Procesní nástupnictví insolvenčních věřitelů

Procesní nástupnictví insolvenčních věřitelů

 

Vyloučení aplikace občanského soudního řádu

V insolvenčním řízení může nastat situace, kdy je zřejmé, že insolvenčnímu věřiteli nepřísluší podle hmotného práva nárok, který uplatňuje vůči dlužníkovi. V těchto případech hovoříme o nedostatku jeho aktivní věcné legitimace. K odstranění tohoto nedostatku nabízí OSŘ postup prostřednictvím institutů přistoupení a záměny účastníků řízení podle § 92 OSŘ, resp. postup prostřednictvím návrhu na vstup do řízení podle § 107a OSŘ. Tato úprava - typická pro sporné řízení - se pro insolvenční řízení charakteristické vysokým počtem účastníků nehodí a značně zatěžuje insolvenční soud. Proto insolvenční zákon

a) v § 17 vylučuje aplikaci institutů přistoupení (kromě situace předvídané v § 107 IZ) a záměny účastníků podle občanského soudního řádu v insolvenčním řízení;

b) v § 18 upravuje (modifikací § 107a OSŘ) speciální zjednodušený procesní postup pro vstup nového účastníka do řízení v případě procesního nástupnictví formou singulární sukcese, k němuž došlo v průběhu insolvenčního řízení .

 

Rozhodnutí o změně v osobě věřitele dle § 18 IZ

Nastane-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod přihlášené pohledávky na třetí osobu (např. smlouva o postoupení pohledávky, indosace směnky) nebo její přechod (např. smlouva o prodeji podniku), aniž by původní věřitel ztratil způsobilost být účastníkem řízení, rozhodne insolvenční soud, že místo tohoto (dosavadního) věřitele vstupuje do insolvenčního řízení nabyvatel jeho pohledávky ( § 18 odst. 1 IZ). Dle našeho názoru přitom není vyloučeno, aby v případě, kdy v průběhu insolvenčního řízení dojde postupně k vícenásobné sukcesi, dosavadní věřitel navrhl, aby do řízení vstoupil poslední z nepřetržité řady nabyvatelů pohledávky, o níž v řízení jde.

 

Předpoklady rozhodnutí

Podmínky vydání rozhodnutí jsou

a) návrh dosavadního věřitele, to neplatí v dále uvedeném případě dle § 183 odst. 3 IZ,

b) písemný souhlas nového věřitele, (jenž může být insolvenčnímu soudu předložen v samostatném podání),

c) doložení převodu nebo přechodu pohledávky

- veřejnou listinou (např. notářským nebo exekutorským zápisem), nebo

- listinou (typicky smlouvou) s úředně ověřenými podpisy osob, které ji podepsaly.

Listiny pod písm. c) se nevyžadují, vyplývá-li převod nebo přechod práva přímo z právního předpisu (např. z § 33 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, nebo z § 15 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby).

 

Zamítnutí návrhu na změnu v osobě věřitele

Nebude-li návrh na změnu v osobě věřitele obsahovat potřebné náležitosti uvedené v § 18 IZ, insolvenční soud jej zamítne.

 

Neúčinný návrh na změnu v osobě věřitele

Je otázkou jak postupovat v případě, nebude-li návrh na změnu v osobě věřitele podepsán (viz § 42 odst. 4 OSŘ) nebo nebude-li doložena plná moc udělená k zastupování (viz § 32 odst. 1 OSŘ) či podá-li návrh za právnickou osobu osoba, která není za ní oprávněna jednat ( § 21 odst. 1 OSŘ). Obecně platí, že vadu podání spočívající v absenci podpisu nebo nedostatek procesní plné moci či vadu průkazu k jednání za právnickou osobu lze odstranit výzvou soudu postupem podle § 43 odst. 1 ve spojení § 104 odst. 2 OSŘ. S ohledem na to, že (jak vyloženo níže) je insolvenční soud povinen o změně v osobě věřitele rozhodnout do konce pracovního dne následujícího po dni doručení návrhu, je fakticky vyloučeno, aby vyzýval navrhovatele k odstranění vad podání či nedostatku podmínek řízení. IZ takovou situaci výslovně neupravuje, domníváme se však, že podání obsahující návrh na změnu v osobě věřitele podle § 18 IZ, které není podepsáno nebo k němuž není přiložena plná moc toho, kdo v něm vystupuje jako zástupce navrhovatele či které je podáno za právnickou osobou někým, kdo není oprávněn za ní jednat, nemá v insolvenčním řízení žádné procesní účinky. Považujeme přitom za žádoucí, aby takový závěr dal insolvenční soud účastníkům řízení procesně vhodným způsobem najevo.

 

Souhlasné prohlášení

Bez splnění výše uvedených podmínek rozhodne insolvenční soud podle § 18 odst. 3 IZ o změně v osobě věřitele také tehdy, jestliže věřitel a nabyvatel jeho pohledávky učiní do protokolu u tohoto soudu souhlasné prohlášení o existenci skutečnosti, dle které došlo k převodu nebo přechodu přihlášené pohledávky.

 

Náležitosti souhlasného prohlášení

Podle § 5 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení, protokol o souhlasném prohlášení musí obsahovat:

a) obecné náležitosti tj.

- označení soudu, který protokol sepsal,

- den sepsání protokolu,

- označení, že jde o věc dle § 18 odst. 3 IZ,

- jména a příjmení přítomných (insolvenčního soudce, asistenta insolvenčního soudce, vyššího soudního úředníka, zapisovatele, osob jednajících za věřitele a nabyvatele pohledávky apod.),

b) označení věřitele a nabyvatele pohledávky (jménem, příjmením, bydlištěm, nebo jde-li o právnickou osobu, firmou, sídlem, identifikačním číslem, anebo jde-li o stát, označením příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje),

c) společné prohlášení, kdy a jaká skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod přihlášené pohledávky z věřitele na nabyvatele pohledávky, nastala,

d) bližší informace o této skutečnosti,

e) podpis věřitele a nabyvatele pohledávky.

Věřitel a nabyvatel pohledávky přiloží k protokolu i listinu dokládající převod nebo přechod pohledávky.

 

Lhůta k vydání rozhodnutí a jeho doručování

Insolvenční soud je dle § 18 odst. 2 IZ povinen o změně v osobě věřitele rozhodnout do konce pracovního dne následujícího po dni doručení návrhu, resp. od souhlasného prohlášení. Rozhodnutí se doručuje vyvěšením na úřední desce insolvenčního soudu a jeho současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku; původnímu a novému věřiteli, dlužníkovi a insolvenčnímu správci se doručuje zvlášť.

 

Fikce rozhodnutí

Pokud insolvenční soud ve stanovené lhůtě nerozhodne - nastává fikce, že rozhodnutí, jímž návrhu vyhověl, vydal. Také v případě, že nastane fikce vydání rozhodnutí, musí insolvenční soud rozhodnutí (dodatečně) písemně vyhotovit a doručit. Za den vydání takového rozhodnutí se přitom logicky považuje den, kdy nastává fikce tj. pracovní den nejblíže následující po dni, kdy návrh insolvenčnímu soudu došel ( § 5 odst. 1 a 2 vyhl.č. 311/2007 Sb.).

 

Procesní nástupnictví dle § 183 odst. 3 IZ

Výjimku ze shora popsaného postupu (zejména co do legitimace k podání návrhu) zavádí § 183 odst. 3 IZ pro případ (regresní) pohledávky vzniklé třetí osobě v důsledku plnění, jež poskytla :

a) dlužníkovu věřiteli ze zajištění váznoucího na jejím majetku nebo

b) jako osoba s dlužníkem solidárně zavázaná (jako spoludlužnice) nebo

c) jako jeho ručitel.

Ustanovení § 183 odst. 1 IZ totiž určuje, že má-li věřitel pohledávku za dlužníkem, kterou zajišťují věci práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty třetí osoby, může se i nadále - mimo insolvenční řízení - uspokojení své pohledávky z tohoto zajištění domáhat (plnění po oné zajišťující osobě požadovat), a to bez ohledu na to, zda zajištěnou pohledávku za dlužníkem do insolvenčního řízení přihlásil či nikoli. Své povinnosti plnit ze zajištění se tak tyto osoby zprostí i v průběhu insolvenčního řízení tím, že budou plnit přímo zajištěnému věřiteli. (Pozn.: IZ nepřevzal předchozí úpravu vtělenou do § 27 odst. 5 ZKV, podle níž se zajištění úpadcova závazku majetkem třetí osoby realizovalo ve prospěch zajištěného věřitele v rámci konkursního řízení - jeho vymáháním ve prospěch podstaty.) Stejně tak se dle § 183 odst. 2 IZ může věřitel nadále domáhat uspokojení své pohledávky po kterékoli z osob odpovídajících mu společně a nerozdílně s dlužníkem, jakož i od dlužníkova ručitele, včetně bankovní záruky a zvláštních případů ručení.

 

Pokud věřitel svoji pohledávku za dlužníkem do insolvenčního řízení nepřihlásil, pak osoby, od kterých může plnění dle § 183 odst. 1 nebo odst. 2 IZ požadovat, mohou přihlásit jako podmíněnou svoji pohledávku, která by jim proti dlužníku uspokojením věřitele vznikla. Jestliže věřitel pohledávku za dlužníkem přihlásil, mohou se jí tyto osoby v rozsahu, v němž pohledávku uspokojí, domáhat místo něj (§ 183 odst. 3 IZ) s tím, že v tomto rozsahu mohou vstoupit do insolvenčního řízení na jeho místo. Stane se tak za přiměřeného užití úpravy rozhodování o procesním nástupnictví obsažené v § 18 IZ s tou výslovnou výjimkou, že návrh na svůj vstup do řízení na místo původního věřitele mohou tyto osoby, jež místo dlužníka plnily, podat samy. Nutno poznamenat, že nová úprava § 183 odst. 3 IZ vzbuzuje v mnoha ohledech jisté (dle našeho mínění oprávněné) rozpaky, a to nejen z hlediska interpretace samotného obsahu tohoto ustanovení (vzhledem k užité dikci), ale i z hlediska opodstatněnosti a aplikačních souvislostí konstrukce procesního nástupnictví, jež se tu pro dané případy zavádí.

 

Opravný prostředek

Z ustanovení § 18 odst. 4 IZ plyne, že odvolání proti usnesení o procesním nástupnictví není přípustné, soud jím však není vázán, a proto ho může kdykoli nahradit novým (jiným) rozhodnutím. Dlužno doplnit že judikatura Vrchního soudu v Praze (viz např. usnesení ze dne 24. 9. 2009 sp.zn. KSPL 29 INS 2123/2008, 1 VSPH 467/2009-A) dovozuje, že odvolání není přípustné nejen proti kladnému rozhodnutí - rozhodnutí, jímž bylo návrhu vyhověno (zde je odvolání již z povahy věci subjektivně nepřípustné), ale též proti rozhodnutí, kterým insolvenční soud návrh věřitele podaný podle § 18 odst. 1 IZ zamítne. V obou případech se totiž akcentuje role soudu prvního stupně a rychlost jeho rozhodování (nepřichází v úvahu ani jakékoli odstraňování vad návrhu), a ovšem také změnitelnost rozhodnutí, typicky jestliže se v dalším průběhu insolvenčního řízení ukáže, že ke změně v osobě věřitele ve skutečnosti nedošlo.

 

Účinky rozhodnutí

Nabyvatel pohledávky se podle § 19 IZ stává účastníkem insolvenčního řízení, jakmile insolvenční soud rozhodne o jeho vstupu do řízení, nebo jakmile nastane fikce takového rozhodnutí. Od tohoto momentu pro něj platí daný stav insolvenčního řízení. Z toho mimo jiné plyne, že je vázán předchozími úkony původního věřitele (např. jeho hlasováním na schůzi věřitelů nebo jím podaném odvolání). Procesní nástupce - v souladu s dosavadní judikaturou vstupuje automaticky na místo původního věřitele i do incidenčních sporů, přičemž na nabyvatele pohledávky přechází i členství ve věřitelském výboru. Výjimkou je situace, kdy pohledávku původního věřitele nabylo tímto způsobem více osob ( § 63 odst. 2 IZ) (viz část 3/6.2). V tom případě nastoupí na uvolněné místo náhradník. (Pozn.: Tato konstrukce přechodu členství ve věřitelském výboru na nabyvatele pohledávky člena věřitelského výboru je úpravou odlišnou od závěrů, jež judikatura prosadila pro poměry konkursního řízení vedeného podle ZKV a podle nichž členství ve věřitelském orgánu není nerozlučně spojeno s postavením věřitele v konkursu, a proto na nabyvatele nepřechází - viz např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 3. 2001 uveřejněné pod č. 49/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Dle důvodové…