dnes je 28.3.2024

Input:

Povinnosti dlužníka a insolvenčního správce během trvání splátkového kalendáře

18.2.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

17.8.5.1.2.1
Povinnosti dlužníka a insolvenčního správce během trvání splátkového kalendáře

Mgr. Ivana Mlejnková

Výčet povinností dlužníka stanovených k zajištění řádného plnění splátkového kalendáře, kontroly jeho plnění a maximálního uspokojení pohledávek věřitelů, které jsou do něj zahrnuty, obsahuje § 412 odst. 1 IZ.

Podle tohoto ustanovení je dlužník po dobu trvání účinků oddlužení plněním splátkového kalendáře povinen:

a) vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost (přiměřenou svým možnostem a schopnostem) a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmů usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost příjem si obstarat;

b) hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ačkoli tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře (znění účinné od 1. 1. 2014 zavedené novelou IZ provedenou zákonem č. 294/2013 Sb.) – k uvedenému viz níže připojenou poznámku;

c) bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání;

d) vždy k 15. březnu a k 15. září kalendářního roku (do 31. 12. 2013 k 15. lednu a k 15. červenci), jestliže insolvenční soud neurčí v usnesení o schválení oddlužení jinou lhůtu, předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců;

e) nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání plánu oddlužení;

f) neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody;

g) nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit.

Poznámka k úpravě pod písmenem b)

Ustanovení § 412 odst. 1 písm. b) IZ (1.8.2013), ve znění účinném do 31. 12. 2013, pro dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře ukládalo dlužníkovi, aby hodnoty získané darem a dědictvím sám zpeněžil a jejich výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použil k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře (tedy aby tento výtěžek užil k uspokojení svých nezajištěných věřitelů pojatých do splátkového kalendáře, a to formou mimořádné splátky, kterou uskuteční – mezi věřitele v určeném poměru rozdělí – insolvenční správce). S účinností od 1. 1. 2014 byl jednak rozšířen výčet takto postižitelných aktiv o hodnoty z neúčinného právního úkonu, jakož i o majetek, který dlužník – ačkoli k tomu byl povinen – neuvedl v seznamu majetku (tj. o majetek získaný úspěšnou odpůrčí žalobou z dřívějšího neúčinného právního úkonu dlužníka – část Neúčinnost právních úkonů, odpůrčí žaloba, a o majetek, který dlužník v insolvenčním řízení zatajil), a zpeněžením tohoto majetku (namísto dlužníka samého) pověřen insolvenční správce (který pak z výtěžku provede mimořádnou splátku). Tato úprava tedy rozšiřuje zdroje pro plnění oddlužení ve formě splátkového kalendáře (pro uspokojení nezajištěných pohledávek do něj pojatých), které jinak zásadně – podle § 398 odst. 3 a § 409 IZ – spočívají jen v pravidelných příjmech dlužníka získaných po schválení tohoto oddlužení, postižitelných v zákonem vymezeném rozsahu, jakož i v případných jeho pozdějších jiných (mimořádných) příjmech použitelných pro plnění splátkové kalendáře v celém rozsahu.

Podrobný výklad komentované právní úpravy s judikaturou je obsažen v části 17.8.5.1.2 pod heslem "Majetkové hodnoty použitelné pro plnění splátkového kalendáře zpeněžením". K souvislostem téže úpravy při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty viz výklad v části 17.8.5.1.1. pod hlesem "Další postižitelné majetkové hodnoty". Ohledně nároků insolvenčního správce z titulu takového zpeněžení viz výklad s judikaturou v části 17.8.6.1 ad II.) pod heslem "Odměna a náhrada hotových výdajů při zpeněžení majetku dle § 412 odst. 1 písm. b) IZ".

Další vysvětlující judikáty

K tématu poukazujeme také na závěry usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 81 INS 474/2013, 3 VSPH 2107/2013-B ze dne 29. 1. 2014 (zařazené v části 17.8.7., heslo "Judikáty – výklad" pod č. 1), v němž je ohledně okolností rozhodných z hlediska zkoumání nepoctivého záměru řešen poznatek o převodu nemovitosti dlužníka na osobu blízkou před zahájením insolvenčního řízení v souvislosti s jeho hodnocením jako neúčinného právního úkonu, z jehož předmětu ovšem při úspěšném odporu může být splátkový kalendář rovněž plněn ve smyslu § 412 odst. 1 písm. b) IZ, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

Dále viz závěry usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 44 INS 23405/2014, 1 VSPH 2214/2014-B ze dne 14. 4. 2014 (citace z odůvodnění):

"Odvolací soud je toho názoru, že povinnost dlužníka plynoucí z ustanovení
§ 412 odst. 1 písm. b) IZ dopadá na situace, kdy po schválení oddlužení získá dlužník další majetek, popř. vyjde najevo, že dlužník vlastnil majetek, který v rozporu se zákonem neuvedl, tedy jde o majetek, s nímž nebylo kalkulováno při rozhodování o formě oddlužení, neboť v takovém případě je spravedlivé a v souladu se zásadami insolvenčního řízení (§ 5 IZ) žádat po dlužníkovi, aby věřitelům vydal majetek, který jim zatajil a o němž dosud neměli povědomost, takže ani neměli důvod s ním kalkulovat při úvaze, který způsob oddlužení při svém hlasování zvolí. Jestliže však ale, jak tomu je v souzené věci, v době konání schůze věřitelů již správce předmětné nemovitosti v soupisu měl a soud (při absenci věřitelů na schůzi) neshledal jednání dlužníků do té míry nepoctivým, že by odůvodňovalo řešení jeho úpadku konkursem [§ 395 odst. 1 písm. a) IZ], ba naopak schválil oddlužení formou splátkového kalendáře, pak existenci tohoto majetku zvažoval, jak je ostatně z protokolu ze dne 23. 10. 2014 zřejmé. Za takového stavu věci

Nahrávám...
Nahrávám...