Přípustné riziko jako okolnost vylučující protiprávnost činu
Zákonné vymezení přípustného rizika
Trestní zákoník nově výslovně upravuje přípustné riziko jako
jednu z okolností vylučujících protiprávnost činu (vedle krajní nouze,
nutné obrany, svolení poškozeného a oprávněného použití zbraně - viz § 28 až § 32 TrZ). Trestní zákoník především v podstatě v souladu s dřívějšími závěry trestněprávní
nauky pozitivně vymezuje, co se chápe přípustným rizikem. Podle § 31 odst. 1 TrZ trestný čin nespáchá, kdo v souladu s dosaženým stavem poznání a
informacemi, které měl v době svého rozhodování o dalším postupu, vykonává v
rámci svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce společensky prospěšnou činnost,
kterou ohrozí nebo poruší zájem chráněný trestním zákonem, nelze-li společensky
prospěšného výsledku dosáhnout jinak. Zároveň se v ustanovení § 31 odst.
2 TrZ vymezují podmínky, kdy nejde o přípustné riziko, a to jestliže
taková činnost ohrozí život nebo zdraví člověka, aniž by jím byl dán
k ní v souladu s jiným právním předpisem souhlas, nebo výsledek, k němuž
směřuje, zcela zřejmě neodpovídá míře rizika, anebo provádění této činnosti
zřejmě odporuje požadavkům jiného právního předpisu, veřejnému zájmu,
zásadám lidskosti nebo se příčí dobrým mravům.
Z ustanovení § 31 TrZ o přípustném riziku lze - i se zaměřením na hospodářskou sféru a
podnikání - vyvodit následující podmínky přípustného rizika jako
okolnosti vylučující protiprávnost činu:
a) musí
jít o postup směřující k dosažení společensky prospěšného výsledku rizikového jednání,
b) je
třeba respektovat zájmy chráněné trestním zákonem, zejména život a
zdraví lidí a majetek,
c) rizikové
jednání je nutno chápat jako subsidiární, tj. takové, že společensky žádoucího
cíle nelze dosáhnout bez podstoupení rizika,
d) musí
být úměrný vztah mezi očekávaným přínosem rizikového jednání a hrozící
ztrátou (škodou),
e) je
třeba učinit vše k minimalizaci možných ztrát (škod),
f) je nezbytné vyloučit škody na životě a zdraví dotčených osob, přičemž ohrožení života nebo zdraví není možné bez souhlasu oprávněné osoby daného v souladu s příslušným právním předpisem,
g) je
třeba zajistit optimální informovanost jednající osoby a dodržet postup „lege
artis“ při rizikovém jednání,
h) k
rizikovému jednání je oprávněna jen oprávněná osoba při výkonu určitého
zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce,
i) ch) musí být soulad rizikového jednání s
požadavky příslušných právních norem, které přicházejí v úvahu,
j) rizikové jednání nelze podstoupit, pokud
by to bylo v rozporu s veřejným zájmem, zásadami lidskosti nebo s dobrými
mravy.
Přípustné riziko se sice v praxi orgánů činných v trestním řízení
vyskytuje jen velmi sporadicky, ale jeho výslovná úprava v trestním
zákoníku může vyvolávat úvahy, zda a do jaké míry lze považovat za přípustné
riziko jako okolnost vylučující protiprávnost činu ve smyslu § 31 odst. 1 TrZ
též podnikatelské riziko, které nepochybně souvisí i s úpadkovými
trestnými činy.
Podnikatelské riziko
Především není sporu o tom, že přípustné riziko podle § 31 odst.…
