Popření pohledávky věřitelem

17.4.3.2.1

Popření pohledávky věřitelem

JUDr. Jolana Maršíková

Věřitel je stejně jako insolvenční správce či dlužník podle § 192 odst. 1 IZoprávněn popřít:

−pravost,

−výši či

−pořadí přihlášené pohledávky jiného věřitele.

Popření pohledávky může vzít věřitel zpět.

Pozn.: Do 30. 3. 2011 věřitelé nebyli vybaveni právem popírat přihlášené pohledávky ostatních věřitelů - výklad a judikatura k této původní právní úpravě viz archiv II. této části.

Věřitel je oprávněn popřít pohledávku jedině písemně (§ 200 odst. 1 IZ), a to podáním doručeným insolvenčnímu soudu, které musí dojít v zákonné lhůtě stanovené v § 200 odst. 2 IZ (k této lhůtě viz další výklad). Popření pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle OSŘ a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky

Popěrný úkon lze učinit výhradně na předepsaném formuláři (§ 200 odst. 1 IZ), jehož náležitosti stanoví (s účinností od 1. 7. 2017) § 10 vyhlášky č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení (předtím je stanovila vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení). Příslušný formulář s pokyny k jeho vyplnění - v listinné podobě (určené k ručnímu vyplnění) i v elektronické podobě - je uveřejněn na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti – viz www.justice.cz v sekci Formuláře ke stažení, konkrétně pod URL adresou https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR .

Ohledně náležitostí popěrného úkonu věřitele Vrchní soud v Praze v usnesení sp. zn. KSPA 60 INS 20837/2013, 3 VSPH 449/2014-B ze dne 17. 7. 2014 dospěl k závěru, že pokud věřitel učiní podání na předepsaném formuláři pro popření pohledávky přihlášeným věřitelem a řádně jej vyplní, není z obsahového hlediska pochyb o tom, čeho se jím domáhá. Z toho, že popírající věřitel nevtělí do formuláře pro popření pohledávky návrh na znění výroku rozhodnutí insolvenčního soudu, což ostatně vzhledem k uspořádání formuláře ani učinit nemůže, nelze dovozovat, že by takové podání postrádalo některou ze zákonem požadovaných náležitostí. Pokud se učiněné popření stane následně ve smyslu § 200 odst. 5 IZ žalobou, není vadou takové žaloby způsobující nezvratně její neprojednatelnost to, že popěrný úkon učiněný na předepsaném formuláři neobsahuje žalobní petit (jehož výslovné vyjádření formulář nepředpokládá). K příslušné opravě nebo doplnění takové žaloby se v incidenčním řízení použije přiměřeně (§ 7 IZ) postup podle § 43 OSŘ – blíže viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 2. 2012, sp. zn. MSPH 60 ICm 2736/2011, 101 VSPH 239/2011-28 (MSPH 60 INS 6477/2011).

Vrchní soud v Praze pak v usnesení č. j. KSLB 87 INS 6366/2015, 1 VSPH 2333/2015-B-92 ze dne 11. 5. 2016 dospěl k závěru, že pouhé tvrzení věřitele popírajícího pohledávku přihlášeného věřitele v insolvenčním řízení, že závazek dlužníka je neplatný (byť absolutně), není skutkovým důvodem popření pohledávky. Jedná se o neurčité tvrzení, které již nemůže být dodatečně doplněno (podle § 200 odst. 2 IZ nelze po uplynutí popěrné lhůty měnit důvod popření ani není možné vyzvat podle § 43 OSŘ věřitele k upřesnění jeho popěrného úkonu). K takovému popření se nepřihlíží a insolvenční soud toto popření odmítne do skončení přezkumného jednání.

Podle právní úpravy § 80a IZ zavedené s účinností od 1. 7. 2017 ten věřitel (či jeho zástupce), který podle zvláštního právního předpisu (zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonem a autorizované konverzi dokumentů) má bez žádosti, tj. povinně zřízenou datovou schránku, musí učinit každé své podání vůči soudu, tedy i popěrný úkon – včetně jeho příloh – jedině elektronickým způsobem předepsaným v § 80a odst. 1 věty prvé IZ, totiž do datové schránky soudu, nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

Insolvenční soud podle § 80a odst. 1 věty druhé IZ může výjimečně - v odůvodněných případech - akceptovat podání (zde popěrný úkon) v listinné podobě, tj. pokud je podatel objektivně (bez své viny) nemohl učinit v předepsané elektronické podobě a pokud ovšem takové důvody současně s podáním – a tedy včas - výslovně uvedl (uplatnil), aby soud mohl ověřit a posoudit, zda tvrzená momentální překážka vskutku bránila podateli učinit podání předepsaným elektronickým způsobem.

K tomu nutno zdůraznit, že pro popěrný úkon věřitele není předepsán formulář výhradně elektronický. To znamená, že pokud tento úkon činí osoba podléhající elektronické komunikaci dle § 80a IZ, je povinna zaslat insolvenčnímu soudu vyplněný formulář popěrného úkonu i její přílohy elektronickým způsobem předepsaným v § 80a odst. 1 první větě IZ, ovšem formulář nemusí být užit a předložen v jeho elektronické podobě, a tedy zřejmě postačí prostá kopie vyplněného formuláře (scan).

K uvedenému viz též výklad v části 5.2.1 ad A).

Věřitel (jeho zástupce), který není osobou podléhající povinné elektronické komunikaci dle § 80a IZ, činí popěrný úkon způsobem upraveným v § 42 OSŘ, tedy písemně v listinné podobě (do podatelny soudu či prostřednictvím doručujícího orgánu) anebo v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě, tj. e-mailem podepsaným uznávaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky, kdy v obou těchto případech se elektronické podání považuje za podepsané způsobem, s nímž zvláštní právní předpis (§ 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., § 6 odst. 1 zákona č. 297/2017 Sb.) spojuje účinky vlastnoručního podpisu. Podání odeslané z datové schránky podatele do datové schránky příslušného soudu osobou uvedenou v § 18 odst. 1 až 4 zákona č. 300/2008 Sb., má z hlediska úpravy obsažené v ust. § 18 odst. 2 tohoto zákona stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný - viz právní věta usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSCB 25 INS 1903/2010, 3 VSPH 605/2010-P10-10 ze dne 30. 5. 2011, uveřejněného pod č. 135/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Učiní-li věřitel popěrný úkon (jenž představuje podání obsahující návrh ve věci samé, neboť se za podmínek stanovených v § 200 odst. 5 IZ stane bez dalšího incidenční odporovou žalobou – viz závěr této části) telefaxem anebo v elektronické podobě, aniž byl podepsán způsobem, se kterým se podle zvláštního právního předpisu spojují účinky vlastnoručního podpisu (tj. nikoli prostřednictvím datové schránky, anebo emailem, který není opatřen uznávaným elektronickým podpisem podatele), podle § 42 odst. 2 a 3 OSŘ je povinen toto podání doplnit předložením jeho originálu nebo písemného podání shodného znění, popř. podáním v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem, nejpozději v procesní lhůtě tří dnů, jinak se k němu (bez dalšího) nepřihlíží.

K uvedenému viz opět výklad v části 5.2.1 ad A).

Podle § 200 odst. 2 IZ (ve znění účinném od 1. 7. 2017) popření pohledávky přihlášeným věřitelem musí být insolvenčnímu soudu doručeno nejpozději

1. 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce
2. v případě oddlužení povoleného spolu s rozhodnutím o úpadku (kdy se přezkumné jednání nekoná - viz část 4.5.3 pod heslem "Další výroky podle § 136 IZ") do 10 dnů po uplynutí lhůty k přihlašování pohledávek (jež podle § 136 odst. 3 IZ činí 30 dnů), ovšem tato lhůta neskončí dříve než 7 dní ode dne zveřejnění přihlášky pohledávky v insolvenčním rejstříku [popření pohledávky věřitelem insolvenční správce vyznačí v příslušném přezkumném listu seznamu přihlášených pohledávek – část 5.2.3 ad…