Schůze
věřitelů
Působnost
Do
výlučné působnosti schůze věřitelů patří podle § 46 odst. 2 IZ
a) volba
a odvolání členů věřitelského výboru a jeho náhradníků nebo zástupce věřitelů,
b) rozhodnutí
o tom, zda bude ponechán ve funkci prozatímní věřitelský výbor.
Mimo
to, jako nejvyšší věřitelský orgán, může vykonávat všechna oprávnění
věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů, pokud
a) si
kompetenci k těmto oprávněním vyhradí,
b) není
ustanoven věřitelský výbor ani zástupce věřitelů, nestanoví-li insolvenční
zákon jinak (např. vykonává-li působnost věřitelského výboru insolvenční soud
podle § 66 odst.1 IZ - viz část
3/6.2.7).
Nerozhodne-li
schůze věřitelů jinak, může insolvenční soud v nepatrném konkursu při přezkumném
jednání projednat všechny otázky, o kterých by jinak byla oprávněna rozhodnout
pouze schůze věřitelů ( § 315 odst. 1 písm. e) IZ
- k tomu část 7/10).
Judikatura
K problematice působnosti schůze věřitelů
se vyjádřil např. Vrchní soud v Praze v usnesení sp.zn. MSPH 76
INS 3732/2008, 2 VSPH 402/2009-B ze dne 1. 12. 2009, v němž vysvětlil, že schůze věřitelů je
oprávněna vyhradit si do své působnosti otázky, jenž IZ svěřuje originálně do působnosti věřitelského výboru, což platí i tehdy, jestliže o těchto
otázkách již dříve rozhodl věřitelský výbor nebo insolvenční soud v rámci
dohlédací činnosti.
Svolání schůze
Ke svolání a vedení schůze věřitelů je
podle § 47 odst. 1 IZ
kompetentní pouze insolvenční soud, který tak činí
a) z vlastní iniciativy
- považuje-li to za nutné a důvodné
vzhledem k průběhu insolvenčního řízení;
- ukládá-li mu to insolvenční zákon (např.
po rozhodnutí o úpadku podle § 137 odst. 1 a 3 IZ, k
projednání a schválení znaleckého posudku podle § 155 odst. 2 IZ, k
projednání reorganizačního plánu podle § 344 odst. 1 IZ, k
projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí podle § 399 odst. 1 IZ ) nebo
b) na
návrh
- insolvenčního správce, nebo
- věřitelského výboru, nebo
- alespoň 2 věřitelů, jejichž pohledávky činí
minimálně desetinu přihlášených pohledávek.
Se žádostí dlužníka o svolání schůze věřitelů
insolvenční zákon žádné účinky nespojuje, tj. dlužník sám si svolání schůze věřitelů
vynutit nemůže.
Právo účasti
Insolvenční věřitelé nemají povinnost, ale právo účastnit se schůze věřitelů. Ustanovení § 47 odst. 2 IZ určuje, že
právo zúčastnit se schůze věřitelů mají
a) přihlášení věřitelé ( § 165 a 166 IZ - viz části
3/2.2 a 5/1.5),
b) dlužník,
c) insolvenční správce,
d) státní zástupitelství, pokud se účastní
insolvenčního řízení,
e) odborová organizace, která u dlužníka
(má-li zaměstnance) působí, působí-li u dlužníka vedle sebe více odborových
organizací, má toto právo odborová organizace nebo sdružení odborových
organizací s největším počtem členů, nedohodnou-li se odborové organizace působící
u dlužníka jinak.
Schůze věřitelů jako jednání soudu
Formulace § 47 odst. 2 IZ nasvědčuje
výkladu, který jednání schůze věřitelů chápe jako speciální soudní rok, při němž
účast ostatních osob není přípustná. Soudní praxe se však přiklonila k
opačnému výkladu, jenž považuje schůzi věřitelů za zvláštní druh soudního
jednání, při němž je třeba aplikovat ust. § 116 OSŘ umožňujicí účast
věřejnosti na schůzi věřitelů. Této interpretaci odpovídá i historický
exkurs do ZKV, jenž v § 10 odst. 2 výslovně
stanovil, že jednání schůze věřitelů řídí soud.
Insolvenční zákon (s ohledem na princip
dobrovolnosti) nevymezuje co do účasti na schůzi věřitelů minimální počet členů
schůze potřebný k tomu, aby byla usnášeníschopná, přičemž navíc insolvenčním věřitelům
umožňuje hlasovat i korespondenčně ( § 50 odst. 2 IZ). Zároveň
IZ nevylučuje, aby schůze věřitelů řádně proběhla toliko za účasti jediného
insolvenčního věřitele.
Pořádková pokuta při neúčasti věřitelů na
schůzi
V insolvenčních řízeních nastávají
situace, kdy se schůze věřitelů neúčastní žádný z věřitelů, pročež není možné
zvolit věřitelský výbor. Insolvenční soud je v takovém případě povinen
postupovat dle § 61 odst. 2 IZ a jmenovat
prozatímní věřitelský výbor (k tomu podrobněji část 3/6.2.6). Obvyklou reakcí věřitelů jmenovaných insolvenčním soudem
za členy prozatímního věřitelského výboru je však jejich následné odstoupení z
těchto funkcí. V této souvislosti vyvstává otázka, zda takovou pasivitu věřitelů
lze sankcionovat pořádkovým opatřením či nikoli. K této problematice se vyjádřil Vrchní soud v Praze v rozhodnutí z 5.1. 2009, sp.zn. MSPH
89 INS 2429/2008, 2 VSPH 253/2008, kde vysvětlil, že jelikož IZ
neobsahuje úpravu umožňující insolvenčnímu soudu postihnout pořádkovou pokutou
osoby, jež hrubě ztěžují postup v insolvenčním řízení (dle § 81 IZ může uložit pořádkovou
pokutu toliko členům nebo náhradníkům věřitelského výboru, kteří se bez vážné
omluvy neúčastní jeho schůzí nebo jinak neplní své povinnosti, a insolvenčnímu
správci, který nesplnil povinnost uloženou mu soudem nebo řádně neplní jiné své
povinnosti), lze v takovém případě uvažovat o přiměřené aplikaci § 53 OSŘ o pořádkové pokutě.
Při posouzení, zda přiměřeně použít § 53 OSŘ je třeba především uvážit, zda
daná osoba skutečně svým jednáním hrubě ztížila postup insolvenčního řízení. Neúčast
věřitelů na schůzích však dle názoru Vrchního soudu v Praze postup v
insolvenčním řízení hrubě neztěžuje, ale - ve spojení s tím, že členové
prozatímního věřitelského výboru ze svých funkcí odstoupili - toliko vyvolává
stav předvídaný v § 66 odst. 1 IZ (dle něhož
působnost věřitelského výboru vykonává insolvenční soud) a tudíž soud neopravňuje
k uložení pořádkové pokuty.Tento výklad odpovídá principu
dobrovolnosti účasti věřitelů na schůzi věřitelů a jejich členství ve věřitelském
výboru (k tomu podrobněji viz část 3/6.2.2) a je také ve shodě s důvodovou
zprávou k § 66 odst. 1 IZ,
podle níž je možnost insolvenčního soudu nahradit věřitelský výbor opodstatněná
pokud neochota některého z členů (náhradníků) věřitelského výboru tuto
funkci vykonávat vede k poklesu členů pod zákonem stanovené minimum či pokud
pasivita věřitelů nebo rozložení jejich hlasů povede k tomu, že řádně
svolaná schůze věřitelů…
