dnes je 1.7.2022

Input:

Soupis majetkové podstaty

20.6.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.5.1.3
Soupis majetkové podstaty

Soupis majetkové podstaty

 

Soupis majetkové podstaty je podle § 217 IZ listinou, do níž se zapisuje majetek náležející do majetkové podstaty (viz část 6/1.1).

Jakmile je majetek do soupisu majetkové podstaty sepsán, lze se zapsanými majetkovými hodnotami nakládat jen způsobem stanoveným insolvenčním zákonem a učinit tak může jen osoba s dispozičními oprávněními (viz část 6/2.2).

Soupis provádí a soustavně doplňuje insolvenční správce po celou dobu insolvenčního řízení, a to podle pokynů insolvenčního soudu a za součinnosti věřitelského výboru. Tato jeho povinnost tedy není v rámci insolvenčního řízení časově omezena, nezaniká uplynutím doby. Jistou výjimkou je prekluzivní jednoroční lhůta k podání odpůrčí žaloby podle § 239 IZ (viz část 6/3.2).

 

Náležitosti soupisu

Soupis sestavený insolvenčním správcem musí podle § 14 vyhl. č. 311/2007 Sb. o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona obsahovat:

- označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno,

- označení dlužníka,

- označení insolvenčního správce,

- pořadové číslo položky, pod kterou je majetek sepsán ( § 218 odst. 1 IZ),

- specifikaci sepsaného majetku způsobem, který umožňuje jeho nezaměnitelnou identifikaci (to není nutné, jde-li o majetek nepatrné hodnoty); je-li zde překážka dočasné povahy bránící řádné identifikaci sepisovaného majetku, doplní insolvenční správce označení tohoto majetku neprodleně po jejím odpadnutí (§ 218 odst. 1 IZ),

- ocenění sepsaného majetku nebo uvedení důvodu, proč bylo od ocenění upuštěno ( § 219 odst. 1 IZ a § 223 IZ),

- údaje o osobě, která ocenění provedla (dlužník, správce, znalec),

- důvod soupisu majetku ( § 220 IZ),

- údaje o osobě, která k sepisovanému majetku uplatňuje své právo, údaje o osobě, které sepisovaný majetek náleží nebo údaje o osobě, která tvrdí, že je tu jiný důvod, pro který by položka majetku neměla být zahrnuta do soupisu ( § 224 odst. 1 IZ),

- uvedení dne, kdy byl majetek do soupisu zahrnut (§ 220 IZ),

- uvedení dne, kdy byl majetek ze soupisu vyloučen nebo vyňat a důvod, pro který se tak stalo ( § 220 IZ).

 

Věci, práva, pohledávky či jiné majetkové hodnoty jsou do soupisu zapisovány pod samostatnými položkami. Pouze podnik nebo jiná hromadná věc a soubory věcí se zapisují jedinou položkou, z této položky však musí být patrno, co všechno v den soupisu do podniku nebo do souboru věcí náleží ( § 218 odst. 2 IZ).

 

V případech stanovených zákonem lze na základě rozhodnutí insolvenčního soudu upustit od soupisu nebo ocenění sepsaného majetku. Po právní moci takového rozhodnutí insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu na místo soupisu majetkové podstaty zprávu o stavu majetku náležejícího do majetkové podstaty ( § 223 IZ).

 

Ocenění majetku

Ocenění sepsaného majetku je provedeno:

a) insolvenčním správcem

b) znalcem

- ustanoveným insolvenčním správcem v případech, kdy

a) o to požádá věřitelský výbor a znalecké ocenění finančně zajistí ( § 219 odst. 2 IZ),

b) půjde o obtížně ocenitelný majetek a insolvenční správce znalecké ocenění sám pokládá za nezbytné (k tomuto postupu však nejsou dány důvody v případě, že lze důvodně předpokládat, že náklady na ocenění majetku znalcem budou vyšší než přínos získaný tímto způsobem jeho ocenění),

c) jde o věc, právo, pohledávku či jinou majetkovou hodnotu, k níž je uplatněno právo ze zajištění (tehdy je znalecké ocenění povinné vždy),

d) dlužníkův podnik nebo jeho část má být zpeněžena podle rozhodnutí insolvenčního správce jedinou smlouvou podle § 290 IZ a

e) majetková podstata má být zpeněžena podle rozhodnutí insolvenčního správce jedinou smlouvou ( § 292 IZ).

- ustanoveným v rozhodnutí insolvenčního soudu podle § 153 odst. 1 IZ v případě, kdy

a) insolvenční soud rozhodne, že způsobem řešení úpadku je reorganizace (rozhodnutí o ustanovení znalce bude součástí rozhodnutí o způsobu řešení úpadku reorganizací) nebo

b) schůze věřitelů rozhodne o způsobu řešení úpadku konkursem a současně přijme i usnesení, kterým doporučí zpeněžit majetkovou podstatu podle § 290 IZ (tedy jedinou smlouvou).

- určeným schůzí věřitelů a ustanoveným insolvenčním soudem dle § 153 odst. 2 IZ, jestliže schůze věřitelů určí tohoto znalce v souvislosti s přijetím usnesení o

1) způsobu řešení úpadku reorganizací nebo

2) způsobu řešení úpadku konkursem se zpeněžením majetkové podstaty jedinou smlouvou podle § 290 IZ.

K problematice ustanovení znalce dle § 153 a násl. IZ viz část 4/6.1.2.

 

Způsob ocenění

Při ocenění se vychází z údajů v účetnictví dlužníka nebo v evidenci vedené podle zvláštního předpisu a z dalších dostupných informací. Ocenění se nepromítá do účetnictví dlužníka. Podle § 219 odst. 5 IZ, ve znění novely provedené s účinností od 20. 7. 2009 zákonem č. 217/2009 Sb., se majetek oceňuje cenou obvyklou.

 

Náklady na ocenění

Je-li majetková podstata oceněna znalcem, pak podle IZ platí následující:

a) Žádá-li ocenění majetku znalcem věřitelský výbor, je povinen toto finančně zajistit ( § 219 odst. 2 IZ);

b) Náhrada hotových výdajů a odměna znalce ustanoveného insolvenčním soudem podle ust. § 153 IZ za účelem ocenění majetkové podstaty (pokud její součástí není majetek, k němuž by se vázalo právo ze zajištění) je podle § 168 odst. 2 písm. d) IZ v plném rozsahu pohledávkou za majetkovou podstatou;

c) Provádí-li se znalecké ocenění majetkové podstaty na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle ust. § 153 IZ a součástí majetkové podstaty je majetek, k němuž se váže právo ze zajištění, jsou zajištění věřitelé podle § 157 odst. 1 IZ povinni uhradit do majetkové podstaty společně a nerozdílně polovinu odměny a hotových výdajů uhrazených znalci. Pokud zajištěný věřitel tuto povinnost nesplní a úpadek je řešen konkursem, pak se podle § 298 odst. 4 IZ vydá zajištěnému věřiteli výtěžek snížený o částky připadající na splnění této povinnosti. Navíc, pokud se pohledávka zajištěného věřitele podle § 171 IZ v průběhu insolvenčního řízení úročí, pak podle § 157 odst. 2 IZ platí, že po dobu, po kterou je zajištěný věřitel v prodlení se splněním povinnosti uhradit polovinu hotových výdajů a odměny znalce, se jeho zajištěná pohledávka neúročí (k tomu opět viz část 4/6.1.2). Druhá polovina odměny a

Nahrávám...
Nahrávám...