dnes je 3.7.2022

Input:

Rozsah účetnictví

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.11.2.2
Rozsah účetnictví

Rozsah účetnictví

 

Pokud dlužník je povinen vést účetnictví, které se dříve nazývalo podvojné, zbývá ještě posoudit, zda ho má vést v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Toto rozdělení je třeba odlišovat od plného nebo zkráceného rozsahu účetní závěrky (více viz část 12/3.1).

 

Účetní jednotky vyjmenované v § 9 ZoÚ mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. V případě právnických osob se jedná zejména o neziskové organizace a bytová družstva, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Ostatní družstva a všechny obchodní společnosti jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu.

Z fyzických osob - účetních jednotek - mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu také jen ty, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Změny rozsahu vedení účetnictví lze uskutečnit jen k prvnímu dni účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka zjistila, že má povinnost přejít na účetnictví v plném rozsahu nebo že má možnost přejít na účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.

Zvolit zjednodušený rozsah účetnictví je možnost, nikoliv povinnost. Pokud ale účetní jednotka tento rozsah zvolí, a to nejlépe tak, že tuto skutečnost uvede na počátku účetního období ve vnitřní účetní směrnici, pak musí dodržet podmínky uvedené v § 13a ZoÚ. Při bližším studiu tohoto ustanovení zákona pak značná část účetních dochází k závěru, že se nejedná o zjednodušení účetnictví, ale pouze o omezení možností daných účetními předpisy. Zejména po převzetí vedení účetnictví insolvenčním správcem tedy nedoporučujeme bez zvážení dále popsaných souvislostí propadnout vizi proklamovaného zjednodušení. Šetřit je nutné, v insolvenčním řízení je to zákonná povinnost, ale na správném místě!

 

Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu:

a) Sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis členění podrobnější. Při vedení účetnictví v plném rozsahu ukládá zákon účetním jednotkám sestavit účtový rozvrh tak, aby z jednotlivých syntetických, případně analytických účtů sestavily účetní závěrku. Podrobnější členění dle prováděcí vyhlášky musejí provést, pokud to vyžaduje zvláštní právní předpis nebo ho potřebují pro vlastní potřebu. Potud je rozdíl pouze v tom, že tam, kde účetní jednotka nemá povinnost ani potřebu účet podrobněji členit, ve zjednodušeném rozsahu ho označí dvoumístným číslem účtové skupiny, kdežto v plném rozsahu třímístným číslem syntetického účtu, kde třetí číslo bude zpravidla nula (dříve používaný pojem skupinové účty). Ze znění ČÚS č. 001 Účty a zásady účtování na účtech, který stanoví pravidla pro vytváření analytických a podrozvahových účtů ani z § 14 ZoÚ a § 46 prováděcí vyhlášky, na které se standard odkazuje, nelze dovodit, že se standard vztahuje pouze na účetnictví v plném rozsahu, i když to zřejmě autor měl na mysli. Pokud ale ve zjednodušeném rozsahu nebude účetní jednotka respektovat zejména hlediska pro členění analytických účtů, dostane se do problémů se sestavením účetní závěrky včetně chybějících údajů pro sestavení přílohy, daňového tvrzení k dani z příjmů, provedením inventarizace, zúčtováním s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění atp.

Dle § 13a odst. 2 ZoÚ účetní jednotky, které

Nahrávám...
Nahrávám...