Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení
o majetku
A) Zákonné znaky trestného činu
Trestný čin porušení povinnosti učinit
pravdivé prohlášení o majetku podle § 227 TrZ spáchá a trestem odnětí svobody až na 1 rok nebo trestem zákazu činnosti
bude potrestán, kdo v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci
a) odmítne
splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku právnické osoby, za kterou je
oprávněn jednat,
b) kdo
se takové povinnosti vyhýbá nebo
c) kdo v
takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje.
B) Výklad zákonných znaků
I když trestný čin podle § 227 TrZ lze spáchat i v jiných řízeních, v souvislosti s řešením úpadku přichází v úvahu zejména při nesplnění povinnosti učinit prohlášení o majetku
ve vykonávacím řízení podle OSŘ a v insolvenčním řízení podle IZ (resp. v řízení o konkursu a vyrovnání podle ZKV). Zákonnou povinnost učinit
prohlášení o svém majetku nebo o majetku právnické osoby, za kterou je oprávněn
jednat, ve smyslu § 227 TrZ ukládají povinnému především § 260a až
260h OSŘ, které se uplatňují v souvislosti se soudním výkonem
rozhodnutí. Podle citovaných ustanovení lze před vlastním nařízením výkonu
rozhodnutí na návrh oprávněné osoby předvolat k soudu povinnou osobu, aby učinila
prohlášení o svém majetku, nepostačuje-li k provedení výkonu
rozhodnutí součinnost soudu poskytnutá věřiteli podle § 260 OSŘ. Podobná možnost platí i v exekučním řízení, v němž podle § 50 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů
(EŘ), platí, že považuje-li to exekutor za účelné, může předvolat povinného
a vyzvat ho k dobrovolnému splnění povinnosti, kterou mu ukládá exekuční
titul, a k prohlášení o majetku povinného. Ve smyslu § 52 EŘ se v dalším
postupuje podle § 260a až 260h OSŘ, tj. jako kdyby byl povinný předvolán soudem k tomu, aby učinil prohlášení
o majetku v soudním řízení o výkonu rozhodnutí.
Zákonná povinnost učinit prohlášení o
majetku v insolvenčním řízení
Zákonnou povinnost učinit prohlášení o
majetku v insolvenčním řízení ukládají § 214 až 216 IZ. Podle nich zde platí, že insolvenční soud může na návrh insolvenčního
správce nebo věřitelského výboru předvolat dlužníka nebo osoby jednající za dlužníka
k výslechu a vyzvat je k prohlášení o majetku. Předvolání k prohlášení o
majetku musí obsahovat účel výslechu a poučení o následcích odmítnutí prohlášení nebo uvedení nepravdivých, neúplných nebo hrubě
zkreslujících údajů. Předvolání se doručuje předvolanému do vlastních
rukou, a to nejméně 10 dnů před výslechem. Předvolaný je povinen dostavit se
k insolvenčnímu soudu osobně. Jestliže se nedostaví bez včasné a důvodné
omluvy, bude předveden; o tom musí být předvolaný poučen. Před zahájením
výslechu zopakuje insolvenční soud poučení podle § 214 odst. 1 IZ, tj. včetně poučení o následcích vyplývajících z § 227 TrZ. V…
