dnes je 16.4.2024

Input:

Průběh řízení

9.5.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

12.1.2.5 Průběh řízení

Ing. Zdeněk Morávek

Další část úpravy daňového řádu je věnována samotnému průběhu řízení. Obecně platí, že řízení je zahájeno dnem, kdy příslušnému správci daně došlo první podání ve věci učiněné osobou zúčastněnou na správě daní, nebo dnem, kdy byl správcem daně vůči osobě zúčastněné na správě daní učiněn první úkon ve věci.

K podání učiněné daňovým subjektem jako osobou zúčastněnou na správě daní je nutné upozornit na úpravu § 72 DŘ, zejména ve smyslu povinnosti podávat vybraná podání elektronicky. Z této úpravy potom vyplývá, že přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení je daňový subjekt povinen podat elektronicky za podmínek vymezených v § 72 odst. 4 DŘ, který tuto povinnost stanoví v těch případech, jestliže má daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. V takovém případě je daňový subjekt povinen učinit podání daňového přiznání pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou elektronickou formou, tedy datovou zprávou:

  • podepsanou uznávaným elektronickým podpisem,

  • odeslanou prostřednictvím datové schránky, nebo

  • s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

K tomu je nutné doplnit, že v souladu s úpravou § 74 odst. 4 DŘ platí, že pokud vada podání spočívá pouze v tom, že podání bylo učiněno jinak než elektronicky, ačkoliv mělo být učiněno elektronicky, hledí se na něj jako na podání bez vady. To ale platí pouze pro podání, u nichž tuto skutečnost správce daně předem zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, což zveřejnil pod tímto odkazem .

Pokud je jiná než povinná elektronická forma podání jedinou vadou takového podání, je považováno za podání bezvadné, správce daně jej zpracuje, avšak za nedodržení povinné elektronické formy uloží pokutu ve výši 2 000 Kč dle ust. § 247a DŘ. Kromě pokuty 2 000 Kč může správce daně uložit pokutu do 50 000 Kč, pokud daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztěžuje správu daní.

U těchto podání tedy správce daně nadále nebude vyzývat k odstranění vady (pokud bude jediná vada spočívat v podání jinou než elektronickou formou) a nebude tak trvat na činění podání elektronicky, avšak nedodržení povinné elektronické formy je sankcionováno pokutou dle ust. § 247a DŘ.

Podstatná část úpravy věnované průběhu řízení je potom věnována dokazování a důkazním prostředkům, samostatně jsou vymezeny listiny, znalecké posudky a svědci jako nositelé svědeckých výpovědí.

Důkazní břemeno

Důležité je rozdělení důkazního břemene mezi daňový subjekt a správce daně.

Důkazní břemeno daňového subjektu

Daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v řádném daňovém tvrzení, dodatečném daňovém tvrzení a dalších podáních, případně to, k čemu jej správce daně vyzve, pokud se jedná o skutečnosti potřebné pro správné stanovení daně a správce daně nemůže tyto informace zjistit z vlastní evidence.

Důkazní břemeno správce daně

Naopak správce daně prokazuje:

  • oznámení vlastních písemností,

  • skutečnosti rozhodné pro užití právní domněnky nebo právní fikce,

  • skutečnosti vyvracející věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost povinných evidencí, účetních záznamů, jakož i jiných záznamů, listin a dalších důkazních prostředků uplatněných daňovým subjektem,

  • skutečnosti rozhodné pro posouzení skutečného obsahu právního jednání nebo jiné skutečnosti,

  • skutečnosti rozhodné pro uplatnění následku za porušení povinnosti při správě daní.


K problematice dokazování a rozložení důkazního břemene lze odkázat na celou řadu judikátů zejména Nejvyššího správního soudu ČR, např. sp. zn. 5 Afs 83/2012 – 46 ze dne 23. srpna 2013

Důkazní břemeno daňového subjektu není bezbřehé (§ 92 DŘ a § 64 ZDPH); naopak je omezeno principy fungování jednotného trhu. Stejně jako si daňový subjekt, jakožto dodavatel, nemůže při svých obchodních aktivitách počínat neopatrně, neboť by pak nebyl schopen prokázat dobrou víru, resp. musí přijmout "všechna opatření, která po něm mohou být rozumně požadována, aby zajistil, že operace, kterou provádí, jej nepovede k účasti na daňovém podvodu", je i stát při prosazování svých zájmů (řádný výběr DPH) povinen brát výše uvedené principy na zřetel. Důkazní břemeno daňového subjektu, tj. přijetí "všech" opatření, tak může být státem vynucováno pouze s respektem k základním svobodám zavedeným Smlouvou o fungování EU, jako je zejména volný pohyb zboží a služeb).


Dalším judikátem je usnesení Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 5 Afs 65/2013 – 79 ze dne 26. června 2014

Důkaz daňovým dokladem je pouze formálním důkazem dovršujícím hmotně právní aspekty skutečného provedení zdanitelného plnění. Ustanovení § 73 ZDPH vyžaduje, aby plátce doložil nárok na odpočet daňovým

Nahrávám...
Nahrávám...