dnes je 28.3.2024

Input:

Porušení povinnosti v insolvenčním řízení

23.9.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

16.12.3.4
Porušení povinnosti v insolvenčním řízení

JUDr. František Púry

A) Zákonné znaky trestného činu

Trestný čin porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 TZ spáchá a trestem odnětí svobody na 6 měsíců až 3 léta nebo trestem zákazu činnosti bude potrestán, kdo v insolvenčním řízení maří nebo hrubě ztěžuje výkon funkce insolvenčního správce, a tím ohrozí účel insolvenčního řízení.

Skutková podstata podle § 225 TZ zcela odpovídá dřívější právní úpravě trestného činu porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 126 TrZ po jeho novele provedené zákonem č. 296/2007 Sb. (s účinností od 1. 1. 2008).

B) Výklad zákonných znaků

Podstatou jednání pachatele je maření nebo hrubé ztěžování funkce insolvenčního správce (§ 21 a násl. IZ, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů); jde o jednání stanovená alternativně, proto postačí kterékoli z nich. Insolvenčním správcem se ve smyslu § 128 odst. 1 TZ rozumí i další správci vystupující v insolvenčním řízení, resp. v některých jeho fázích nebo v případě některých specifických dlužníků; rozumí se jím i správce konkursní podstaty, vyrovnací správce a další správci podle ZKV.

Trestný čin porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 TZ lze spáchat jen v průběhu insolvenčního řízení konaného podle IZ, tj. teprve po jeho zahájení a až do ukončení. Ve smyslu § 128 odst. 2 TZ se insolvenčním řízením pro účely § 225 TZ rozumí též konkursní a vyrovnací řízení, které se řídilo (a podle § 432 odst. 1 IZ i nadále řídí) ZKV.

Maření výkonu funkce insolvenčního správce

Mařit výkon funkce insolvenčního správce znamená usilovat o znemožnění výkonu takové funkce v době, kdy má být splněn. V důsledku jednání pachatele tedy dochází k tomu, že insolvenční správce nemůže ve stanovené době a na daném místě vykonat ty úkony insolvenčního řízení (resp. řízení o konkursu a vyrovnání), které mu ukládá zákon nebo rozhodnutí insolvenčního soudu. Jednání pachatele nemusí zcela zmařit výkon funkce insolvenčního správce, ale postačí, je-li k tomu způsobilé, třebaže se podařilo zvýšeným úsilím insolvenčního správce překonat mařící jednání pachatele a dosáhnout toho, aby správce provedl stanovené úkony insolvenčního řízení.

Hrubé ztěžování výkonu funkce insolvenčního správce

Hrubé ztěžování výkonu funkce insolvenčního správce je takové jednání pachatele, kterým vytvoří podmínky, v důsledku nichž je třeba k výkonu funkce insolvenčního správce vynaložit podstatně více energie, času a prostředků, než by jinak bylo nutné. K hrubému ztížení výkonu funkce insolvenčního správce musí skutečně dojít. Přitom je třeba vycházet z toho, jaké úsilí a prostředky navíc si výkon uvedené funkce vyžádal. Hrubé ztížení oproti maření vždy znamená, že i přes hrubé ztěžování ze strany pachatele nakonec insolvenční správce provedl příslušné úkony insolvenčního řízení (resp. řízení o konkursu a vyrovnání).

Způsoby maření nebo hrubého ztěžování

Maření nebo hrubé ztěžování výkonu funkce insolvenčního správce se týká zejména oprávnění vyplývajících z postavení insolvenčního správce a z povinností, které vůči němu mají další osoby, zejména dlužník a jiné osoby, jež jsou povinny poskytovat insolvenčnímu správci součinnost při výkonu jeho funkce (zejména podle § 210 až § 213 a § 237 IZ). Za maření či hrubé ztěžování výkonu funkce insolvenčního správce lze považovat i taková jednání, která nespočívají jen v porušení či neplnění povinností vyplývajících z IZ, jež jsou uloženy dlužníkovi nebo dalším osobám, pokud je však jejich podstatou útok přímo na osobu insolvenčního správce, na osobu jemu blízkou nebo na jeho majetek. V příčinné souvislosti s mařením nebo hrubým ztěžováním výkonu funkce insolvenčního správce musí být ohrožení účelu insolvenčního řízení, tedy v důsledku pachatelova jednání nelze náležitě uspořádat majetkové vztahy dlužníka k dalším osobám, zejména věřitelům, nebo nelze dosáhnout co nejvyššího a poměrného uspokojení dlužníkových věřitelů, anebo jsou porušeny další zásady insolvenčního řízení uvedené v § 5 IZ.

Pachatelé trestného činu

Pachatelem trestného činu podle § 225 TZ může být především dlužník, který maří nebo hrubě ztěžuje výkon funkce insolvenčního správce zejména tím, že nesplní povinnosti poskytovat insolvenčnímu správci součinnost podle § 210 a násl. IZ směřující ke zjišťování majetkové podstaty, včetně toho, že nepředloží seznam majetku (§ 104 IZ), neumožní přístup insolvenčnímu správci na všechna místa, kde má dlužník majetek atd. Za takové jednání dlužníka lze považovat i nerespektování omezení vyplývajících např. z § 111 a § 113 IZ o omezení dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou po zahájení insolvenčního řízení, z § 246 IZ o přechodu oprávnění nakládat s majetkovou podstatou a dalších práv na insolvenčního správce atd.

Dalšími možnými pachateli jsou osoby, které budou mařit nebo ztěžovat výkon funkce insolvenčního správce např. tím, že mu jako povinné osoby neposkytnou součinnost podle § 43 a § 44 IZ, nevydají plnění z neúčinných právních úkonů dlužníka do majetkové podstaty podle § 237 IZ, neoznámí insolvenčnímu správci, že mají u sebe majetek dlužníka, který náleží do majetkové

Nahrávám...
Nahrávám...