Rozsah
účetnictví
Pokud dlužník je povinen
vést účetnictví, které se dříve nazývalo podvojné, zbývá ještě posoudit,
zda ho má vést v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Toto rozdělení
je třeba odlišovat od plného nebo zkráceného rozsahu účetní závěrky (více viz část 12/3.1).
Účetní jednotky vyjmenované
v § 9 ZoÚ
mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. V případě právnických osob se jedná zejména o
neziskové organizace a bytová družstva, které nemají povinnost mít účetní závěrku
ověřenou auditorem. Ostatní družstva a všechny obchodní společnosti jsou
povinny vést účetnictví v plném rozsahu.
Z fyzických osob - účetních jednotek - mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu také jen ty,
které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Změny rozsahu vedení účetnictví lze uskutečnit jen k prvnímu dni účetního období
následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka zjistila, že má
povinnost přejít na účetnictví v plném rozsahu nebo že má možnost přejít
na účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.
Zvolit zjednodušený rozsah
účetnictví je možnost, nikoliv povinnost. Pokud ale účetní jednotka tento rozsah zvolí, a to nejlépe tak, že tuto skutečnost
uvede na počátku účetního období ve vnitřní účetní směrnici, pak musí dodržet
podmínky uvedené v § 13a ZoÚ. Při bližším studiu tohoto ustanovení zákona pak značná část účetních
dochází k závěru, že se nejedná o zjednodušení účetnictví, ale pouze o
omezení možností daných účetními předpisy. Zejména po převzetí vedení účetnictví
insolvenčním správcem tedy nedoporučujeme bez zvážení dále popsaných
souvislostí propadnout vizi proklamovaného zjednodušení. Šetřit je nutné,
v insolvenčním řízení je to zákonná povinnost, ale na správném místě!
Účetní jednotky, které
vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu:
a) Sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést
pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis členění podrobnější. Při vedení účetnictví v plném rozsahu
ukládá zákon účetním jednotkám sestavit účtový rozvrh tak, aby
z jednotlivých syntetických, případně analytických účtů sestavily účetní
závěrku. Podrobnější členění dle prováděcí vyhlášky musejí provést, pokud to vyžaduje
zvláštní právní předpis nebo ho potřebují pro vlastní potřebu. Potud je rozdíl
pouze v tom, že tam, kde účetní jednotka nemá povinnost ani potřebu účet
podrobněji členit, ve zjednodušeném rozsahu ho označí dvoumístným číslem účtové
skupiny, kdežto v plném rozsahu třímístným číslem syntetického účtu, kde třetí
číslo bude zpravidla nula (dříve používaný pojem skupinové účty). Ze znění ČÚS č.
001 Účty a zásady účtování na účtech, který stanoví pravidla pro vytváření
analytických a podrozvahových účtů ani z § 14 ZoÚ a § 46 prováděcí vyhlášky, na které se standard odkazuje, nelze dovodit, že
se standard vztahuje pouze na účetnictví v plném rozsahu, i když to zřejmě
autor měl na mysli. Pokud ale ve zjednodušeném rozsahu nebude účetní jednotka
respektovat zejména hlediska pro členění analytických účtů, dostane se do
problémů se sestavením účetní závěrky včetně chybějících údajů pro sestavení přílohy,
daňového tvrzení k dani z příjmů, provedením inventarizace, zúčtováním
s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění atp.
Dle § 13a odst. 2 ZoÚ účetní jednotky, které…
