dnes je 27.11.2022

Input:

Předběžný správce

20.6.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.2.3.6.1
Předběžný správce

Předběžný správce

 

Nová úprava převzala dosud málo využívaný institut předběžného správce, na nějž se podle § 27 odst. 3 IZ přiměřeně vztahují ustanovení o insolvenčním správci. Účelem institutu předběžného správce je (obdobně jako u předběžného opatření) „dočasná úprava poměrů“. Proto se uplatní pouze v první fázi insolvenčního řízení, tj. od podání insolvenčního návrhu do rozhodnutí o úpadku dlužníka, kdy funkce předběžného správce v souladu s § 27 odst. 2 IZ zaniká.

 

Vymezení činnosti předběžného správce

Předběžný správce vykonává podle § 27 odst. 2 IZ činnosti

a) stanovené v insolvenčním zákoně, a to např.

- zjišťování a zajišťování dlužníkova majetku, přezkoumání dlužníkova účetnictví ( § 112 odst. 3 IZ),

- poskytování souhlasu dlužníkovi při nakládání s majetkovou podstatou

( § 113 IZ),

- přijímání plnění od osob, které mají závazky vůči dlužníku ( § 113 odst. 1

IZ),

- provádění vlastních šetření o tom, zda do majetkové podstaty nepatří i jiné věci, práva, pohledávky a majetkové hodnoty než ty, které dlužník uvedl v seznamu majetku ( § 211 odst. 2 IZ);

b) uložené mu insolvenčním soudem

- rozsah těchto práv a povinností (vymezených v rozhodnutí o ustanovení předběžného správce) nesmí být širší než u insolvenčního správce po rozhodnutí o úpadku.

 

Ustanovení předběžného správce

Insolvenční soud ustanoví předběžného správce v rámci předběžného opatření postupem dle § 82 odst. 2 písm. a) IZ, a to

1) jen na návrh přihlášeného věřitele v případě uvedeném v § 84 odst. 2 IZ, kdy o úpadku dlužníka - podnikatele zatím nelze rozhodnout, neboť ČNB pozastavila obchodování se všemi investičními nástroji na regulovaném trhu podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu,

2) bez návrhu ve všech ostatních případech.

IZ přitom rozlišuje případy, kdy ustanovení předběžného správce závisí na úvaze insolvenčního soudu (fakultativní ustanovení) a případy, kdy insolvenční soud předběžného správce musí ustanovit (obligatorní ustanovení).

 

Fakultativní ustanovení předběžného správce

Insolvenční soud může podle § 112 odst. 2 IZ ustanovit předběžného správce např. jestliže

a) vyhlásil moratorium dle § 118 IZ,

b) je vhodné předběžně zjistit a zajistit rozsah majetkové podstaty, anebo jsou-li zde jiné, stejně závažné důvody ( § 112 odst. 2 IZ -k tomu viz též část 4/3.1.2).

 

Povinné ustanovení předběžného správce

V některých případech však nemá insolvenční soud prostor pro úvahu, zda předběžného správce ustanoví, či nikoli. Jde o situace, kdy insolvenční zákon nově zavádí povinnost soudu ustanovit předběžného správce. Je tomu tak např.

- navrhne-li to přihlášený věřitel v období, kdy nelze rozhodnout o úpadku dlužníka ( § 84 odst. 2 IZ);

- v rámci rozhodnutí o předběžném opatření, jímž je dlužník omezen v nakládání s majetkovou podstatou v širším rozsahu, jako by tomu bylo, kdyby bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka ( § 112 odst. 1 IZ) - k tomu viz též část 4/3.1.2;

- v rámci rozhodnutí o předběžném opatření k zajištění rozsahu majetkové podstaty ( § 113 IZ) - k tomu viz též část 4/3.1.2;

- v rámci rozhodnutí o vyhlášení moratoria, navrhne-li to dlužník nebo věřitelé dlužníka, kteří nepodepsali prohlášení podle § 116 odst. 2 IZ a jejichž pohledávky, počítané podle výše, činí alespoň desetinu pohledávek věřitelů, které dlužník uvedl v seznamu závazků ( § 123 odst. 1 IZ) - k tomu viz též část 4/4.3.1.1.

 

 

Záloha na náklady předběžného správce

Insolvenční soud je oprávněn uložit věřitelům, kteří nejsou insolvenčními navrhovateli a kteří navrhli ustanovit předběžného správce dle § 123 odst. 1 IZ (v souvislosti s vyhlášením moratoria) nebo dle § 84 odst. 2 IZ (kdy nelze o úpadku dlužníka -podnikatele rozhodnout z důvodu uvedeného v § 84 odst. 1 IZ), aby ve stanovené lhůtě zaplatili zálohu na náklady předběžného správce (v tomto směru se přiměřeně užijí ustanovení § 108 IZ o záloze na náklady insolvenčního řízení - viz část 4/2.2.)

 

Výběr osoby předběžného správce

Konkrétní osobu předběžného správce (obdobně jako v případě insolvenčního správce) určuje předseda příslušného insolvenčního soudu ( § 25 odst. 1 IZ) - viz část 3/3.2. Proti rozhodnutí insolvenčního soudu o ustanovení takto určeného předběžného správce se mohou předběžný správce, dlužník a věřitelé odvolat, avšak pouze z důvodů vymezených v § 26 IZ, tj. že ustanovený předběžný správce nesplňuje podmínky pro ustanovení do funkce nebo že není nepodjatý (viz část 3/3.2).

 

Judikatura

K potřebě řádného odůvodnění usnesení o ustanovení předběžného správce se vyjádřil Vrchní soud v Praze v usnesení sp.zn. KSUL 43 INS 8520/2009, 1 VSPH 216/2011-A ze dne 2. 3. 2011 (citace z odůvodnění):

„Ačkoli je usnesení o ustanovení předběžného správce rozhodnutím nemeritorním, nejde o usnesení, jímž by se upravovalo řízení, ani o usnesení vydávané v rámci dohlédací činnosti insolvenčního soudu dle § 11 IZ. Tímto usnesením soud ve smyslu § 10 písm. a) IZ rozhoduje o omezení dlužníka, pokud jsou k tomu vzhledem k okolnostem věci splněny podmínky vymezené v § 112 IZ. Odtud plyne, že proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání a že ovšem také - s ohledem na povahu věci - nelze dovodit, že jde o rozhodnutí, jež by nebylo nutno odůvodnit. Z uvedených důvodů je namístě závěr, že rozhodnutí o ustanovení předběžného správce dle § 112 IZ musí být odůvodněno, a to způsobem zákonem předepsaným (dle § 157 odst. 2 ve spojení s § 167 odst. 2 OSŘ) tak, aby z něj bylo patrné, z jakých konkrétních skutkových a právních závěrů soud při svém závěru o důvodech ustanovení předběžného správce vycházel, a na jakém podkladě tyto závěry učinil“.

 

K podmínkám ustanovení předběžného správce ke zjištění a zajištění majetkové podstaty dle § 112 odst. 2 IZ se vyjádřil Vrchní soud v Praze např. v těchto rozhodnutích:

1) usnesení sp. zn. MSPH 94 INS 9389/2009, 2 VSPH 222/2010-A ze dne 29. 4. 2010 (citace z odůvodnění):

„Stejně jako soud prvního stupně je v daném případě i odvolací soud toho názoru, že ustanovení předběžného správce za účelem zajištění a zjištění majetku dlužníka bylo v daném případě namístě. Skutečnost, že část majetkové podstaty se z důvodu dlužníkem zpochybňovaného zadržovacího práva nachází v dispozici navrhujících věřitelek, sama o sobě vzbuzuje potřebu zajistit ji tak, aby v případě, že bude rozhodnuto o úpadku dlužníka (popř. o prohlášení konkursu na jeho majetek), mohla být zapsána do soupisu jeho majetkové podstaty, a aby o tom, zda z eventuálního výtěžku zpeněžení budou uspokojeny toliko navrhující věřitelky nebo i další věřitelé bylo rozhodnuto způsobem uvedeným IZ. Přitom není vyloučeno, aby předběžná správkyně poté, co přezkoumá dlužníkovo účetnictví, vyhověla jeho požadavku a vydala mu jeho účetní či jinou dokumentaci. Námitku podjatosti vznesenou proti předběžné správkyni Ing. J.D. považuje odvolací soud za neopodstatněnou. Důvodem k jejímu vyloučení totiž nejsou okolnosti, které spočívají v jejím

Nahrávám...
Nahrávám...