Přihláška a její náležitosti

Přihláška a její náležitosti

 

Formulář

Přihláška pohledávky je podle § 2 písm. h) IZ procesním úkonem, kterým věřitel uplatňuje uspokojení svých práv v insolvenčním řízení. Přihláška pohledávky se podává u insolvenčního soudu výhradně na předepsaném formuláři, a to ve dvojím vyhotovení. Náležitosti přihlášky předepisuje § 21 vyhl. č. 311/2007 Sb. Formulář včetně návodu na jeho vyplnění je veřejnosti bezplatně zpřístupněn na www.insolvencni-zakon.cz . Znění formuláře neleznete ZDE . Pro hromadnou přihlášku pohledávek je možno použít zvláštní formulář , jehož znění lze nalézt na stránkách www.insolvencni-zakon.cz .

 

Nedodrží-li věřitel tuto zvláštní formu podání a přihlášku pohledávky nepodá na formuláři, ale učiní tak běžným podáním, jak tomu byl navyklý podle úpravy obsažené v ZKV, půjde o vadu přihlášky, kterou insolvenční správce odstraňuje postupem podle § 188 odst. 2 IZ. (k odstraňování vad přihlášek a následkům neodstranění vad viz část 5/2.3.). Poznamenáváme, že požadavek podání učiněného na předepsaném formuláři stanoví IZ i pro návrh na povolení oddlužení, kde se absence této zvláštní formy podání projevuje rovněž jako odstranitelná vada podání - viz část 9/2.2.

 

Judikát k nedostatku formy přihlášky

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSCB 27 INS 1466/2008, 1 VSPH 180/2008, ze dne 8.10.2008 dospívá k těmto závěrům:

I. Procesní úkon - podání, které je podle svého obsahu přihláškou pohledávky, avšak není podáno na předepsaném formuláři, je podáním vadným ve smyslu § 188 odst.1 IZ, nikoliv procesně neúčinným.

II. K odstranění vadnosti přihlášky je určen postup podle § 188 odst.2 IZ; insolvenční správce výslovně uvede v čem její vadnost spočívá, tedy zde v nedodržení předepsané formy, vyzve věřitele, aby vytčený nedostatek v zákonné lhůtě odstranil, a současně ho poučí o tom, jak postupovat, a jaký následek je s případným nesplněním této výzvy spojen.

III. Podání, které je vadné pro nedostatek předepsané formy a které je jednoznačně identifikovatelné co do svého obsahu, má ty právní následky, které zákon spojuje s podáním bezvadným (zde s přihláškou řádně podanou na formuláři) za předpokladu, že bylo své vadnosti zbaveno. Přitom současně platí, že postup podle § 43 odst.2 o.s.ř. (resp. v poměrech insolvenčního zákona podle § 188 odst.2 IZ) vede k tomu, že podání, jehož vady byly odstraněny, má zákonem předvídané účinky ke dni, kdy bylo vůči soudu učiněno.

 

Způsob podání přihlášky

Přihlášku pohledávky jako jiné podání soudu lze insolvenčnímu soudu doručit osobně do podatelny, prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, faxem, elektronicky (e-mailem) nebo do datové schránky.

I pro přihlášku platí § 42 odst. 3 OSŘ a přihlášku doručenou insolvenčnímu soudu telefaxem nebo v elektronické podobě, je třeba ve procesní lhůtě tří dnů doplnit předložením jejího originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. V případě podání v elektronické podobě opatřeného zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu (§ 42 odst. 5 OSŘ).

Nutno zdůraznit, že za podmínek stanovených v § 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů má úkon učiněný vůči soudu prostřednictvím datové schránky stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, a žádného jeho doplnění dle § 42 odst. 3 OSŘ tedy není zapotřebí.

 

Nakládáním s elektronickými podáními - ve vztahu k přihlášce pohledávky - se podrobně zabýval Vrchní soud v Praze se v usnesení ze dne 11. 2. 2010, sp.zn. KSPL 20 INS 4908/2008, 1 VSPH 465/2009-P48. Dospěl zde také k závěru, že věřitel, který ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku podal přihlášku pohledávky prostřednictvím elektronické pošty, avšak z hlediska formy tohoto podání bez zaručeného elektronického podpisu, tedy jako tzv.běžné podání v elektronické podobě, byl dle § 42 odst. 3 OSŘ. povinen doplnit je předložením jeho originálu nebo písemného podání shodného znění, popř. podáním v elektronické podobě se zaručeným elektronickým podpisem, nejpozději do tří dnů, neboť jinak se k takovému podání nepřihlíží. Uvedená lhůta k doplnění podání stanovená počtem tří kalendářních dnů je lhůtou procesněprávní. Pokud by věřitel doplnil své elektronické podání až po uplynutí této lhůty, nešlo by již o doplnění přihlášky podané elektronicky, ale o samostatné podání - přihlášku, jejíž včasnost z hlediska stanovené lhůty pro podání přihlášky by tak bylo nutno posuzovat samostatně, bez zřetele k původnímu elektronickému podání, k němuž - nebylo-li včas doplněno - nelze přihlížet.

 

K podání přihlášky prostřednictvím datové schránky se vyslovil Vrchní soud v Praze v usnesení sp.zn. KSCB 25 INS 1903/2010, 3 VSPH 605/2010-P10-10 ze dne 30. 5. 2011, uveřejněném pod č. 135/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Přihláška pohledávky je podáním věřitele, které v případě, že bylo odesláno z datové schránky tohoto věřitele do datové schránky příslušného soudu osobou uvedenou v § 18 odst. 1 až 4 zák. č. 300/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů- má z hlediska úpravy obsažené v ustanovení § 18 odst. 2 tohoto zákona stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný.

Z odůvodnění tohoto rozhodnutí je pak vhodné ocitovat:

 

„Jak vyplývá z úpravy v ustanovení § 42 odst. 3 a 5 o.s.ř. a též z úpravy v ustanovení § 2 písm. a) a b) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, podání učiněné v elektronické podobě, které nebylo opatřeno zaručeným elektronickým podpisem, může být podepsáno buď elektronickou značkou nebo „obyčejným" elektronickým podpisem. V těchto případech však podání musí být - s výjimkou podání učiněného prostřednictvím datové schránky - doplněno písemným podáním shodného znění nebo podáním shodného znění učiněného v elektronické podobě opatřeným zaručeným elektronickým podpisem anebo podáním učiněným prostřednictvím datové schránky, obsahuje-li podání návrh ve věci samé nebo stanovil-li to soud (jinak se k takovému podání nepřihlíží).

Podle ustanovení § 18 odst. 1 a 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky. Úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 cit. zák. nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.

Z uvedené úpravy plyne, že podání, které bylo vůči soudu v podobě datové zprávy učiněno z datové schránky, je řádně podepsáno, jestliže je učinila (v dané věci za právnickou osobou) buď osoba s originálním oprávněním uvedená v ustanovení § 8 odst. 1 až 4 cit. zák. anebo osoba pověřená. Jinak řečeno, podpis na listině u podání učiněného písemně nebo ústně do protokolu, resp. zaručený elektronický podpis u elektronického podání, je u datové zprávy odeslané z datové schránky nahrazen náležitou identifikací příslušné osoby, která vůči soudu učinila podání prostřednictvím datové schránky".

 

 

Obsahové náležitosti

Přihláška pohledávky je podáním k soudu, proto musí mít obecné náležitosti pro takové podání předepsané § 42 odst. 4 OSŘ. Vedle těchto obecných náležitostí musí dle § 174 IZ obsahovat náležitosti předepsané insolvenčním zákonem. Tedy musí obsahovat ( viz § 21 vyhl č. 311/2007 Sb.):

a) označení "Přihláška pohledávky",

b) označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno, pokud není přihláška podávána zároveň s insolvenčním návrhem,

c) označení dlužníka,

d) označení věřitele včetně adresy pro doručování, pokud je odlišná od bydliště nebo sídla věřitele,

e) bližší údaje o smlouvě nebo jiné skutečnosti, která je důvodem vzniku pohledávky, včetně vylíčení skutečností rozhodných pro vznik pohledávky,

f) údaje, zda pohledávka či její část je vykonatelná,

g) údaj o pořadí pohledávky, přičemž

a. u zajištěných pohledávek obsahuje přihláška pohledávky popis právní skutečnosti, na jejímž základě vzniklo zajištění, rozhodné právo, jímž se zajištění řídí, popis majetku majetkové podstaty, k němuž bylo zajištění zřízeno (ke specifikaci předmětu zajištění viz níže), údaj o tom, zda byla uzavřena dohoda o pořadí uspokojení zajištěných věřitelů podle § 299 odst. 1 IZ, a údaj o tom, zda věřiteli vzniká nárok na úrok podle § 171 IZ, a pokud ano, způsob výpočtu tohoto úroku,

b. u nezajištěných pohledávek obsahuje přihláška pohledávky údaje o tom, zda takové pohledávky jsou zajištěny majetkem jiných osob, než je dlužník, s uvedením předmětu, ohledně nějž bylo zajištění zřízeno, jeho vlastníka a datu zřízení zajištění takového majetku, nebo zda takové pohledávky jsou zajištěny ručením jiné osoby s uvedením ručitele a data vzniku ručení,

c. u podřízených pohledávek údaje o jejich podřízenosti,

h) údaj o povaze pohledávky, tedy údaje o tom, zda jde o pohledávku peněžitou nebo nepeněžitou, podmíněnou nebo nepodmíněnou, pohledávku splatnou nebo nesplatnou, pohledávku vyjádřenou v českých korunách nebo v cizí měně. Pokud je pohledávka vyjádřena v cizí měně, obsahuje přihláška pohledávky popis způsobu přepočtu pohledávky na české koruny a použitého směnného kurzu. Podle § 175 IZ musí být pro přepočet na českou měnu použit kurz devizového trhu vyhlášený ČNB v den zahájení insolvenčního řízení, a stala-li se pohledávka splatnou dříve, bude použit kurz vyhlášený v den její splatnosti. Pro přepočet pohledávek v cizích měnách, pro něž ČNB nevyhlašuje kurz devizového trhu, se použije střední kurz centrální banky příslušné země, popř. aktuální kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo k euru.

i) údaj o výši pohledávky, a to

a. údaj o celkové výši jistiny pohledávky; pokud je pohledávka nepeněžitá, obsahuje přihláška pohledávky popis postupu, který byl použit pro vyčíslení pohledávky,

b. údaj o celkové výši přihlášeného příslušenství, jehož uspokojení není vyloučeno podle § 170 IZ, včetně způsobu jeho výpočtu s rozlišením jednotlivých druhů příslušenství (pokud věřitel řádně a včas přihláškou neuplatní jednotlivé druhy příslušenství, nelze tento nedostatek dodatečně napravit změnou přihlášky s odkazem na § 192 odst. 2 IZ; k tomu viz výklad níže a rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSPA 48 INS 1646/2008, 1 VSPH 275/2008 ze dne 13. 2. 2009),

j) prohlášení o pravdivosti údajů uvedených v přihlášce pohledávky,

k) seznam příloh přihlášky pohledávky,

l) údaje o osobě, která přihlášku pohledávky podepsala, jde-li o osobu odlišnou od osoby věřitele,

m) datum a podpis.

 

Označení věřitele a dlužníka
Fyzická osoba se v přihlášce označuje jménem, příjmením, datem narození, rodným číslem, pokud bylo přiděleno, a bydlištěm, fyzická osoba - podnikatel dále identifikačním nebo jiným registračním číslem a zahraniční fyzická osoba státní příslušností. Právnická osoba se označuje obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním nebo jiným registračním číslem, u zahraničních právnických osob rovněž uvedením právního řádu, podle něhož byla založena. Je-li věřitelem stát, obsahuje přihláška pohledávky označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.

 

Důvod pohledávky

Požadavek § 174 odst. 2 IZ, aby věřitel uvedl v přihlášce důvod vzniku pohledávky (důvod požadovaného plnění), je splněn tím, že věřitel úplně a určitě vylíčí skutečnosti, z nichž pohledávku dovozuje (na nichž se pohledávka zakládá). Není povinností věřitele, aby uplatněný nárok též podřadil pod konkrétní zákonné ustanovení (právně ho kvalifikoval), a současně platí, že omezí-li se v přihlášce jen na tuto právní kvalifikaci (bez uvedení rozhodných okolností vzniku pohledávky), důvod pohledávky není řádně uveden. Nutno vzít také v úvahu, že věřitel se v právní kvalifikaci nároku může mýlit a např. nesprávně dovozovat, že titulem jeho pohledávky je smlouva, ačkoli smlouva ve skutečnosti řádně uzavřena nebyla nebo je neplatná a k plnění tak došlo bez právního důvodu, což je skutečnost zakládající nárok na vydání tohoto plnění jako bezdůvodného obohacení (jde o pohledávku z tohoto titulu). Je tedy zřejmé, že bez řádného vylíčení rozhodných okolností vzniku přihlášené pohledávky, jímž věřitel plní své břemeno tvrzení, není její důvod řádně vymezen a nelze tak ani posoudit (přezkoumat), zda je tento nárok po právu. Týmž požadavkům na vymezení důvodu pohledávky musí vyhovovat i incidenční žaloba o určení pravosti či výše přihlášené popřené pohledávky (viz část 5/4.2 s judikaturou).

 

Povinnost uvést v přihlášce důvod pohledávky stíhá věřitele i v případě, že jeho pohledávka je vykonatelná. Jak plyne z usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSPL 54 INS 3007/2009, 1 VSPH 701/2009-P10 ze dne 2. 12. 2009, tvrzení o důvodu vzniku vykonatelné pohledávky lze v přihlášce pohledávky založit též na rozhodnutí, smíru nebo listině, pro kterou se pohledávka stala vykonatelnou. Jde-li o rozhodnutí či jiný titul, který je výsledkem důkazního řízení před soudem či správním úřadem, je pohledávka co do důvodu svého vzniku dostatečně individualizována uloženou povinností k zaplacení peněžité částky ( § 172 odst.1 OSŘ) na základě skutečností, které se podávají z odůvodnění těchto rozhodnutí. Je-li titulem vykonatelné pohledávky platební rozkaz, pak lze důvod vzniku pohledávky též doložit žalobou (rozkazní žalobou), jelikož jen z ní se ve smyslu ustanovení § 172 odst.1 o.s.ř. podávají skutečnosti, z nichž vyplývá uplatněné a posléze platebním rozkazem přiznané právo.

 

Pořadí pohledávky

Pořadí pohledávek v insolvenčním řízení vyplývá ze způsobu, jakým se v insolvenčním řízení uspokojují. Z toho hlediska může jít buď o pohledávky zajištěné (mající v insolvenčním řízení právo na uspokojení ze zajištění - viz část 5/1.4) nebo o pohledávky nezajištěné (viz část 5/1.5).

Specifické pořadí při uspokojení mají pohledávky uvedené v § 172 IZ - podřízené pohledávky a pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající jejich účasti ve společnosti nebo družstvu, které se uspokojují až po uhrazení všech pohledávek, jichž se insolvenční řízení týká (pohledávek nevyloučených z uspokojení v tomto řízení).

Zajištěnými věřiteli jsou věřitelé, kteří mají svoje pohledávky - lhostejno zda vůči dlužníku nebo jiné osobě - zajištěny majetkem náležejícím do majetkové podstaty, a to některým ze způsobů vymezených v dle § 2 písm. g) IZ, tj. zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy (podrobně viz část 5/1.4)

Tito zajištění věřitelé mohou být v insolvenčním řízení ze zajištění uspokojeni, jen pokud se práva na uspokojení z tohoto zajištění dovolají (v přihlášce je uplatní) - § 166 IZ. Takto se přihlašují jak zajištění věřitelé, jejichž pohledávka zajištěná majetkem náležejícím do majetkové podstaty směřuje vůči tomuto dlužníku, tak, zajištění věřitelé, jejichž pohledávka zajištěná majetkem náležejícím do majetkové podstaty směřuje vůči osobě od něj odlišné.

V přihlášce pohledávky je zajištěný věřitel - vedle specifikace zajištěné pohledávky - povinen uvést druh toho zajištění a dobu jeho vzniku ( § 174 odst. 3 IZ). Tyto náležitosti pak vyhláška č. 311/2007 Sb. rozvádí pro formulář přihlášky ohledně pohledávek zajištěných majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka, v § 21 odst. 1 písm. g), bodu 1. tak, že je třeba popsat právní skutečnosti, na jejichž základě vzniklo zajištění, uvést rozhodné právo, jímž se zajištění řídí, popis majetku majetkové podstaty, k němuž bylo zajištění zřízeno, údaj o tom, zda byla uzavřena dohoda o pořadí uspokojení zajištěných věřitelů podle § 299 odst. 1 IZ a způsob výpočtu úroku podle § 171 IZ pro případ, že na něj věřiteli v řízení vznikne nárok. Náležitosti popisu zajištění u pohledávek zajištěných jinak než majetkem náležejícím do majetkové podstaty dlužníka vymezuje § 21 odst. 1 písm. g) bod 2 cit. vyhlášky. Není -li snad pohledávka zajištěna v celé své výši, je samozřejmé, že zajištěný věřitel musí v přihlášce uvést, do jaké jiné (menší) výše je jeho pohledávka zajištěna.

 

Pokud jsou předmětem zajištění nemovitosti, nepostačí při jejich specifikaci pouze odkaz na příslušný list vlastnictví, ale jednotlivé nemovitosti musí být vyjmenovány a musí být označeny způsobem předepsaným v § 5 zák. č. 344/1992 Sb., katastrální zákon v platném znění, tedy

a) pozemky parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách, též údajem, zda se jedná o pozemkovou nebo stavební parcelu,

b) pozemky, které jsou evidovány zjednodušeným způsobem ( § 29 odst. 3), parcelním číslem podle dřívější pozemkové evidence s uvedením, zda se jedná o parcelní číslo podle pozemkového katastru, přídělového operátu nebo scelovacího operátu, a s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží,

c) budovy označením pozemku, na němž jsou postaveny, číslem popisným nebo evidenčním, případně, pokud se číslo popisné ani evidenční budově nepřiděluje, způsobem jejího využití a v případě budov s číslem popisným či evidenčním též příslušností budovy k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozemek, na kterém je budova postavena,

d) rozestavěné budovy označením pozemku, na němž jsou rozestavěny, a označením, že se jedná o rozestavěnou budovu,

e) byty a nebytové prostory označením budovy, 2) v níž jsou vymezeny, číslem bytu nebo nebytového prostoru a pojmenováním nebytového prostoru, popřípadě popisem umístění v budově, pokud nejsou byty a nebytové prostory očíslovány,

f) rozestavěný byt a nebytový prostor označením pozemku, na němž je dům s byty a nebytovými prostory rozestavěn, číslem bytu nebo nebytového prostoru a pojmenováním nebytového prostoru, popřípadě popisem umístění v rozestavěném domě s byty a nebytovými prostory, pokud nejsou byty a nebytové prostory očíslovány, a označením, že se jedná o rozestavěný byt nebo nebytový prostor.

 

Týmž požadavkům na musí vyhovovat i incidenční žaloba o určení práva ze zajištění přihlášené pohledávky ( viz část. 5/4.2)

 

Pozor na rozlišení jednotlivých pohledávek v přihlášce!

Každou samostatnou pohledávku, která je vymezena vlastním důvodem vzniku a výší, je povinen věřitel včas uplatnit v insolvenčním řízení přihláškou. Zdůrazňujeme, že řečené se vztahuje i na případ, kdy věřitel do insolvenčního řízení přihlašuje jak pohledávku dlužné jistiny, tak i její příslušenství dle § 121 odst. 3 ObčZ, jímž jsou úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky (typicky pravomocně přiznané náklady soudního či jiného řízení), když i tyto nároky představují ve smyslu výše uvedeného samostatné pohledávky - viz první z níže uvedených judikátů) .

 

Změna výše, důvodu či pořadí přihlášené pohledávky

IZ ve znění účinném do 30. 3. 2011 (do jeho změny provedené zákonem č. 69/2011 Sb.) v § 192 odst. 2 věřiteli umožňoval, aby do přezkoumání jím přihlášené pohledávky, dokud nebyla zjištěna nebo účinně popřena, změnil důvod vzniku přihlašované pohledávky, její výši nebo pořadí. Od 31. 3. 2011 byla tato úprava novelizována tak, že podle stávajícího odst. 4…