dnes je 3.7.2022

Input:

Přeměna reorganizace v konkurs

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.7.9.2
Přeměna reorganizace v konkurs

Přeměna reorganizace v konkurs

 

Dalším ze způsobů skončení reorganizace je její přeměna v konkurs, k níž může dojít pouze rozhodnutím insolvenčního soudu.

 

Podmínky přeměny reorganizace v konkurs

Podmínky pro rozhodnutí insolvenčního soudu o přeměně reorganizace v konkurs jsou taxativně uvedeny v § 363 odst. 1 IZ. Insolvenční soud takto rozhodne:

a) vždy na návrh dlužníka, pokud byla reorganizace povolena na jeho návrh, a to bez jednání,

b) pokud oprávněná osoba (tj. dlužník nebo věřitel) nesestavila ve stanovené lhůtě reorganizační plán, nebo pokud jej vzala zpět, a to bez jednání,

c) pokud insolvenční soud reorganizační plán zamítl a oprávněným osobám již uplynula lhůta k předložení nového reorganizačního plánu, a to bez jednání,

d) pro chování dlužníka spočívající buď

- v neplnění jeho podstatných povinností stanovených reorganizačním plánem (příp. ukáže-li se, že podstatnou část tohoto plánu nebude možné plnit), nebo

- v prodlení dlužníka s placením úroků přirůstajících k pohledávkám zajištěných věřitelů ode dne následujícího po dni rozhodnutí o povolení reorganizace ( § 171 odst. 4 IZ), nebo

- v ukončení podnikání dlužníka po schválení reorganizačního plánu, ačkoli podle reorganizačního plánu měl podnikat, v těchto případech vždy po jednání.

O přeměně reorganizace v konkurs však může insolvenční soud rozhodnout pouze do okamžiku, dokud nebyl reorganizační plán v podstatných bodech splněn ( § 363 odst. 4 IZ arg. a contrario).

 

Projednání věci

K jednání o přeměně reorganizace v konkurs předvolá insolvenční soud vždy dlužníka, navrhovatele reorganizace, insolvenčního správce a věřitelský výbor, jimž insolvenční soud rozhodnutí zvlášť doručí. Tyto osoby mohou proti rozhodnutí insolvenčního soudu o přeměně reorganizace v konkurs podat odvolání ( § 363 odst. 3 IZ).

 

Účinky rozhodnutí

Rozhodnutím insolvenčního soudu o přeměně reorganizace v konkurs nastávají účinky spojené s prohlášením konkursu (podrobněji viz část 7/3). Insolvenční soud však může ve svém rozhodnutí stanovit podmínky přeměny jinak a účinky spojené s prohlášením konkursu tak vyloučit či modifikovat. Tímto rozhodnutím se rovněž ruší zákaz započtení pohledávek uvedený v § 324 odst. 3 IZ (viz § 363 odst. 5 IZ, část 8/4.3); tento účinek platí až od účinnosti novely IZ, která byla provedena zákonem č. 217/2009 Sb, tj. od 20.7.2009.

 

Judikát

K problematice podmínek pro rozhodnutí o přeměně řešení dlužníkova úpadku reorganizací na řešení konkursem se vyslovil Vrchní soud v Praze v usnesení sp.zn. KSUL 45 INS 798/2009, 3 VSPH 705/2011-B-106 ze dne 22. 7. 2011, sp.zn. následovně (citace z odůvodnění):

„Ustanovení § 363 odst. 1 IZ upravuje případy, kdy k přeměně může dojít již v době, kdy reorganizační plán schválen podle § 348 IZ ještě nebyl, jak tomu je v případech pod písm. a), b), c), přičemž zákon k rozhodnutí o přeměně reorganizace v konkurs nevyžaduje nařízení jednání, neboť objektivně tu nejsou podmínky pro její pokračování. Zároveň jsou upraveny důvody pro přeměnu reorganizace v konkurs, jež nastanou v důsledku jednání dlužníka, přičemž důvod podle písm. e) může nastat jak před schválením reorganizačního plánu, tak po jeho schválení, zatímco důvody podle písm. d) a f) pak mohou nastat jen poté, co byl reorganizační plán již schválen. Povaha těchto důvodů, tkvící v dlužníkově chování, nachází výraz v požadavku zákona, aby rozhodnutí o přeměně bylo učiněno při jednání.

V posuzovaném případě odvolací soud dospěl k závěru, že „podmínky pro rozhodnutí o přeměně řešení dlužníkova úpadku reorganizací na řešení konkursem z důvodů uvedených insolvenčním soudem nenastaly. Nebyl naplněn důvod podle § 363 odst. 1 písm. b) IZ, neboť reorganizační plán byl sestaven a oprávněná osoba jej nevzala zpět, ani podle § 363 odst. 1 písm. d) IZ, neboť reorganizační plán nebyl dosud schválen a dlužník tak nemohl porušovat své povinnosti při jeho provádění. Naplněny však nebyly ani důvody další; důvod přeměny podle § 363 odst. 1 písm. c) IZ předpokládá, že o reorganizačním plánu bylo rozhodnuto tak, že se neschvaluje ( § 351 IZ) a že oprávněným osobám ( § 339 odst. 6 IZ) uplynula lhůta k jeho předložení, k čemuž dosud nedošlo, důvod přeměny podle § 363 odst. 1 písm. e) IZ nebyl tvrzen a nepřichází v úvahu ani přeměna podle § 363 odst. 1 písm. a) IZ, neboť dlužník, který navrhl povolení reorganizace, přeměnu nenavrhl.

Odvolací soud konstatuje, že insolvenční soud napadené rozhodnutí opětovně postavil na důvodech

Nahrávám...
Nahrávám...