Princip
soukromého věřitele - otázky veřejné podpory v souvislosti s odpisem
procentuální části daňového dluhu v rámci insolvenčního řízení
Z hlediska pozice správních orgánů (v procesním
postavení správce daně) v procesu reorganizace a s tím souvisejícího
schvalování reorganizačního plánu je třeba poznamenat, že právě
v souvislosti se sanačním způsobem řešení dlužníkova úpadku nabývá na svém
významu otázka aplikace principu soukromého věřitele. Orgány veřejné moci se
totiž v případě insolvenčního řízení dostávají nezřídka do situace, kdy
v tomto řízení vystupují v pozici věřitelů. Typickým příkladem je pak
finanční úřad, celní úřad, správa sociálního zabezpečení apod.
Má-li být respektován, tedy i realizován, princip
soukromého věřitele, pak je třeba identifikovat, zda bylo určité opatření veřejné
instituce v pozici věřitele provedeno v souladu s principy běžnými
v rámci tržního prostředí - tedy, zda by se soukromý věřitel zachoval
stejným způsobem jako věřitel, který je v pozici orgánu veřejné moci, např.
při rozhodování, zda podpořit sanační způsob řešení úpadku dlužníka (nejčastěji
reorganizaci) anebo naopak směřovat k likvidačnímu způsobu řešení dlužníkova
úpadku, tj. ke konkursu. V konečném důsledku musí věřitel v pozici
orgánu veřejné moci přihlížet k tomu, zda získá v případě jiného způsobu
řešení úpadku než je forma konkursu (typicky reorganizace) minimálně stejně
tolik, jako v případě, že by se řešení této situace odehrálo na bázi
konkursu.
Při tomto nelehkém rozhodování správních orgánů hraje
důležitou roli jednak zpráva o reorganizačním plánu, reorganizační plán a rovněž
i znalecký posudek. Pro hlasování o reorganizačním plánu musí proto věřitel,
který je v pozici orgánu veřejné moci, a navíc je ze zákona pověřen
správou některých pohledávek státního rozpočtu, mít dostatečně relevantní
informace, aby si mohl o celkové hospodářské situaci dlužníka udělat dostatečný
úsudek, a pro reorganizační plán poté i případně na základě těchto skutečností
i hlasovat. Věřitel s veřejnoprávní pohledávkou proto musí vždy přihlédnout
k tomu, který z navrhovaných způsobů řešení úpadku je pro něj výhodnější,
a při svém rozhodování taktéž přihlédne k tomu, zda má v tomto řízení
přednostní resp. privilegované postavení podle platné právní úpravy a zda lze přesně
stanovit předpokládanou délku tohoto řízení.
Nelze opomenout hledisko délky trvání všech zákonem
stanovených způsobů řešení úpadku a jejich následného vlivu na oddálení
navrácení dlužných částek např. do státního rozpočtu - toto je faktor, který může
v případě dlouhotrvajícího řízení ovlivnit zejména jejich hodnotu. Délka
insolvenčního řízení má pak v…