dnes je 5.12.2022

Input:

Součinnost při zjišťování majetkové podstaty

4.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.5.1.2
Součinnost při zjišťování majetkové podstaty

Součinnost při zjišťování majetkové podstaty

 

Podle § 209 odst. 1 IZ je zjištění majetkové podstaty úkolem insolvenčního správce nebo předběžného správce. Při této činnosti je správce povinen řídit se pokyny insolvenčního soudu.

 

Podklad v seznamu majetku

Při zjišťování majetkové podstaty vychází insolvenční správce ze seznamu majetku, který je dlužník povinen předložit soudu současně s návrhem na zahájení insolvenčního řízení ( § 104 odst. 1 IZ), a podává-li tento návrh věřitel, pak na základě rozhodnutí soudu podle § 128 odst. 3 IZ nebo na výzvu obsaženou v rozhodnutí o úpadku dle § 136 odst. 2 písm. h) IZ.

Insolvenční správce je povinen provést i vlastní šetření o tom, zda do majetkové podstaty nepatří i jiné věci, práva, pohledávky nebo majetkové hodnoty než ty, které dlužník uvedl v seznamu majetku. Součinnost při tomto zjišťování jsou insolvenčnímu správci povinni poskytnout:

1) dlužník, jeho statutární orgány a likvidátor ( § 210 IZ),

2) subjekty uvedené v § 43 IZ (orgány veřejné správy),

3) osoby, které mají u sebe majetek dlužníka ( § 213 IZ) a

4) věřitelské orgány ( § 211 odst. 2 IZ).

 

Součinnost dlužníka

Ad 1)

Podle § 210 odst. 1 IZ je dlužník povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, přitom je povinen dbát pokynů správce. Povinnost poskytnout za dlužníka součinnost mají

a) jeho statutární orgány, přitom je správce oprávněn obrátit se na kteréhokoliv člena statutárního orgánu; tuto povinnost mají členové statutárního orgánu i v případě, že jejich postavení zaniklo v posledních 3 měsících před zahájením insolvenčního řízení,

b) likvidátor, je-li dlužník v likvidaci,

c) společníci, zaměstnanci nebo členové právnické osoby, a to v rozsahu jejich oprávnění za dlužníka jednat (podle § 210 odst. 3 IZ).

 

Prohlídka

Neposkytuje-li dlužník insolvenčnímu správci při zjišťování majetku potřebnou součinnost, může insolvenční soud nařídit k návrhu insolvenčního správce prohlídku bytu, sídla, místa podnikání a jiných místností dlužníka a schránek v nich umístěných (§ 212 odst. 2 IZ). Písemné vyhotovení rozhodnutí insolvenčního soudu, kterým se dlužníkovi tato součinnost ukládá, nemusí mít odůvodnění a není proti němu přípustné odvolání. Rozhodnutí se doručuje pouze insolvenčnímu správci a dlužníkovi. Insolvenční soud doručí rozhodnutí insolvenčnímu správci spolu se stejnopisem, který má být doručen dlužníkovi. Rozhodnutí je doručeno dlužníkovi insolvenčním správcem při prohlídce prostor, jichž se doručované rozhodnutí týká. Nepodaří-li se insolvenčnímu správci doručit rozhodnutí dlužníkovi při tomto úkonu, vrátí je k doručení insolvenčnímu soudu (§ 212 odst. 3 IZ).

Nacházejí-li se prostory dlužníka v objektu ve vlastnictví třetí osoby, je tato osoba povinna prohlídku prostor dlužníka insolvenčnímu správci umožnit (§ 212 odst. 4 IZ). K prohlídce je insolvenční správce dle svého uvážení oprávněn přibrat vhodnou osobu, nejlépe zástupce orgánu obce ( § 212 odst. 5 IZ). O prohlídce sepíše insolvenční správce protokol, který předá insolvenčnímu soudu. Insolvenční soud pak opis tohoto protokolu doručí dlužníkovi a věřitelskému orgánu.

 

Prohlášení o majetku

Pokládá-li to insolvenční správce nebo věřitelský orgán za nezbytné při zjišťování majetkové podstaty, předvolá insolvenční soud na jejich návrh dlužníka nebo osoby za dlužníka jednající k výslechu za účelem prohlášení o majetku ( § 214 odst. 1 IZ). Předvolání musí být předvolávané osobě doručeno nejméně 10 dnů před výslechem a musí obsahovat vedle účelu předvolání i poučení o následcích odmítnutí prohlášení nebo uvedení nepravdivých, neúplných nebo hrubě zkreslujících údajů (viz níže). Předvolaný je povinen dostavit se k insolvenčnímu soudu osobně, pokud se nedostaví bez důvodné a včasné omluvy, může být k soudu předveden; o tom musí být v předvolání poučen (§ 214 odst. 2 IZ).

V prohlášení o majetku je dlužník podle § 215 IZ povinen uvést:

a) plátce mzdy dlužníka nebo jiného jeho příjmu postižitelného srážkami ze mzdy a výši tohoto příjmu,

b) banky, pobočky zahraničních bank a spořitelní a úvěrní družstva, u kterých má dlužník účty, stav a čísla účtů,

c) dlužníky, u nichž má dlužník jiné peněžité pohledávky, důvod a výši těchto pohledávek,

d) osoby, vůči nimž má dlužník jiná majetková práva nebo majetkové hodnoty, jejich důvod a hodnotu,

e) movité věci dlužníka nebo spoluvlastnický podíl na nich a kdy, popř. u koho se nacházejí, totéž platí o vkladních knížkách, vkladních listech a jiných formách vkladů, akciích, směnkách, šecích nebo jiných listinných cenných papírech anebo o jiných listinách, jejichž předložení je nutné k

Nahrávám...
Nahrávám...