Postavení insolvenčního správce v daňovém řízení

Postavení insolvenčního správce v daňovém řízení

S vydáním rozhodnutí o úpadku musí dojít i k ustavení insolvenčního správce ( § 27 odst. 1 a § 136 odst. 2 IZ). V souvislosti s tím je třeba mít na zřeteli, že pro správce daně v daňovém řízení bude insolvenční správce osobou s dispozičním oprávněním, tj. osobou, která je oprávněna a zároveň i povinna zajistit plnění povinností uložených daňovými předpisy, toliko za situace, že současně s rozhodnutím o úpadku rozhodne soud dle § 148 odst. 1 IZ (viz část 4/6.1) i o způsobu jeho řešení konkursem. V tom případě bude insolvenční správce v souladu s § 229 odst. 3 písm. b) IZ osobou s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě a v souladu s § 246 odst. 1 IZ taktéž i zavázán k tomu, aby zajistil plnění povinností uložených dlužníkovi daňovými předpisy. V této situaci se poté může insolvenční správce taktéž s úspěchem dovolávat postavení obdobného daňovému subjektu dle § 20 odst. 3 DŘ, což mj. znamená, že se sice nestává náhradním daňovým subjektem nebo dokonce snad novým daňovým subjektem namísto dlužníka v úpadku, ale to, že v souvislosti se zajišťováním plnění daňových předpisů, které zavazují i nadále dlužníka v úpadku, jenž je nositelem daňové povinnosti, má např. oprávnění nahlížet do daňového spisu ve stejném rozsahu jako samotný daňový subjekt, dále pak může činit úkony v odvolacím řízení ve stejném rozsahu, jako by činil daňový subjekt, apod. Je však celkem logické, že se bude jednat…