Poškození
věřitele
A)
Zákonné znaky trestného činu
Trestný
čin poškození věřitele podle § 222 odst. 1 TrZ spáchá a trestem odnětím svobody až na 2 roky nebo trestem
zákazu činnosti bude potrestán, kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení svého
věřitele tím, že
a) zničí,
poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní,
byť i jen část svého majetku,
b) postoupí
svou pohledávku, anebo převezme dluh jiného,
c) zatíží
věc, která je předmětem závazku, nebo ji pronajme,
d) předstírá
nebo uzná neexistující právo nebo závazek,
e) předstírá
nebo uzná právo nebo závazek ve větším rozsahu, než odpovídá skutečnosti,
f) předstírá
splnění závazku, nebo
g) předstírá
úpadek nebo svůj majetek jinak zdánlivě zmenšuje nebo předstírá
jeho zánik,
a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou.
Trestný
čin poškození věřitele podle § 222 odst. 2 TrZ spáchá a trestem odnětím svobody až na 2 roky nebo trestem
zákazu činnosti bude potrestán, kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení věřitele
jiné osoby tím, že
a) zničí,
poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní,
byť i jen část majetku dlužníka, nebo
b) k
majetku dlužníka uplatní neexistující právo nebo pohledávku nebo
existující právo nebo pohledávku ve vyšší hodnotě či lepším pořadí, než
jaké má,
a
způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou.
Přísnější
trest v podobě odnětí svobody na 6 měsíců až 5 let hrozí podle §
222 odst. 3 TrZ pachateli, který
a) způsobí
činem uvedeným v §
222 odst. 1 nebo 2 TrZ značnou škodu, nebo
b) získá
takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
Ještě
přísnějším trestem v podobě odnětí svobody na 3 roky až 8 let může
být podle § 222 odst. 4 TrZ potrestán pachatel, pokud
a) způsobí
činem uvedeným v § 222 odst. 1 nebo 2 TrZ škodu velkého rozsahu,
b) získá-li
takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
c) způsobí-li takovým činem jinému úpadek.
Ustanovení § 222 TrZ do značné míry odpovídá dřívější právní úpravě trestného činu poškozování
věřitele podle § 256 tr. zák. z r. 1961. Změny spočívají v tom, že alternativa podle § 256
odst. 1 písm. d) tr. zák. z r. 1961 byla vyčleněna do samostatné a obecněji
pojaté skutkové podstaty podle § 227 TrZ, ale naproti tomu byly v § 222 odst. 1 TrZ doplněny další alternativy poškození věřitele, přičemž
trestní postih je již v této základní skutkové podstatě (a podobně v § 222 odst. 2 TrZ) vázán na způsobení škody nikoli malé. Okolnosti podmiňující
použití vyšší trestní sazby pak byly rozšířeny o získání značného prospěchu
a prospěchu velkého rozsahu ( § 222 odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. b) TrZ) a o způsobení úpadku jinému ( § 222 odst. 4 písm. c) TrZ).
B)
Výklad zákonných znaků
Podstatou trestného činu poškození věřitele podle § 222 TrZ je poškozovací jednání směřující sice vůči majetku dlužníka,
ale v konečném důsledku poškozující majetek věřitelů, do něhož se
nedostane odpovídajícího plnění od dlužníka.
Dvě
skutkové podstaty
Trestný
čin může být spáchán dvěma formami jednání, které jsou samostatnými skutkovými
podstatami:
a) poškození
vlastního věřitele ( § 222 odst. 1 TrZ) - trestného činu se dopouští sám dlužník, resp. osoba za něj
jednající ( § 114 odst. 1, 2 TrZ) a
b) poškození
cizího věřitele ( § 222 odst. 2 TrZ) - pachatelem trestného činu je jiná osoba než dlužník.
Zákonným
znakem zde není mnohost věřitelů ani stav předlužení či platební
neschopnost dlužníka ( § 3 odst. 1 a 3 IZ, § 1 odst. 2 a 3 ZKV) - na tyto případy však může dopadat trestní odpovědnost za
zvýhodnění věřitele podle § 223 TrZ nebo za způsobení úpadku podle § 224 TrZ.
Závazkový
právní vztah mezi dlužníkem a věřitelem
Důležitým předpokladem trestní odpovědnosti za trestný čin poškození věřitele
podle § 222 TrZ je závazkový právní vztah mezi dlužníkem a věřitelem, jehož důsledkem
je pohledávka na straně věřitele a dluh na straně dlužníka. Jednání pachatele tedy směřuje proti pohledávce věřitele. Trestní odpovědnost
za trestný čin poškození věřitele podle § 222 TrZ - a podobně za trestné činy zvýhodnění věřitele podle § 223 TrZ a způsobení úpadku podle § 224 TrZ - však není omezena jen na občanskoprávní, obchodní a jiné závazkové
právní vztahy. Skutkové podstaty těchto trestných činů používají obecných
pojmů věřitel, popřípadě dlužník, které se vyskytují i v právních
normách veřejného práva (viz např. ustanovení § 176 odst. 2 písm. c), § 180 a
další zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění zákona č. 30/2011 Sb. ).
Osoba
věřitele
Věřitelem
je osoba, která má vůči pachateli, popřípadě vůči jiné
osobě pohledávku, tj. právo na plnění zejména na základě existujícího
závazkového právního vztahu, bez ohledu na to, zda důvodem vzniku takového
vztahu je smlouva (občanskoprávní, obchodní, pracovní) nebo jiná v zákoně
uvedená skutečnost, např. způsobení škody, daňová či celní povinnost ( § 488 a násl. ObčZ, § 261 a násl. ObchZ, § 325 a násl. ZP, § 176 odst. 2 písm. c), § 180 a
další zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění zákona č. 30/2011 Sb.) Věřitelem
je v tomto smyslu i zástavní věřitel ( § 152 a násl. ObčZ). Závazkový právní vztah může vzniknout i z
obchodování s cennými papíry (viz § 13 a násl. zákona České národní rady č.
591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů), z dluhopisů
(zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů), ze
směnky nebo šeku (podle zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb. ve znění
pozdějších předpisů). Z hlediska trestní odpovědnosti podle § 222 TrZ nezáleží na tom, zda jde o závazkový právní vztah vzniklý v
souvislosti s podnikáním ( § 2 odst. 1, 2 ObchZ), resp. živnostenským podnikáním (§ 2 ŽZ), nebo jinak.
Věřitelem může být osoba fyzická (§ 7 a násl. ObčZ), osoba
právnická ( § 18 a násl. ObčZ, § 56 a násl. ObchZ) i stát ( § 21 ObčZ),
a to podnikatel (§ 2 odst. 2 ObchZ) nebo jiná osoba, která není podnikatelem.
Osoba
dlužníka
Existence
věřitele předpokládá zároveň i existenci dlužníka ( § 488 ObčZ), který má vůči věřiteli dluh. Dlužníkem může být rovněž osoba
fyzická i právnická a dlužník může být též podnikatelem nebo jím být
nemusí. Osoba dlužníka je tedy určena tím, kdo je v daném případě věřitelem,
proto může jít o dlužníka z právního vztahu založeného smlouvou (občanskoprávní,
obchodní, pracovněprávní), způsobením škody, daňovou, celní či jinou zákonnou
povinností atd.
a)
Poškození vlastního věřitele
Zmaření
uspokojení pohledávky svého věřitele
Pachatel
(dlužník) zmaří uspokojení svého věřitele tím, že jednáním vůči svému
majetku některou z forem podle § 222 odst. 1 TrZ způsobí stav, v němž věřitel nemůže ani částečně dosáhnout
uspokojení své pohledávky z majetku dlužníka. Uspokojení je částečně
zmařeno, jestliže dlužník takovým jednáním jen omezí tuto možnost,
a věřitel v důsledku toho nedosáhne úplného uspokojení své pohledávky, kterého
by jinak dosáhl, kdyby zde nebylo mařícího jednání pachatele. Uspokojením
pohledávky věřitele se rozumí poskytnutí takového plnění ve prospěch věřitele,
které je obsahem závazkového právního vztahu mezi ním a dlužníkem podle důvodu
vzniku tohoto vztahu, např. zaplacení kupní ceny, vrácení půjčených peněz nebo
cenných papírů, poskytnutí náhrady škody, vyplacení vkladu z účtu u banky,
zaplacení směnečné sumy (viz § 494 ObčZ). Předpokladem tedy je, že je pohledávka věřitele již
splatná ( § 563 a násl. ObčZ, § 340 a násl. ObchZ); jednání způsobem uvedeným v § 222 odst. 1 TrZ před splatností pohledávky může být pokusem tohoto
trestného činu ( § 21 odst. 1 TrZ).
Dispozice
pachatele (dlužníka) podle § 222 odst. 1 TrZ se týkají jeho majetku, který je použitelný k uspokojení
pohledávky věřitele. Majetkem se tu rozumí souhrn všech majetkových
hodnot, tj. věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných hodnot
(viz § 6 odst. 1 ObchZ), z nichž lze dosáhnout uspokojení pohledávky věřitele.
Přitom jde o majetek patřící dlužníkovi, který je vlastníkem věcí
náležejících do tohoto majetku, resp. oprávněným z pohledávek, jiných práv a
penězi ocenitelných jiných hodnot. V tomto smyslu se za majetek dlužníka považuje
s ohledem na ustanovení § 114 odst.
2 TrZ i majetek právnické osoby (např. obchodní společnosti, družstva), která
je dlužníkem, pokud s tímto majetkem nakládá pachatel jako fyzická osoba
jednající jménem takové právnické osoby (např. jako její statutární orgán,
resp. člen kolektivního statutárního orgánu).
Zmenšení
hodnoty aktiv dlužníkova majetku
Jednání
pachatele uvedená v § 222 odst. 1 písm. a) až c) TrZ představují zmenšení hodnoty aktiv dlužníkova
majetku, z něhož by mohl věřitel uspokojit svou pohledávku. Jde o snížení
skutečné (nikoli jen účetní) hodnoty majetku, tedy o reálné zmenšení
jeho rozsahu o ty majetkové hodnoty, jimiž by bylo možné dosáhnout uspokojení
pohledávky věřitele, a to i jejich případným převodem, darováním, prodejem
bez získání odpovídající protihodnoty apod. Způsoby, jimiž se pachatel jako
dlužník zbavuje majetku nebo ho zatěžuje na úkor uspokojení pohledávky věřitele,
nemusejí být samy o sobě trestnými činy; trestným činem podle § 222 odst. 1 TrZ se stávají vzhledem k nepříznivým důsledkům, které
mají pro uspokojení pohledávky věřitele.
Fingování
pasiv a předstírání splnění závazku
Jednání
pachatele uvedená v § 222 odst. 1 písm. d), e) a g) TrZ jsou fingováním pasiv, která mají fiktivně
snížit hodnotu dlužníkova majetku oproti skutečnému stavu. Může toho být
dosaženo i machinacemi v účetnictví, jestliže je záměrně vykazována nižší než
skutečná hodnota majetku použitelného k uspokojení pohledávky věřitele.
Konečně jednání uvedené v § 222 odst. 1 písm. f) TrZ znamená fingování splnění věřitelovy pohledávky,
tj. předstírání, že zanikl dluh dlužníka vůči věřiteli.
Škodlivý
následek
Důsledkem
jednání pachatele trestného činu poškození věřitele je způsobení škody
nikoli malé na cizím majetku, tj. škody dosahující částky nejméně
25 000 Kč ( § 138 odst. 1 TrZ). Zpravidla půjde o škodu na majetku dotčeného věřitele spočívající
v tom, že neobdržel od dlužníka plnění k uspokojení své pohledávky, takže nedošlo k důvodně očekávanému přírůstku na majetku věřitele, kterého by
bylo možno dosáhnout, kdyby si pachatel nepočínal způsobem uvedeným v § 222 odst. 1 TrZ. Dosáhne-li výše škody částky nejméně 500 000 Kč, resp.
5 000 000 Kč, jde o značnou škodu, resp. škodu velkého
rozsahu (§ 138 odst. 1 TrZ), což je důvodem přísnějšího trestního postihu
podle § 222 odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. a) TrZ. Získá-li pachatel pro sebe
nebo pro jiného prospěch ve výši nejméně 500 000 Kč, resp.
5 000 000 Kč, jde o značný prospěch, resp. prospěch velkého
rozsahu ( § 138 odst. 2 TrZ), což je důvodem přísnějšího trestního postihu podle § 222 odst. 3
písm. b), odst. 4 písm. b) TrZ.
Pachatel
Pachatelem
trestného činu poškození věřitele podle § 222 odst. 1 TrZ může být jen dlužník, resp. fyzická osoba jednající za
takového dlužníka, který je právnickou osobou. Jde o tzv. konkrétní
subjekt se zvláštní vlastností ve smyslu § 114 odst. 1, 2 TrZ. . K možnosti spáchat tento trestný čin ve spolupachatelství s
jinou osobou, která naplní alternativu podle § 222 odst. 2 TrZ, viz níže pod
písm. b) této části.
b)
Poškození cizího věřitele
Jednání
ke škodě věřitele jiné osoby
Trestný
čin spočívající v poškození cizího věřitele podle § 222 odst. 2 TrZ má dvě alternativní podoby, jejichž následkem je byť
jen částečné zmaření uspokojení pohledávky věřitele jiné osoby než
pachatele:
? první spočívá podle písm. a) ve skutečném
zmenšení aktiv dlužníkova majetku, z nichž by mohl věřitel dosáhnout
uspokojení své pohledávky,
? ve druhé jde podle písm. b) o fingování pasiv,
která mají fiktivně snížit skutečnou hodnotu majetku dlužníka, nebo o nadhodnocování výše těchto pasiv či jejich kvality.
V § 222 odst. 2 TrZ jde sice rovněž o skutečné nebo fiktivní dispozice činěné ve
vztahu k majetku dlužníka, ten je ovšem z hlediska
pachatele tohoto trestného činu majetkem cizím.
Ohledně
ostatních znaků tohoto trestného činu se pak uplatní to, co bylo uvedeno u poškození
vlastního věřitele výše pod písmenem a) této části.
Pachatel
Pachatelem
trestného činu poškození věřitele podle § 222 odst. 2 TrZ může být jen jiná osoba než dlužník, resp. jiná fyzická
osoba, než která jednala za dlužníka - právnickou osobu ve smyslu § 114 odst. 2 TrZ. Kdyby se jiný věřitel přičinil o to, aby dlužník, který je v
úpadku, přednostně uspokojil jeho pohledávku na úkor ostatních věřitelů, jejichž
uspokojení by tím zmařil, jednalo by se o návodce k trestnému činu zvýhodnění
věřitele podle § 24 odst. 1 písm. b) a § 223 TrZ. . Jiná osoba než dlužník může spáchat trestný čin poškození věřitele podle
§ 222 odst. 2 TrZ i ve spolupachatelství ve smyslu § 23 TrZ s dlužníkem, který je pachatelem trestného činu poškození věřitele
podle alternativy uvedené v § 222 odst. 1 TrZ; to má význam z hlediska skutečnosti, že oba spolupachatelé
odpovídají za celou škodu způsobenou společným jednáním věřiteli (např. pro
účely přísnější právní kvalifikace podle § 222 odst. 3 písm. a), odst. 4 písm.
a) TrZ).
JUDIKÁTY
a) K podstatě trestného činu
poškození věřitele podle § 222 TrZ jsou použitelné následující judikáty vydané k výkladu a aplikaci
ustanovení § 256 tr. zák. z roku 1961 o trestném činu poškozování věřitele:
1) Podle rozhodnutí č. 12/2002 Sb. rozh. tr. za zcizení části vlastního
majetku dlužníkem ve smyslu ustanovení § 256 odst. 1 písm. a) tr. zák. z roku 1961 (nyní ve smyslu § 222 odst.…
