. Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán:

a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo

b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309 TZ), teroristického útoku (§ 311 TZ) nebo teroru (§ 312 TZ).

6. Příprava je trestná.

Skutková podstata trestného činu

Objektem trestného činu podvodu je cizí majetek, bez ohledu na druh a formu vlastnictví. Majetkem jsou veškeré majetkové hodnoty, tj. věci, pohledávky a jiná práva (majetková práva autorů dle autorského zákona) a penězi ocenitelné hodnoty (např. členské vklady v obchodních společnostech a družstvech). Cizí majetek je ten, který nenáleží pachateli, nebo nenáleží výlučně jemu.

Objektivní stránka

K naplnění objektivní stránky trestného činu podvodu pachatel jiného uvede v omyl, jeho omylu využije, nebo mu zamlčí podstatné skutečnosti, v důsledku čehož podvedená osoba provede dispozici s majetkem. Tím vznikne škoda nikoliv nepatrná na cizím majetku a současně dojde k obohacení pachatele nebo jiné osoby.

Omylem se rozumí rozpor mezi představou a skutečností poškozeného nebo jiné osoby. Pachatel o něm musí vědět již v době, kdy dochází k jeho obohacení. V případě právnické osoby musí jednat v omylu (resp. s neznalostí všech podstatných skutečností) fyzická osoba, která je nebo by byla v dané věci oprávněna učinit příslušný právní úkon spojený s majetkovou dispozicí jménem právnické osoby nebo v jejím zastoupení.


V případě akciové společnosti by museli být uvedeni v omyl ti členové představenstva, kteří by konkrétní právní úkon činili.

Uvést v omyl lze konáním, opomenutím i konkludentním jednáním. Může se jednat o lest, nebo pouhou nepravdivou informaci, pokud není v běžném životě zvykem si takovou informaci ověřovat.

Pokud pachatel k omylu sám nepřispěje, ale v příčinném vztahu k omylu jiného vyvolaného někým jiným se ke škodě cizího majetku obohatí, jde o využití něčího omylu.

O zamlčení podstatných skutečností půjde v tom případě, pokud pachatel neuvede jakékoliv skutečnosti, které jsou rozhodující nebo zásadní pro rozhodnutí poškozeného, popř. jiné podvedené osoby s tím, že pokud by je tato osoba znala, neučinila by majetkovou dispozici vůbec, nebo by ji učinila za jiných podmínek.

Škodou na cizím majetku je nejen zmenšení majetku, ale i ušlý zisk, které musí být nikoliv nepatrné, tedy alespoň ve výši 5 000 Kč, přičemž se vychází ze skutečné hodnoty věci, která byla vylákána. Pro trestněprávní kvalifikaci není rozhodné, zda

Nahrávám...
Nahrávám...