dnes je 1.7.2022

Input:

Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.12.3.6
Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku

Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku

 

A) Zákonné znaky trestného činu

Trestný čin porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku podle § 227 TrZ spáchá a trestem odnětí svobody až na 1 rok nebo trestem zákazu činnosti bude potrestán, kdo v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci

a) odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku právnické osoby, za kterou je oprávněn jednat,

b) kdo se takové povinnosti vyhýbá nebo

c) kdo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje.

 

B) Výklad zákonných znaků

I když trestný čin podle § 227 TrZ lze spáchat i v jiných řízeních, v souvislosti s řešením úpadku přichází v úvahu zejména při nesplnění povinnosti učinit prohlášení o majetku ve vykonávacím řízení podle OSŘ a v insolvenčním řízení podle IZ (resp. v řízení o konkursu a vyrovnání podle ZKV). Zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku právnické osoby, za kterou je oprávněn jednat, ve smyslu § 227 TrZ ukládají povinnému především § 260a až 260h OSŘ, které se uplatňují v souvislosti se soudním výkonem rozhodnutí. Podle citovaných ustanovení lze před vlastním nařízením výkonu rozhodnutí na návrh oprávněné osoby předvolat k soudu povinnou osobu, aby učinila prohlášení o svém majetku, nepostačuje-li k provedení výkonu rozhodnutí součinnost soudu poskytnutá věřiteli podle § 260 OSŘ. Podobná možnost platí i v exekučním řízení, v němž podle § 50 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů (EŘ), platí, že považuje-li to exekutor za účelné, může předvolat povinného a vyzvat ho k dobrovolnému splnění povinnosti, kterou mu ukládá exekuční titul, a k prohlášení o majetku povinného. Ve smyslu § 52 EŘ se v dalším postupuje podle § 260a až 260h OSŘ, tj. jako kdyby byl povinný předvolán soudem k tomu, aby učinil prohlášení o majetku v soudním řízení o výkonu rozhodnutí.

 

Zákonná povinnost učinit prohlášení o majetku v insolvenčním řízení

Zákonnou povinnost učinit prohlášení o majetku v insolvenčním řízení ukládají § 214 až 216 IZ. Podle nich zde platí, že insolvenční soud může na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předvolat dlužníka nebo osoby jednající za dlužníka k výslechu a vyzvat je k prohlášení o majetku. Předvolání k prohlášení o majetku musí obsahovat účel výslechu a poučení o následcích odmítnutí prohlášení nebo uvedení nepravdivých, neúplných nebo hrubě zkreslujících údajů. Předvolání se doručuje předvolanému do vlastních rukou, a to nejméně 10 dnů před výslechem. Předvolaný je povinen dostavit se k insolvenčnímu soudu osobně. Jestliže se nedostaví bez včasné a důvodné omluvy, bude předveden; o tom musí být předvolaný poučen. Před zahájením výslechu zopakuje insolvenční soud poučení podle § 214 odst. 1 IZ, tj. včetně poučení o následcích vyplývajících z § 227 TrZ. V

Nahrávám...
Nahrávám...