Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Pracovněprávní dopady opatření vydaných k zamezení šíření koronaviru

24.3.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

0.1
Pracovněprávní dopady opatření vydaných k zamezení šíření koronaviru

JUDr. Vladimíra Knoblochová

V současné době se všichni potýkáme se světovou pandemií vyvolanou šířením koronaviru COVID-19. Pandemie nás nicméně nepostihuje pouze zdravotně, ale opatření, která jsou přijímána proti jejímu šíření, mají a pravděpodobně budou mít významné ekonomické a právní dopady.

V České republice došlo s účinností ode dne 12. 3. 2020 od 14.00 hodin k vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky, a to na dobu 30 dnů. V návaznosti na vyhlášení nouzového stavu pak vláda vydala řadu krizových opatření, z nichž mezi nejvýznamnější, která mají zásadní právní a ekonomické dopady, patří zákaz maloobchodního prodeje zboží a služeb (se stanovenými výjimkami), zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb, zákaz školní docházky, zákaz shromáždění a jiných akcí s účastí nad 30 osob, omezení volného pohybu osob apod.

Karanténa

V důsledku probíhající pandemie byla řadě zaměstnanců nařízena karanténa, a to buď plošně z důvodů, že se vrátili z pobytu na území rizikových oblastí, nebo z důvodu, že se zaměstnanci dostali do kontaktu s pacientem, u kterého byla potvrzena laboratorně nákaza koronavirem.

Na nařízení karantény pamatuje ustanovení § 191 ZP, podle kterého je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu karantény nařízené podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance, když po dobu jejího trvání je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno.

Podle § 192 ZP má zaměstnanec právo na náhradu mzdy nebo platu od zaměstnavatele za období prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény. Náhrada přísluší za pracovní dny a dále za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu mzda nebo plat nekrátí. Náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci přísluší ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku. Pokud trvá nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní, přísluší zaměstnanci za jednotlivé kalendářní dny dávka nemocenského pojištění.

Není ale vyloučeno, aby v průběhu karantény zaměstnanec vykonával práci z domova, pokud mu to zdravotní stav a povaha vykonávané práce umožní. V takovém případě samozřejmě nejde o překážku v práci na straně zaměstnance a zaměstnanci náleží za vykonanou práci mzda nebo plat.

Pro doplnění uvádíme, že zaměstnavatel nemůže na dobu trvání karantény nařídit zaměstnanci čerpání dovolené, ledaže o to zaměstnanec požádá.

Ve čtvrtek 19. 3. 2020 vláda schválila návrh programu ochrany zaměstnanosti, tzv. Antivirus, jehož účelem je pomoci firmám ochránit pracovní místa a kompenzovat vyplacené prostředky. V případě, že by byl tento návrh Poslaneckou sněmovnou, která jej bude projednávat 24. 3. 2020, schválen, měl by být zaměstnavateli poskytnut příspěvek v plné výši vyplacené náhrady mzdy.

Nemožnost přidělovat práci

V důsledku zákazu maloobchodního prodeje zboží a služeb, provozu heren a kasin, stravovacích zařízení apod., nemá řada zaměstnavatelů pro své zaměstnance práci, kterou by jim mohli přidělovat. Jde tedy o překážku na straně zaměstnavatele.

Zákoník práce rozeznává následující druhy překážek v práci na straně zaměstnavatele:

  • překážka v práci pro tzv. prostoj dle § 207 písm. a) ZP,

  • překážka v práci pro nepříznivé povětrnostní vlivy nebo živelní událost dle § 207 písm. b) ZP,

  • částečná nezaměstnanost dle § 209 ZP,

  • jiná překážka v práci na straně zaměstnavatele dle § 208 ZP.

Prostoji a živelní událostí se podrobněji zabývat nebudu, neboť tyto překážky spíše nebudou připadat v úvahu, případně jejich aplikace bude spíše výjimečná. Domnívám se, že vzniklou situaci bude možné podřadit primárně pod tzv. částečnou nezaměstnanost ve smyslu § 209